08.10.2014
Euroskop
Téměř 12 mld. € uvolněno pro projekty TEN-T, Komise představila návrh snížení emisí u nesilničních pojízdných strojů, Infrastruktura pro alternativní paliva v rukou členských států, stvrdila Rada
Téměř 12 mld. € uvolněno pro projekty TEN-T
Komise 11. 9. 2014 vyzvala k předložení návrhů projektů, které jsou způsobilé pro čerpání z prostředků na podporu budování transevropských dopravních sítí (TEN-T).
Pozadí
Transevropské dopravní sítě jsou v letech 2014-2020 financovány z nového zdroje, Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Cílem TEN-T je propojení evropského kontinentu a vybudování tzv. hlavní sítě do roku 2030 vedoucí až k tzv. globální síti do roku 2050 (dostupné všemi do 30 minut jízdy).
Jednotlivé projekty mohou být financovány v rámci devíti koridorů napříč EU. ČR protínají hned tři z devíti koridorů (Baltsko-jaderský koridor, Východ-východní Středomoří a Rýnsko-dunajský koridor). Každý koridor přitom zahrnuje nejméně tři módy dopravy a dvakrát protíná hranice členských států. Jednotlivé koridory budou řídit evropští koordinátoři stojící v čele platforem koridorů zahrnující všechny zúčastněné strany a budou dohlížet na implementaci pracovních plánů.
V letech 2007-2013 bylo pro projekty TEN-T alokováno pouze 8 mld. €. Přestože pro období 2014-2020 došlo k navýšení na trojnásobek, Komise byla ve svém návrhu víceletého finančního rámce 2014-2020 ještě ambicióznější.
Klíčové a sporné body
Komise uvolnila pro první vlnu projektů finanční tranši ve výši 11,9 mld. €, což tvoří téměř polovinu celkově alokovaných prostředků, tj. 26 mld. €. Skupina způsobilých prioritních projektů budujících rozsáhlou infrastrukturu však byla v jednotlivých koridorech/členských státech již předem identifikována. V rámci první tranše budou vybraným přiděleny i finanční prostředky. Další podporu získají horizontální IT projekty propojující systém řízení zejména železniční a letecké dopravy (ERTMS, resp. SESAR). Podpora bude poskytována jak formou grantů, tak formou finančních nástrojů. Míra financování ze strany EU se bude pohybovat standardně až do 50 %, až 85 % v případě způsobilosti čerpání členského státu z Kohezního fondu.
Předpokládaný další vývoj
Projekty mohou být přihlášeny do 26. 2. 2015. Výsledky hodnocení by měly být známy v létě téhož roku.
Odkazy
- Transport: €11.9 billion to improve European connections
- New EU transport infrastructure policy – background
- Transevropská dopravní síť: Česká republika
Komise představila návrh snížení emisí u nesilničních pojízdných strojů
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o požadavcích vztahujících se na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních pojízdných strojích(KOM(2014)581)
Komise 25. 9. 2014 zveřejnila návrh nařízení, kterým má dojít k regulaci emisí produkovaných nesilničními pojízdnými stroji.
Pozadí
Nesilniční pojízdné stroje využívají celou řadu různých spalovacích motorů, které se instalují do strojů nejrůznějšího typu, od domácích sekaček trávníků přes stavební stroje až po železniční stroje. Tyto stroje se však podílejí v EU až zhruba 15 % emisí oxidů dusíku (NOx) a 5 % emisí pevných částic.
Tato oblast je od roku 1997 regulována směrnicí č. 68/97, která byla v pozdějších letech pětkrát upravena. Potřeba nové regulace vyvstává z nutnosti současného stavu poznání, kdy zejména vznětové motory produkují významné množství pevných částic, pro které je z pohledu Komise nutné vytvořit maximální limity.
Jelikož byla směrnice několikrát upravována, přistoupila Komise k volbě nařízení, coby vhodnějšího rámce pro regulaci, která spolu s přenesenými akty Komise zajistí přímou použitelnost a možnost adaptace normy novým technickým standardům. Jejím přijetím dojde ke zrušení stávajících směrnic včetně příloh.
Klíčové a sporné body
Návrh nařízení upravuje uvádění nových motorů na trh jako i povinnosti distributorů dovážejících výrobky vyrobené mimo EU ve vztahu k národním úřadům vykonávajícím dozor nad trhem.
Návrh definuje nutné náležitosti potřebné technické dokumentace předkládané během schvalovacího procesu a standardy pro výrobu u již povolených výrobků. Technické požadavky na výrobky jsou uvedeny v přílohách I až VI dle jednotlivých kategorií.
Nařízení se věnuje rovněž otázkám změn u již schválených výrobků, tak i v případě jejich stažení z trhu.
Jednotné standardy se aplikují rovněž i na technické zkušebny a jejich odpovědnost v případě zkreslování výsledků zkoušek či zatajování podstatných informací ovlivňující jejich výsledky.
Předpokládaný další vývoj
Návrh nařízení byl předán Radě a EP. Nařízení by mělo být účinné od 1. ledna 2017.
