Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015

09.01.2016
Euroskop

Komise představila plán na boj proti terorismu, Instituce se shodly nad pravidly sledování údajů leteckých pasažérů, Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž, EU se po 4 letech přiblížila reformě ochrany osobních dat

  • Komise pokračuje v předkládání návrhů v boji proti terorismu

  • Údaje leteckých pasažérů budou důkladněji sledovány, shodly se instituce EU

  • Vnější hranice EU má hlídat nově vzniklá evropská pohraniční a pobřežní stráž

  • Ochrana osobních údajů v EU má být posílena, dohoda o nové směrnici uzavřena

Komise představila plán na boj proti terorismu

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on combating terrorism and replacing Council Framework Decision 2002/475/JHA on combating terrorism (COM(2015)625)

  • Komise 2. 12. 2015 představila návrh směrnice o terorismu a akční plán boje proti nedovolenému obchodování se zbraněmi.

Pozadí

Aktivity Komise reagují na teroristické útoky v Paříži z 13. 11. 2015. V listopadu 2015 Komise již představila v rámci Agendy pro evropskou bezpečnost z dubna 2015 balík opatření, který má posílit kontrolu zbraní v EU (více v příspěvku „Je nutná důkladnější kontrola zbraní v EU, tvrdí Komise“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015). Nyní navazuje dalšími kroky.

Klíčové a sporné body

Návrh směrnice se vztahuje na vymáhání trestního práva u teroristických činů napříč EU mj. sjednocením definicí trestních činů, mezi které patří financování terorismu, cestování do zahraničí a výcvik za účelem terorismu, jejich organizování a financování, propaganda terorismu na internetu apod.

Akční plán doplňuje návrhy Komise na regulaci zbraní z listopadu 2015 a zaměřuje se na odhalování a zabavování zbraní a výbušnin (vč. prekurzorů) určených pro trestnou činnost. Cílem je posílit vzájemnou spolupráci mezi členskými státy na operativní úrovni (kybernetické hlídky, národní kontaktní body odborníků v boji proti nelegálnímu obchodu se zbraněmi, policejní a celní spolupráce na vnějších hranicích, výměna informací, spolupráce s třetími zeměmi v oblasti nelegálního importu zbraní aj.).

Předpokládaný další vývoj

Návrh směrnice bude projednáván Radou a EP. Implementaci akčního plánu budou provázet půlroční zprávy Komise o pokroku určené Radě a EP.

Odkazy

Instituce se shodly nad pravidly sledování údajů leteckých pasažérů

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the use of Passenger Name Record data for the prevention, detection, investigation and prosecution of terrorist offences and serious crime (COM(2011)32)

  • Rada 4. 12. 2015 potvrdila neformální dohodu s EP o systému sledování údajů leteckých pasažérů. Stejně tak učinil i výbor LIBE 10. 12. 2015.

Pozadí

Události z ledna 2015, kdy proběhl teroristický útok na satirický deník Charlie Hebdo, oživily debatu existujícím návrhu Komise na vytvoření databáze údajů o pasažérech leteckých společností, která by měla systematicky shromažďovat údaje o pasažérovi, jako jeho kontaktní údaje, údaje o platbách, zavazadlech atd. To by umožnilo orgánům činným v trestním řízení získat přístup k informacím i o osobách, které dříve nebyly podezřelé ze závažného trestného činu (více v příspěvku „Rada vedla první diskusi o PNR“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2011).

Komise představila návrh v lednu 2011, nicméně výbor LIBE návrh Komise v dubnu 2013 odmítnul. V reakci na nárůst rizika teroristických útoků se ovšem EP v novém složení zavázal k dokončení legislativního procesu návrhu této směrnice do konce roku 2015. Návrh předložený Komisí v únoru 2011 je opětovně projednáván v novém výboru LIBE (více v příspěvku „EU se zabývá novou agendou v oblasti bezpečnosti“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2015).

Výbor LIBE 15. 7. 2015 přijal (poměrem 32:27) návrh směrnice, jejímž cílem je uchovávání údajů o pasažérech leteckých společností pro účely boje proti terorismu. LIBE zdůrazňuje především pojistky, které budou bránit zneužití osobních dat (více v příspěvku „Výbor LIBE schválil pravidla pro sledování údajů leteckých pasažérů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2015).

