Životní prostředí v listopadu 2020

10.12.2020
Euroskop

Komise navyšuje rozpočet na projekty z programu LIFE, Kvalita ovzduší se postupně zlepšuje, Emise skleníkových plynů v EU klesly v roce 2019 na nejnižší hodnotu za 30 let

Komise navyšuje rozpočet na projekty z programu LIFE

Komise 16. 11. 2020 schválila investiční balík ve výši přes 280 mil. € na více než 120 nových projektů programu LIFE. Tyto finanční prostředky EU mají přispět k aktivaci investic v celkové výši téměř 590 mil. € a mají pomoci těmto projektům splnit jejich ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí, přírody a klimatu. Tato částka představuje nárůst o 37 %. Projekty mají pomoci dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu tím, že podpoří strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti a akční plán pro oběhové hospodářství. Přispět tak mají mimo jiné k zelenému oživení po pandemii koronaviru a pomoci Evropě stát se klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Přibližně 220 mil. € je vyčleněno na řadu projektů se zaměřením na životní prostředí a účinné využívání zdrojů, přírodu a biologickou rozmanitost, a správu a informace v oblasti životního prostředí. Dalších více než 60 mil. € je určeno na podporu zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se této změně a na projekty týkající se správy a informací. Patří sem také významné investice zaměřené na ochranu a posílení biologické rozmanitosti v Evropě. Projekty, jako je obnova rašelinišť mají přispět k realizaci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti. Rašeliniště jsou rovněž významným úložištěm uhlíku a mohou podpořit evropské úsilí o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Projekty LIFE podporují také snižování spotřeby energie v nových budovách v souladu s nedávno zahájenou evropskou strategií „renovační vlna“. Prostředky budou směřovat na vývoj univerzálního a dostupného nízkouhlíkového řešení, které by mohlo snížit spotřebu energie ve všech nových budovách až o 40 %. Prostředky budou určeny rovněž na projekty, které zabrání plýtvání potravinami a povedou k lepšímu nakládání s odpady v souladu s akčním plánem EU pro oběhové hospodářství. Finanční prostředky jsou vyčleněny i na řadu projektů, které pomohou energeticky náročným odvětvím snížit emise skleníkových plynů v souladu s ambiciózním plánem Komise na dosažení cíle v oblasti klimatu a s cílem klimatické neutrality (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019). Celkem (1) 34 projektů v rámci programu LIFE zaměřených na přírodu a biologickou rozmanitost přispěje k provádění směrnic EU o ptácích a o přírodních stanovištích a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Jejich celkový rozpočet činí 221 mil. €, z čehož EU uhradí částku 133 mil. €. (2) 47 projektů v rámci programu LIFE zaměřených na životní prostředí a účinné využívání zdrojů má být impulsem k investicím ve výši 208 mil. €, přičemž EU poskytne z této částky 76 mil. €. Tyto projekty zahrnují činnosti v 5 oblastech: ovzduší, životní prostředí a zdraví, účinné využívání zdrojů a oběhové hospodářství, odpady a voda. (3) 8 projektů programu LIFE v oblasti správy a informování o životním prostředí v celkovém objemu téměř 17 mil. €, přičemž EU přispěje něco přes 9 mil. €. Tyto projekty mají zvýšit povědomí širší veřejnosti o otázkách životního prostředí a pomohou veřejným orgánům podporovat, sledovat a prosazovat dodržování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí. (4) 16 projektů programu LIFE zaměřených na zmírňování změny klimatu s celkovým rozpočtem ve výši přibližně 86 mil. € a příspěvkem z rozpočtu EU ve výši téměř 32 mil. €. (5) 15 projektů programu LIFE v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, které mají být impulsem k investicím ve výši 50 mil. €, přičemž 26 mil. € bude pocházet z prostředků EU. (6) 3 projekty programu LIFE v oblasti správy a informování o klimatu mají zlepšit správu věcí veřejných a zvýšit povědomí o změně klimatu. Jejich celkový rozpočet činí 7 mil. € a příspěvek z prostředků EU téměř 4 mil. €.

