Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2020

Rada 14. 5. 2020 přijala rozhodnutí, kterým se o 1 rok, tj. do 18. 5. 2021, prodlužuje platnost rámce pro omezující opatření proti kybernetickým útokům. EU tak bude dále moci ukládat cílená omezující opatření vůči osobám nebo subjektům zapojeným do kybernetických útoků, jež mají významný dopad a představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy. Omezující opatření lze rovněž ukládat v reakci na kybernetické útoky vedené proti třetím státům nebo mezinárodním organizacím, jsou-li tato opatření považována za nezbytná k dosažení cílů SZBP. Základním účelem nadále je odrazovat od činností v kyberprostoru namířených proti EU nebo jejím členským státům a reagovat na ně. Mezi omezující opatření patří zákaz cestování do EU a zmrazení majetku osob a subjektů. Osoby a subjekty z EU kromě toho nesmí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. EU se snažila zvýšit svou odolnost a schopnost předcházet kybernetickým hrozbám a nepřátelským činnostem v kyberprostoru, odrazovat od nich a reagovat na ně s cílem zajistit evropskou bezpečnost a zájmy. V červnu 2017 zřídila rámec pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru (tzv. soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky). Tento rámec EU a jejím členským státům umožňuje využívat všech opatření SZBP, a to v nezbytných případech i včetně omezujících opatření, k tomu, aby předcházely nepřátelským činnostem v kyberprostoru namířeným proti celistvosti a bezpečnosti EU a jejích členských států, odrazovaly od nich a reagovaly na ně. Následně pak v dubnu 2019 přijala Rada nařízení č. 881/2019 týkající se kybernetické bezpečnosti, kterým se zavádí soustava celounijních certifikačních systémů a zřizuje se jím Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost, jež má převzít úkoly od stávající Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Právní rámec, jímž se zavádí režim sankcí v případě kybernetických útoků, byl přijat v květnu 2019 a tvoří základ, na němž může EU v reakci na kybernetické útoky ukládat cílená omezující opatření.

Komise 14. 5. 2020 zveřejnila pravidelný přehled rozhodnutí o porušení právních předpisů. Komise podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Členské státy porušily právní předpisy v oblasti životní prostředí a rybolovu; energetiky a klimatu; spravedlnosti; vnitřního trhu, průmyslu, podnikání a MSP; bezpečnostní unie; finanční stability, finančních služeb a unie kapitálových trhů, daní a celní unie; mobility a dopravy; zaměstnanosti; a hospodářské soutěže. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Komise rovněž uzavřela 70 věcí, v nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení. Komise vyzvala ČR a Kypr, aby uvedly své vnitrostátní právní předpisy do souladu se směrnicí o posuzování vlivů na životní prostředí (č. 92/2011) ve znění směrnice č. 52/2014 z dubna 2014. Směrnice zajišťuje posuzování vlivu veřejných a soukromých projektů na životní prostředí ještě před jejich schválením. Od roku 2014 byla ještě více snížena administrativní zátěž, zlepšena úroveň ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti a posílena spolehlivost, předvídatelnost a udržitelnost podnikatelských rozhodnutí o veřejných a soukromých investicích. V ČR se nedostatky ve vnitrostátním právu týkají mimo jiné absence požadavku, aby příslušný orgán při rozhodování o zjišťovacím řízení zohlednil předběžná ověření a posouzení. V současné době rovněž neexistuje povinnost zveřejňovat zmírňující opatření, která developer navrhl, aby se zabránilo nebo předešlo významným nepříznivým vlivům na životní prostředí. V případě Kypru vnitrostátní legislativa nevyžaduje, aby byla stanovena podrobná pravidla pro projednání s veřejností, jak stanoví směrnice, ani neukládá příslušným vnitrostátním orgánům povinnost zajistit, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu k postupům správního a soudního přezkumu. S ohledem na to se Komise proto rozhodla zaslat oběma členským státům výzvu, kterou jim dává 4 měsíce na to, aby problémy napravily. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko. Komise vyzývá Bulharsko, ČR, Francii a Polsko, aby zajistily řádné odvádění a čištění městských odpadních vod, jak vyžaduje směrnice č. 271/91 o čištění městských odpadních vod. Směrnice požaduje, aby členské státy městské odpadní vody před vypuštěním do životního prostředí odváděly a čistily. U aglomerací s 2 tis. nebo více obyvateli se čištěním musí nejen odstranit pevné látky, ale také pomocí bakterií rozložit organické látky. V ČR neplní 425 aglomerací povinnost zajistit stokovou soustavu a řádné čištění městských odpadních vod odváděných stokovými soustavami. V těchto aglomeracích mělo být dosaženo souladu do 31. 12. 2010. Ačkoli byl učiněn určitý pokrok, dosažení plného souladu se v blízké budoucnosti neočekává. Komise proto zasílá všem 4 zemím odůvodněná stanoviska a dává jim 4 měsíce na to, aby sjednaly nápravu. Pokud nepřijmou příslušná opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží SD EU. Komise zaslala Belgii, ČR, Estonsku, Irsku, Řecku, Lucembursku, Rakousku, Polsku a VB výzvu kvůli tomu, že pátou směrnici o boji proti praní peněz č. 843/2018 provedly pouze částečně. Komise již dříve zaslala výzvy také Kypru, Maďarsku, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku a Španělsku, protože tyto členské státy neoznámily žádná prováděcí opatření. Všechny členské státy měly povinnost provést pravidla páté směrnice o boji proti praní peněz nejpozději do ledna 2020. Pokud Komise do 4 měsíců neobdrží od členských států uspokojivou odpověď, může se rozhodnout zaslat jim odůvodněná stanoviska.

Rada 26. 5. 2020 přijala 2 rozhodnutí o uzavření dohod s Černou Horou a Srbskem o spolupráci v oblasti správy hranic mezi těmito zeměmi a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Tyto dohody umožní agentuře Frontex pomáhat Černé Hoře a Srbsku v oblasti správy hranic, provádět společné operace a rozmístit týmy v regionech těchto zemí, které hraničí s EU, s výhradou souhlasu dané země. Tyto činnosti jsou zaměřeny na boj proti nedovolenému přistěhovalectví, zejména náhlým změnám migračních toků a přeshraniční trestné činnosti. Působení může zahrnovat také poskytování technické a operační pomoci na hranicích. Posílená spolupráce mezi prioritními třetími zeměmi a agenturou Frontex má pomoci bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví a dále zvýšit bezpečnost na vnějších hranicích EU. Černá Hora již oznámila uzavření dohody, která má vstoupit v platnost od července 2020. Postup Srbska dosud nebyl dokončen. V roce 2019 byla s Albánií uzavřena první dohoda o spolupráci v oblasti správy hranic. Poté agentura Frontex zahájila v květnu 2019 vůbec první společnou operaci na území sousední země mimo EU. Podobné dohody byly rovněž podepsány se Severní Makedonií (červenec 2018) a Bosnou a Hercegovinou (leden 2019) a čekají na dokončení (více v příspěvku „Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude v Srbsku“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018, v příspěvku „EU podepsala s Albánií dohodu o spolupráci s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2018 a v příspěvku „EU podepsala s Černou Horou dohodu o spolupráci s agenturou Frontex“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2019).