Členové výboru zdůraznili v návrhu pojistky, které mají zajistit ochranu osobních údajů. Ty mohou být shromažďovány pouze pro případ prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a některých typů závažné nadnárodní trestné činnosti (např. obchod s lidmi, sexuální zneužívání dětí, obchod s drogami a zbraněmi, praní špinavých peněz, kyberkriminalita). LIBE například připojil přísnější podmínky při poskytování dat třetím zemím či vytvoření pozice „inspektora“ na kontrolu ochrany osobních údajů v jednotkách určených pro monitoring informací v každém členském státu.

Projednávání návrhu doprovázely a opětovně doprovázejí diskuse o přiměřenosti a rozsahu tohoto bezpečnostního opatření na úkor ochrany osobních údajů. Tyto obavy zesílily v souvislosti se zrušením směrnice o ochraně osobních údajů Soudním dvorem EU. Tato otázka se však vyřešila uzavřením dohody mezi Radou a EP nad směrnicí o ochraně osobních údajů v prosinci 2015.

Klíčové a sporné body

  • Návrhovaná směrnice na vytvoření databáze údajů o pasažérech leteckých společností by měla systematicky shromažďovat údaje o pasažérovi, jako jeho kontaktní údaje, údaje o platbách, zavazadlech atd. To by umožnilo orgánům činným v trestním řízení získat přístup k informacím i o osobách, které dříve nebyly podezřelé ze závažného trestného či teroristického činu.

Pravidla se budou vztahovat na provozovatele leteckých společností. Na základě pozměňovacího návrhu se však má jednat pouze o mezinárodní lety z/do EU, nikoliv lety uvnitř EU. Na ty budou moci členské státy uplatnit nová pravidla fakultativně. Na rozdíl od původního návrhu se směrnice nebude povinně vztahovat na cestovní agentury a další subjekty provozující lety.

Evidence identifikačních údajů by měla být uchována po dobu 6 měsíců a poté po dobu 4,5 let s omezeným přístupem vybraných úředníků ve formě, která neumožní identifikovat danou osobu. Poté musí být permanentně vymazána, pokud nerozhodnou ve výjimečných případech zvláštního trestního vyšetřování příslušné orgány jinak. Původní lhůta pro uchování kompletních soukromých údajů byla Komisí stanovena na 30 dní, Rada EU navrhovala dokonce 2 roky.

Současně mělo být na základě návrhu EP vytvořeno jednotné kontaktní místo pro všechny členské státy EU, které by usnadňovalo vzájemnou výměnu informací. V rámci nich má být zvolen inspektor ochrany osobních údajů.

Předpokládaný další vývoj

EP má hlasovat o návrhu na začátku roku 2016. Směrnice má projít přezkumem 2 roky po transpozici do národních právních řádů kvůli posouzení jejího přiměření ve vztahu k ochraně osobních údajů. Na implementaci budou mít členské státy rovněž 2 roky od okamžiku vstupu směrnice v účinnost.

Odkazy

Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž

Proposal for a Council decision establishing provisional measures in the area of international protection for the benefit of Sweden in accordance with Article 9 of Council Decision (EU) 2015/1523 and Article 9 of Council Decision (EU) 2015/1601 establishing provisional measures in the area of international protection for the benefit of Italy and Greece (COM(2015)677)

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council Progress Report on the Implementation of the hotspots in Greece (COM(2015)687)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on a European travel document for the return of illegally staying third-country nationals (COM(2015)688)

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council Progress Report on the Implementation of the hotspots in Italy (COM(2015)689)

  • Komise 15. 12. 2015 představila soubor návrhů, které mají vést k vybudování evropské pohraniční a pobřežní stráže, která má sloužit k ochraně vnějších hranic schengenského prostoru.

Pozadí

Sada opatření je součástí tzv. Evropského programu pro migraci, programu, který má prostřednictvím krátkodobých i střednědobých opatření řešit současnou migrační krizi (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015). Vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže avizoval 9. 9. 2015 předseda Komise Jean-Claude Juncker v projevu o stavu Unie (více v příspěvku „Stav Unie podle předsedy Komise: Prioritou je uprchlická krize“, Institucionální záležitosti v září 2015).

Podle nejnovějších dat z 10. 12. 2015 se v 3. čtvrtině roku 2015 registrovalo poprvé v EU více než 410 tis. žadatelů o azyl. To je dvojnásobek oproti 2. čtvrtině tohoto roku. Třetinu představují Syřané.

Ministři členských států v listopadu 2015 vyzvali Komisi k předložení návrhu na systematické kontroly všech osob na vnějších hranicích EU (více v příspěvku „Pokračování migrační krize: 3 mld. € pro Turecko a větší kontrola schengenských hranic“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015). Podporu tohoto opatření vyjádřila i většina poslanců EP. Kritici návrhu se obávají rozšíření kompetencí EU na úkor členských států, které mají v pravomoci ochranu svých vlastních hranic.