Kvalita ovzduší se postupně zlepšuje

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) 23. 11. 2020 zveřejnila zprávu týkající se kvality ovzduší v EU. Zpráva EEA rovněž obsahuje přehled souvislostí mezi pandemií COVID-19 a kvalitou ovzduší. Podrobnější hodnocení předběžných dat EEA za rok 2020 a podpůrné modelování službou monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS) potvrzují dřívější hodnocení, z nichž vyplývá až 60% snížení některých látek znečišťujících ovzduší v mnoha evropských zemích, kde byla na jaře 2020 zavedena opatření omezující volný pohyb osob. EEA dosud nemá odhady možných pozitivních dopadů čistšího ovzduší na zdraví v roce 2020. Podle zprávy EEA z roku 2020 „Kvalita ovzduší v Evropě“ překročilo v roce 2018 mezní hodnotu pro jemné suspendované částice PM_2,5 6 členských států EU: Bulharsko, ČR, Chorvatsko, Itálie, Polsko a Rumunsko. Pouze 4 evropské země – Estonsko, Finsko, Irsko a Island – měly koncentrace jemných suspendovaných částic nižší než přísnější směrné hodnoty WHO. Zpráva EEA uvádí, že mezi zákonnými limity EU pro kvalitu ovzduší a směrnými hodnotami WHO je i nadále rozdíl, který se Komise snaží řešit revizí norem EU v rámci akčního plánu pro nulové znečištění. Nová analýza EEA vychází z nejnovějších oficiálních dat o kvalitě ovzduší z více než 4 tis. monitorovacích stanic rozmístěných po celé Evropě v roce 2018. Expozice jemným suspendovaným částicím byla v roce 2018 ve 41 evropských zemích podle hodnocení EEA příčinou přibližně 417 tis. předčasných úmrtí. Přibližně 379 tis. z těchto úmrtí bylo zaznamenáno v EU-28, přičemž 54 tis. předčasných úmrtí bylo přisuzováno oxidu dusičitému (NO₂) a 19 tis. jich bylo přisuzováno přízemnímu ozonu (O₃). Podle zprávy EEA vedla opatření na evropské, národní a regionální úrovni a snižování emisí v klíčových odvětvích ke zlepšení kvality ovzduší v celé Evropě. Od roku 2000 emise hlavních látek znečišťujících ovzduší z dopravy, včetně oxidů dusíku (NO_x), výrazně poklesly, a to navzdory rostoucí poptávce po mobilitě a souvisejícímu nárůstu emisí skleníkových plynů v tomto odvětví. Došlo také k výraznému snížení emisí znečišťujících látek z dodávek energie, zatímco pokrok při snižování emisí z budov a zemědělství je pomalý. Díky lepší kvalitě ovzduší zemřelo v roce 2018 předčasně v důsledku znečištění jemnými suspendovanými částicemi přibližně o 60 tis. osob méně než v roce 2009. Pokud jde o oxid dusičitý, je tento rozdíl ještě větší, neboť počet předčasných úmrtí se v posledním desetiletí snížil přibližně o 54 %. Klíčovým faktorem zlepšení je pokračující implementace opatření v oblasti životního prostředí a klimatu v celé EU.

Emise skleníkových plynů v EU klesly v roce 2019 na nejnižší hodnotu za 30 let

Komise 30. 11. 2020 přijala výroční zprávu o pokroku v oblasti klimatu, která mapuje posun EU při snižování emisí skleníkových plynů v roce 2019. Emise skleníkových plynů v EU-27 meziročně klesly o 3,7 %, zatímco HDP vzrostlo o 1,5 %. Emise se nyní snížily o 24 % oproti hodnotám z roku 1990. Emise, na které se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), vykázaly v roce 2019 největší pokles – ve srovnání s rokem 2018 se snížily o 9,1 %, což odpovídá zhruba 152 mil. tun ekvivalentu CO₂. Za tímto propadem stálo zejména odvětví energetiky, kde emise klesly o téměř 15 %, především díky tomu, že při výrobě elektřiny se uhlí nahrazuje obnovitelnými zdroji a plynem. Emise z průmyslu se snížily o necelá 2 %. Ověřené emise z letecké dopravy, které v současné době zahrnují pouze emise z letů v rámci EHP, nadále mírně rostly a oproti roku 2018 se zvýšily o 1 %, tj. přibližně o 0,7 mil. tun ekvivalentu CO₂. Emise, na něž se systém EU ETS nevztahuje, jako například emise z průmyslových odvětví nezařazených do systému ETS, z dopravy, budov, zemědělství a odpadu, se ve srovnání s hodnotami z roku 2018 nijak významně nezměnily. Výdaje EU na opatření v oblasti klimatu, na financování ekologických technologií, zavádění nových řešení a mezinárodní spolupráci v roce 2019 vzrostly a v kontextu zotavování evropského hospodářství z krize COVID-19 se budou dále zvyšovat. Stále významnějším zdrojem financování klimatických opatření jsou příjmy z dražeb v rámci systému EU ETS. Celkové příjmy, které členské státy, Velká Británie a země EHP získaly z dražeb od roku 2012 (kdy byly dražby v rámci systému zahájeny) do poloviny roku 2020, činily více než 57 mld. €, přičemž více než 1/2 těchto příjmů byla vygenerována jen za roky 2018 – 2019. V roce 2019 přesáhly celkové příjmy z dražeb 14,1 mld. €. Z této celkové částky bude 77 % použito na klimatické a energetické účely, což je o 7 p. b. více než v roce 2018, kdy tento podíl činil 70 %. Stále více klimatických projektů s finanční podporou EU je kromě toho financováno zpeněžováním emisních povolenek prostřednictvím programu NER 300, inovačního fondu a modernizačního fondu. Zpráva o pokroku v oblasti klimatu s názvem „Start na cestě ke klimaticky neutrální Evropě” (Kick-Starting the Journey Towards A Climate Neutral Europe) popisuje posun EU a jejích členských států při snižování emisí skleníkových plynů a mapuje nejnovější vývoj v klimatické politice EU. Zprávu vypracovává Komise (Generální ředitelství pro oblast klimatu) na základě údajů, které předkládají členské státy v rámci nařízení o mechanismu monitorování klimatu (č. 525/2013).