Odkazy
- Návrh nařízení Evropského parlamentu a Radyo požadavcích vztahujících se na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních pojízdných strojích
- Cutting emissions and cutting red tape: a new regulation for off-road engines
- Přílohy návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o požadavcích vztahujících se na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních pojízdných strojích
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje
- Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o požadavcích vztahujících se na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních pojízdných strojích (KOM(2014)0268)
Infrastruktura pro alternativní paliva v rukou členských států, stvrdila Rada
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (KOM(2013)18)
Rada 29. 9. 2014 formálně potvrdila kompromis o regulaci infrastruktury pro alternativní paliva dosažený s EP. Výsledkem je ústupek ze strany Komise resp. EP ve prospěch flexibility členských států.
Pozadí
Komise představila v lednu 2013 návrh, který stanovuje množství dobíjecích stanic pro elektrické automobily, stejně jako množství čerpacích stanic pro automobily s pohonem na CNG a LNG. Komise navrhla minimální počet dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v jednotlivých členských státech, celkem by se v EU mělo vybudovat 8 mil. dobíjecích stanic do roku 2020. Součástí jejího návrhu je i maximální vzdálenost 400 km mezi stanicemi LNG na hlavních evropských komunikacích, 150 km u CNG stanic.
V rámci projednávání v EP výbor TRAN souhlasil s povinnými minimálními požadavky pro členské státy do roku 2020, byť nároky Komise oslabil. TRAN mj. podpořil pouze minimální počet veřejně dostupných dobíjecích stanic, tvořících ovšem minimální část z celkového počtu navrhovaného Komisí (v ČR tedy 7 tis.). Součástí zprávy schválené výborem TRAN bylo i opatření pro budování čerpacích stanic pro vozidla na vodíkový pohon, mezi kterými by do roku 2020 (o 10 let později u členských států, které do tohoto typu infrastruktury ještě vůbec neinvestovaly) neměla být vzdálenost větší než 300 km. Vyšší požadavky schválil TRAN stran vzdálenosti čerpacích stanic na CNG, kterou stanovuje na maximálně 100 km (Komise 150 km).
Rada vyjádřila 6. 12. 2013 ostrý nesouhlas s ambiciózními návrhy Komise na vybudování infrastruktury pro alternativní paliva do roku 2020 (více v příspěvku „Rada odmítla vysoké nároky Komise na infrastrukturu pro alternativní paliva“, Doprava v prosinci 2013). Zástupci Rady a EP 20. 3. 2014 uzavřeli neformální dohodu o podpoře budování infrastruktury pro alternativní paliva. Nesouhlasí s návrhem Komise na stanovení závazných evropských cílů minimálního počtu dobíjecích, resp. plnících stanic pro různé druhy paliv. Dohodu již 26. 3. 2014 schválil Coreper a 15. 4. 2014 i EP (více v příspěvku „Rada a EP se shodly na zmírnění požadavků na infrastrukturu pro alternativní paliva“, Doprava v březnu 2014). Výsledek dohody zástupců Rady a EP odpovídá v podstatě v plném rozsahu požadavkům členských států.
Klíčové a sporné body
Závazné akční plány členských států budou obsahovat cíle pro vybudování plnohodnotné infrastruktury do roku 2020 v městských oblastech pro vozidla na elektrický pohon a CNG (ideálně jedna dobíjecí stanice na 10 elektrických vozidel); do roku 2025 pro vozidla poháněná LNG a CNG podél silnic, které patří do jádra sítě TEN-T (ideálně každých 400 resp. 150 km); do roku 2025 pro plavidla poháněná LNG pohybující se mezi námořními přístavy sítě TEN-T a do roku 2030 pro plavidla poháněná LNG plující mezi přístavy vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T.
Členské státy, které si vyberou zahrnout do národních plánů i infrastrukturu vodíkových čerpacích stanic, musí stanovit cíle do roku 2025.
Současně instituce EU podpořily přijetí společných technických standardů tak, aby všechny čerpací a dobíjecí stanice byly navzájem interoperabilní (např. jednotná unijní zástrčka u elektrických aut).
Komise spolu s EP si pouze vyjednala tzv. revizní klauzuli, dle které bude posouzeno, zda je instrument národních plánů postačující, či je potřeba zavést evropské závazné limity, jak navrhovala původně Komise.
Předpokládaný další vývoj
Členské státy jsou povinny přijmout a zveřejnit své národní rámce do konce roku 2016. Směrnice vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Odkazy
- Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (KOM(2013)18)
- Alternative fuels infrastructure directive will make a change towards cleaner, more efficient and sustainable transport in the EU
- Alternative fuels infrastructure: Council agrees its position
- Alternative fuel stations: Transport Committee backs draft law to expand networks
- Deal struck on promoting use of alternative fuels on roads and waterways
- Clean fuel infrastructure rules agreed by the Council and the European Parliament
- Building up clean fuel infrastructure across the EU
- Clean fuel infrastructure rules adopted by the Council
- European Parliament vote „milestone“ in the roll out of clean fuels for transport
- Clean fuels for transport: Member States now obliged to ensure minimum coverage of refuelling points for EU-wide mobility