Klíčové a sporné body

Evropská pohraniční a pobřežní stráž se má spojit s agenturou Frontex, která má na starosti správu vnějších hranic a má být přebudována na Agenturu pro evropskou pohraniční a pobřežní stráž. Stráž by měla mít k dispozici vlastní odborníky (1,5 tis. expertů v záloze připravených k nasazení do 3 dnů) a nově i vlastní vybavení. Počet zaměstnaců by měl být oproti agentuře Frontex zdvojnásoben, do roku 2020 má dosáhnout 1 tis. stálých zaměstnanců.

Komise navrhuje zavedení povinných kontrol při vstupu do i z EU včetně systematické kontroly občanů EU prostřednictvím databází Interpolu a Schengenského informačního systému. V případě pochybností o pravosti cestovního dokladu mají mít hraniční strážníci povinnost ověřit i biometrické údaje. Výjimka z povinných kontrol může nastat v případě výrazného ohrožení plynulosti provozu. Dopady se mají projevit v revizi Schengenského hraničního kodexu.

Agentura by měla monitorovat kapacity členských států na provádění operací a případně požadovat nápravu. Jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže by měly být nasazeny v okamžiku, kdy daný členský stát nebude schopen i ochoten řešit nedostatky na hranicích a situace bude vyžadovat společné operace. Agentura tak má získat právo zasáhnout i v případě, že stát o její pomoc nepožádá.

Agentura má získat mandát pro realizaci operací se zeměmi mimo EU a podílet se na navracení neúspěšných žadatelů o azyl do země původu. K urychlení tohoto procesu má napomoci standardizovaný unijní cestovní doklad pro návrat cizinců.

Komise vydala téhož dne zprávy o pokroku v řešení migrační krize v jednotlivých členských i nečlenských státech EU. Současně navrhla osvobodit Švédsko z povinnosti zapojení do relokačního mechanismu uprchlíků napříč EU z důvodu jeho velkého přetížení z důvodu nárůstu žadatelů o azyl (za rok o 60 %).

Odkazy

EU se po 4 letech přiblížila reformě ochrany osobních dat

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (KOM(2012)10)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (KOM(2012)11)

  • Zástupci Rady a EP 15. 12. 2015 uzavřeli politickou dohodu o podobě reformy ochrany osobních dat EU, a to jak v oblasti digitální trhu, tak v případě trestních věcí. Kompromis potvrdil (návrh nařízení poměrem 48:4:4, návrh směrnice poměrem 53:2:1) výbor LIBE na zasedání 17. 12. 2015. O den později tak učinil i Coreper.

Pozadí

V lednu 2012 Komise představila komplexní reformu pravidel na ochranu osobních údajů v EU. Cílem Komise je posílit právo na soukromí na internetu, posílit důvěru spotřebitelů v online služby, a tím stimulovat digitální ekonomiku v EU.

Konkrétně se jedná se o dva legislativní návrhy: nařízení č. 11/2012, které stanoví obecný rámec unijní ochrany údajů, a směrnici č. 10/2012 o ochraně osobních údajů zpracovávaných pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů a související soudní činnosti (více v příspěvku „Komise představila komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2012).

Oba návrhy následně v březnu 2014 získaly podporu EP (více v příspěvku „EP zpřísnil pravidla na ochranu osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2014). Rada nejdříve dosáhla dohody ve třech klíčových aspektech návrhu nařízení: o pravidlech upravujících převod dat do nečlenských zemí EU a na územní působnosti; o pravidlech upravujících zpracování údajů ze strany podniků a vlád a pravidlech umožňujících větší flexibilitu při nakládání s osobními údaji (více v příspěvku „Komise urguje dokončení reformy o ochraně osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2015).

  • Po třech letech jednání uzavřely členské státy kompromis o podobě nařízení a 15. 6. 2015 přijaly v Radě obecný přístup k návrhu nařízení na regulaci ochrany osobních údajů v souvislosti s jednotným digitálním trhem.

První jednání trialogu proběhla 24. 6. 2015 s cílem dokončit meziinstitucionální jednání do konce roku 2015.

Lucemburské předsednictví si dalo rovněž za úkol paralelně pokročit směrem k uzavření politické dohody Rady do října 2015 v otázce směrnice o ochraně osobních dat v oblasti vymáhání práva (více v příspěvku „Členské státy se dohodly na reformě ochrany osobních údajů v EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2015). Rada 9. 10. 2015 přijala vyjednávací pozici pro jednání (více v příspěvku (více v příspěvku „Rada našla shodu na ochraně osobních údajů v trestních věcech“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v říjnu 2015).

Klíčové a sporné body

Cílem obecné regulace ochrany dat je (1) posílit standardy ochrany dat a možnosti občanů je zpětně kontrolovat a (2) posílením důvěry využít obchodního potenciálu digitálního trhu. Nové normy v souvislosti s obecným návrhem o ochraně dat by měly přinést následující:

  • Zjednodušení administrativy

Vznikne jediný soubor předpisů o ochraně údajů platný v celé EU. Nadbytečné administrativní požadavky, jako je oznamovací povinnost podniků, budou odstraněny. Zavede se mechanismus „One-stop-shop“ pro nadnárodní podniky, které budou jednat jen s jedním dozorovým orgánem (ne s 28).

  • Zvýšení odpovědnosti a transparentnosti

Zvýší se odpovědnost zpracovatelů osobních údajů (místo současné povinnosti podniků oznamovat všechny činnosti týkající se ochrany údajů orgánům dozoru, což jsou nadbytečné administrativní úkony a náklady pro podniky dle Komise ve výši 130 mld. € ročně). Zvýší se transparentnost nakládání s osobními údaji. Případy závažného narušení ochrany údajů budou povinně oznámeny vnitrostátnímu orgánu dozoru co nejdříve (pokud možno do 24 hodin). V každém státě bude jeden vnitrostátní úřad pro ochranu údajů. Organizace s hlavním sídlem v dané zemi bude s tímto úřadem spolupracovat. Lidé se budou obracet na tento úřad ve své zemi i tehdy, budou-li jejich údaje zpracovávány podnikem se sídlem mimo EU. EP rovněž vyjednal i podmínku zřetelného informování o politice ochrany osobních údajů v dané společnosti při komunikaci s klienty využívajícími její služby.

  • Silnější ochrana osobních údajů

Společnosti budou povinny získat „výslovný“ souhlas uživatele s každým zpracováním osobních údajů, včetně přesného popisu, za jakým účelem budou zpracovávány. Doposud byl často využíván princip tzv. předpokládaného souhlasu. EP se nepodařilo prosadit, aby u dětí do 13 let museli rodiče udělovat souhlas s používáním sociálních médií, jako je Facebook nebo Instragram. Nastavení věkového limitu bude probíhat individuálně v jednotlivých členských státech EU v rozmezí 13-16 let.

Přenos vlastních údajů od jednoho poskytovatele služeb k jinému bude jednodušší, což má současně zlepšit konkurenci mezi poskytovateli).

Zavádí se „právo být zapomenut“. V případě neexistence legitimních důvodů pro uchování údajů on-line bude možné údaje vymazat (např. z různých sociálních sítí; otázkou je ale proveditelnost tohoto opatření v případě sdílení údajů třetími stranami, kdy je prakticky nemožné vysledovat další šíření údajů).

Předpisy EU budou použitelné i pro zahraniční podniky, které působí na trhu EU a nabízejí své služby občanům EU.

MSP jsou vyňaty z povinnosti jmenovat inspektora ochrany údajů, pokud zpracování dat není jejich hlavním předmětem činnosti. Tato povinnost se týká veřejných orgánů a společností, které mohou rizikově nakládat s osobními údaji.

Nezávislé vnitrostátní úřady pro ochranu údajů budou posíleny. Na základě kompromisu EP a Rady budou moci ukládat pokuty za porušení předpisů až do 20 mil. € nebo sankci ve výši až 4 % celkového ročního obratu podniku.

Obecné zásady ochrany údajů budou aplikovány také na policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Předpisy budou použitelné na vnitrostátní i přeshraniční předávání údajů.

Návrh směrnice je zaměřen na ochranu osobních údajů zpracovávaných za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo za účelem ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Působnost bude tedy nově věcně rozšířena i na trestní jednání proti veřejné bezpečnosti.

Cílem směrnice je vedle posílení ochrany osobních údajů rovněž zjednodušení výměny informací mezi jednotlivými orgány činnými v trestném řízení v členských státech EU. Novinkou je zahrnutí vnitrostátní úrovně ochrany osobních údajů, která má nyní rovněž spadat pod unijní směrnici.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP bude o návrzích hlasovat v březnu nebo dubnu 2016. Členské státy budou mít dvouletou transpoziční lhůtu po vstupu směrnice v platnost. Účinnost nařízení rovněž nabude po 2 letech.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality