Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021

10.04.2021
Euroskop

EU představila digitální zelený certifikát, EU uložila sankce vůči osobám odpovědným za závažné porušování lidských práv v Rusku, EU chce zjednodušit právní předpisy, Rada opětovně prodloužila sankce týkající se Ukrajiny, Rada zrušila platná omezující opatření vůči 9 egyptským osobám, Rada přijala nová pravidla šíření teroristického obsahu, Komise navrhla celounijní přístup, který má pomoci znovuotevření EU, Instituce se dohodly na Evropském systému pro cestovní informace a povolení, Rada schválila Evropský mírový nástroj, Rada uložila další sankce za závažné porušování lidských práv, Rada prodloužila mandát operace IRINI, Komise hodnotila kontrolu fúzí EU

Rada 2. 3. 2021 rozhodla o uložení omezujících opatření vůči 4 ruským občanům, kteří jsou odpovědní za závažné porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání a zadržování, a za systematické a rozsáhlé potlačování svobody pokojného shromažďování a sdružování a svobody přesvědčení a projevu v Rusku. Předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexander Bastrykin, nejvyšší státní zástupce Igor Krasnov, ředitel Federální služby národní gardy Viktor Zolotov a ředitel federální vězeňské služby Alexander Kalašnikov byli na seznam zařazeni vzhledem k úloze, jež sehráli při svévolném zatýkání, stíhání a odsouzení Alexeje Navalného, jakož i při potlačování pokojných protestů v souvislosti s protiprávním zacházením, které vůči němu bylo uplatněno. EU vůbec poprvé uložila sankce v rámci nového globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv, který byl zaveden v prosinci 2020 (Více v příspěvku „EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv”, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Tento režim sankcí EU umožňuje ukládat cílená opatření proti osobám, které jsou odpovědné za činy, jako je genocida, zločiny proti lidskosti a jiné případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv, např. mučení, otroctví, mimosoudní popravy, svévolné zatýkání nebo zadržování. Omezující opatření, která vstoupila v platnost v návaznosti na jednání Rady pro zahraniční věci v únoru 2021, spočívají v zákazu vstupu na území EU a zmrazení majetku. Kromě toho osoby a subjekty v EU nesmějí osobám zařazeným na seznam přímo ani nepřímo zpřístupňovat finanční prostředky.

EU chce zjednodušit právní předpisy

Platforma Komise „Fit pro budoucnost“ 5. 3. 2021 vybrala 15 iniciativ s cílem pomoci zjednodušit právní předpisy EU, omezit byrokratickou zátěž občanů i podniků a zajistit, aby politiky EU reagovaly na nové a vznikající výzvy. K 15 vybraným tématům, která se týkají široké škály odvětví od hospodářské soutěže, financí, zdravotnictví, životního prostředí, statistiky a dopravy až po cla a vnitřní trh, bude platforma vydávat stanoviska. Tato stanoviska budou navíc k analýze Komise a poslouží jako podklad pro hodnocení a posouzení dopadů. Při vydávání stanovisek platforma zohlední tyto hlavní zásady: (1) Digitalizace: Pomoc podnikům při zavádění digitálních řešení a urychlení modernizace veřejného sektoru s cílem snižovat regulační zátěž; (2) Účinné označování, povolování a povinnost podávání zpráv: Určení překážek vyplývajících z rozdílů mezi členskými státy, snaha o zjednodušení postupů pro snazší nasměrování investic do budoucí infrastruktury a inovací a nalezení správné rovnováhy mezi úsilím o podávání zpráv a hodnocením výkonnosti právních předpisů EU s cílem snížit zátěž občanů a podniků, zejména MSP; a (3) Zjednodušení právních předpisů EU: Zajistit, aby právní předpisy EU byly předvídatelné, jednoznačné a v různých oblastech se nepřekrývaly. Komise se v rámci svého programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) zavázala zjednodušit stávající právní předpisy EU a snížit nepotřebné náklady. Nová platforma Fit pro budoucnost shromažďuje praktické odborné znalosti načerpané v různých oblastech politik od národních, regionálních a místních orgánů, Výboru regionů, ECOSOC a zúčastněných stran (více v příspěvku „Komise zahájila platformu Fit pro budoucnost”, Institucionální záležitosti v květnu 2020).

Rada opětovně prodloužila sankce týkající se Ukrajiny

Rada 12. 3. 2021 rozhodla o prodloužení platnosti sankcí namířených proti osobám a subjektům, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, o dalších 6 měsíců, tedy do 15. 9. 2021. Stávající omezující opatření obnášejí cestovní omezení, zmrazení majetku a zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo jiných hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu. Sankce se budou nadále vztahovat na 177 fyzických osob a 48 subjektů. Omezující opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny byla poprvé zavedena v březnu 2014 (více v příspěvku „Rada rozhodla o prodloužení sankcí týkajících se Ukrajiny”, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v září 2020). Mezi další opatření EU prováděná v reakci na krizi na Ukrajině patří hospodářské sankce vůči určitým odvětvím ruského hospodářství, které nyní platí do 31. 7. 2021, a omezující opatření v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu, která jsou omezena na území Krymu a Sevastopolu a nyní platí do 23. 6. 2021. Seznam osob a subjektů, na něž se sankce vztahují, Rada průběžně přezkoumává a pravidelně aktualizuje.

Rada zrušila platná omezující opatření vůči 9 egyptským osobám

Rada 12. 3. 2021 zrušila sankce EU vůči osobám, které byly určeny jako osoby odpovědné za zneužití egyptských veřejných finančních prostředků, a za tímto účelem zrušila platná omezující opatření vůči 9 egyptským osobám. Omezující opatření byla původně přijata v roce 2011 a jejich cílem bylo zejména pomoci egyptským orgánům při vymáhání zpronevěřeného státního majetku. Opatření spočívala ve zmrazení majetku osob uvedených na seznamu, které se nacházejí v EU. Kromě toho státní příslušníci členských států EU a právnické osoby registrované v EU nesměli osobám uvedeným na seznamu přímo ani nepřímo zpřístupňovat finanční prostředky. Od roku 2011 jsou sankce každoročně přezkoumávány, přičemž některé osoby byly ze seznamu postupně vyjmuty. V návaznosti na poslední přezkum 9 dosud platných položek na seznamu dospěla Rada k závěru, že režim splnil svůj účel. Omezující opatření EU nejsou represivní povahy. Jejich účelem je dosáhnout v dotčených třetích zemích pozitivních změn. Režim sankcí EU v souvislosti se zneužitím egyptských veřejných finančních prostředků sloužil k prosazování cílů partnerství EU a Egypta v kontextu SZBP.

Rada přijala nová pravidla šíření teroristického obsahu

Rada 16. 3. 2021 přijala nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online. Cílem nového právního předpisu je rychlé odstraňování teroristického obsahu online a vytvoření jednoho společného nástroje za tímto účelem pro všechny členské státy (více v příspěvku „Teroristický obsah na internetu by měl být odstraněn během jedné hodiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019). Pravidla se mají vztahovat na poskytovatele hostingových služeb působící v EU, ať již mají hlavní sídlo v členských státech či nikoli. Dobrovolná spolupráce s poskytovateli hostingových služeb bude pokračovat, nicméně nový právní předpis poskytne členským státům v případě potřeby další nástroje k vynucování rychlého odstranění teroristického obsahu. Příslušné orgány v členských státech mají mít pravomoc vydávat poskytovatelům služeb příkazy k odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu ve všech členských státech. Poskytovatelé služeb pak budou muset teroristický obsah odstranit nebo k němu znemožnit přístup do jedné hodiny. Poskytovatelé hostingových služeb vystavení teroristickému obsahu budou muset přijmout konkrétní opatření k řešení zneužívání svých služeb a k ochraně svých služeb před šířením teroristického obsahu. Rozhodnutí o volbě opatření zůstává na poskytovateli hostingových služeb. Aby byla plně respektována základní práva, stanovuje nový předpis rovněž jasnou oblast působnosti a jasnou jednotnou definici teroristického obsahu. Obsahuje také prostředky nápravy jak pro uživatele, jejichž obsah byl odstraněn, tak pro poskytovatele služeb, kteří si přejí podat stížnost. Přijetí postoje Rady v 1. čtení navazuje na předběžnou dohodu o znění předpisu, které bylo dosaženo mezi předsednictvím Rady a EP v prosinci 2020. Právní akt musí být nyní přijat EP ve 2. čtení a následně vyhlášen v Úředním věstníku EU. Vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení a začne se uplatňovat o rok později.

Komise navrhla celounijní přístup, který má pomoci znovuotevření EU

Komise 17. 3. 2021 přijala sdělení, ve kterém vyzývá členské státy, aby se připravily na koordinovaný přístup k postupnému rušení omezení souvisejících s koronavirovou krizí, jakmile to epidemiologická situace umožní. Mezi uvedené klíčové kroky a nástroje stanovené Komisí patří: (1) Digitální zelené certifikáty: Komise přijala legislativní návrh, kterým se stanoví společný rámec pro digitální zelené certifikáty týkající se očkování, testování a uzdravení. Jedná se o přístup na úrovni EU k vydávání, ověřování a přijímání certifikátů, které mají usnadnit volný pohyb uvnitř EU, jenž bude založen na přísném dodržování zásady nediskriminace a základních práv občanů EU. Na úrovni EU má být definován technický rámec, který má být zaveden do poloviny června 2021, aby byla zajištěna bezpečnost, interoperabilita a rovněž plné dodržování pravidel ochrany osobních údajů. Systém bude možné rozšířit i na kompatibilní certifikáty vydané ve třetích zemích. (2) Evropský rámec pro opatření v oblasti reakce na COVID-19: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) má stanovit rámec, který má členským státům pomoci při rozhodování o provádění omezení. Tento přístup má vymezit úrovně odrážející epidemiologickou situaci v každém členském státě. Umožní simulace ilustrující, do jaké míry mají jednotlivé členské státy volnost ke zmírnění opatření pro reakci, aniž by hrozilo zhoršení situace z hlediska šíření viru. V dubnu bude zprovozněn interaktivní digitální nástroj vyvinutý střediskem ECDC, který budou moci využívat členské státy. (3) Pokyny pro podporu dalších strategií testování a trasování: Na trh nyní začínají vstupovat testy pro sebetestování na COVID-19 (samostěrné a samotestovací sady). Středisko ECDC zveřejní technické pokyny k testům pro sebetestování na COVID-19, včetně podrobností o jejich dostupnosti, jejich klinické účinnosti ve srovnání s testy RT-PCR, které představují zlatý standard, jejich důsledcích pro podávání zpráv a o epidemiologickém dozoru a předpisech pro vhodné použití. Komise také přijala doporučení, v němž žádá členské státy, aby zavedly monitorování odpadních vod s cílem sledovat COVID-19 a jeho varianty, sdílely údaje s příslušnými zdravotnickými orgány za účelem včasného zjištění výskytu viru a identifikace shluků. Podporuje používání společných metod pro odběr vzorků, testování a analýzu údajů za podpory evropské platformy pro výměnu údajů a počítá s příslušnou finanční podporou. Aby si členské státy mohly vyměňovat příslušné údaje prostřednictvím platformy pro výměnu údajů vytvořené Komisí a agenturou EASA, zveřejní Komise návrh opatření, která stanoví nezbytné právní podmínky pro zpracování těchto osobních údajů, jež mají být přijaty, než začne sezóna letního cestování. (4) Investice do léčebných postupů: Na polovinu dubna 2021 se plánuje společná strategie EU týkající se léčebných postupů, která má urychlit výzkum a výrobu, aby byl zajištěn rychlý přístup k cenným léčebným postupům. Budou zavedena pružnější regulační opatření pro terapeutické účely, jako je usnadnění označování, aby se umožnily rychlé a rozsáhlé dodávky během pandemie. (5) Pomoc odvětvím cestovního ruchu a kultury při přípravě na bezpečné znovuotevření: V případě odvětví cestovního ruchu a pohostinství požádala Komise evropskou normalizační organizací CEN, aby ve spolupráci s průmyslem a členskými státy vyvinula dobrovolnou sanitární pečeť, kterou budou zařízení používat. Tato pečeť má být k dispozici do léta 2021. (6) Mechanismus EU pro sdílení očkovacích látek: EU a její členské státy jsou hlavními investory do celosvětového nástroje COVAX a zavádějí koordinovaný evropský přístup ke sdílení očkovacích látek prostřednictvím mechanismu EU pro sdílení očkovacích látek, který má partnerským zemím pomoci překonat pandemii. Evropský přístup ke sdílení očkovacích látek má pomoci sousedním a partnerským zemím překonat pandemii a doplňuje investice EU z Team Europe (Komise, členské státy a EIB) do celosvětového nástroje COVAX ve výši 2,2 mld. €.

Instituce se dohodly na Evropském systému pro cestovní informace a povolení

Rada a EP 18. 3. 2021 dosáhly předběžné dohody o pravidlech pro propojení ústředního systému ETIAS s příslušnými databázemi EU. Dohodnutá znění budou následně předložena příslušným orgánům Rady a EP k politickému schválení a následně k formálnímu přijetí (více v příspěvku „Instituce se dohodly na ETIAS”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018). Konečné přijetí těchto pravidel bude posledním legislativním krokem nezbytným pro zřízení systému ETIAS, který by měl být zprovozněn do roku 2022. Cílem zavedení systému ETIAS je posílit vnitřní bezpečnost, předcházet nedovolenému přistěhovalectví, chránit veřejné zdraví a omezit zdržení na hranicích prostřednictvím identifikace osob, které mohou v některé z uvedených oblastí představovat riziko, a to ještě před tím, než se tyto osoby dostanou na vnější hranice. Předběžně dohodnutá pravidla umožní ústřednímu systému ETIAS provádět kontroly v Schengenském informačním systému (SIS), Vízovém informačním systému (VIS), Systému vstupu/výstupu (EES), Eurodacu a databázi rejstříků trestů státních příslušníků třetích zemí (ECRIS-TCN) a v údajích Europolu a Interpolu. Umožňují propojení ústředního systému ETIAS s těmito databázemi a stanoví údaje, k nimž má být umožněn přístup pro účely systému ETIAS, jakož i podmínky a přístupová práva pro ústřední jednotku ETIAS a národní jednotky ETIAS. Přístup k příslušným údajům v těchto systémech umožní orgánům posoudit u žadatelů bezpečnostní riziko nebo riziko s ohledem na nedovolené přistěhovalectví a rozhodnout, zda cestovní povolení vydat, nebo zamítnout. ETIAS je nový systém EU pro cestovní informace a povolení. Má se vztahovat na státní příslušníky třetích zemí osvobozené od vízové povinnosti, kteří budou muset získat cestovní povolení před cestou prostřednictvím online žádosti. Informace uvedené v každé žádosti budou automaticky zpracovány, srovnány s databázemi EU a příslušnými databázemi Interpolu, aby byly zjištěny případné důvody, na jejichž základě by mělo být vydání cestovního povolení zamítnuto. Nebudou-li zjištěny žádné záznamy nebo prvky vyžadující další šetření, cestovní povolení bude automaticky a urychleně vydáno. Očekává se, že tomu tak bude u většiny žádostí. Bude-li určitý záznam nebo prvek vyžadující další šetření zjištěn, žádost manuálně zpracují příslušné orgány. Cestovní povolení má být platné po dobu 3 let nebo do konce období platnosti cestovního dokladu zaregistrovaného během podání žádosti, podle toho, co nastane dříve. U každé žádosti má žadatel muset uhradit poplatek za cestovní povolení ve výši 7 €.

Rada schválila Evropský mírový nástroj

Rada 22. 3. 2021 přijala rozhodnutí o zřízení Evropského mírového nástroje, mimorozpočtového fondu o objemu přibližně 5 mld. € na období 2021–2027, který bude financován prostřednictvím příspěvků členských států EU. Hlavním cílem Evropského mírového nástroje je zvýšit schopnost EU předcházet konfliktům, chránit mír a posilovat mezinárodní stabilitu a bezpečnost. Nástroj umožní EU poskytovat partnerským zemím kvalitnější pomoc, a to buď prostřednictvím podpory pro jejich mírové operace nebo poskytováním pomoci při zvyšování schopnosti jejich ozbrojených sil zajistit mír a bezpečnost na jejich vnitrostátním území, ale také skrze rozsáhlejší akce vojenské nebo obranné povahy na podporu cílů SZBP. S tímto nástrojem bude mít EU poprvé možnost doplňovat činnosti svých misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v hostitelských zemích podpůrnými opatřeními. Součástí těchto opatření mohou být dodávky vojenského a obranného vybavení, infrastruktury nebo pomoci realizované na žádost třetích zemí nebo regionálních či mezinárodních organizací. Opatření pomoci budou zakotvena v politické strategii a budou je doprovázet důkladná posouzení rizik a spolehlivé záruky. Nový nástroj je součástí komplexního přístupu EU k financování vnější činnosti, jehož cílem je zajistit soudržnou a ucelenou koncepci bezpečnostní politiky EU a synergie s dalšími politikami a nástroji, jako je nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI-Globální Evropa), včetně jeho rozměru budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje. Od roku 2004 je zapojení EU do vojenských misí a operací SBOP financováno prostřednictvím mechanismu ATHENA. Ten nyní nahradí Evropský mírový nástroj, který rozšiřuje působnost společných nákladů, čímž umožní rychlejší nasazení a větší flexibilitu a předvídatelnost. Operační část Evropského mírového nástroje bude i nadále v rukou Rady. Doposud mohla být podpora EU poskytována pouze na mírové operace pod vedením afrických stran, tedy Africké unie nebo regionálních afrických organizací. Toho bylo dosaženo prostřednictvím afrického mírového projektu. S Evropským mírovým nástrojem přestává toho omezení platit a dochází k rozšíření zeměpisné působnosti intervencí EU, neboť EU bude nyní schopna přispět k financování operací na podporu míru a opatření pomoci ve prospěch svých partnerů kdekoli na světě. Evropský mírový nástroj vstupuje v platnost dnem přijetí.

Rada uložila další sankce za závažné porušování lidských práv

Rada se 22. 3. 2021 rozhodla o uložení omezujících opatření vůči 11 osobám a 4 subjektům, které jsou odpovědné za závažné porušování a zneužívání lidských práv v různých zemích po celém světě. Spolu se zařazením 4 ruských osob na seznam počátkem tohoto měsíce je těchto 15 označených osob a subjektů součástí prvního širšího balíku sankcí v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv. Sankce signalizují odhodlání EU hájit lidská práva a přijmout konkrétní opatření proti osobám odpovědným za jejich porušování a zneužívání. Mezi porušení, na něž se Rada zaměřila, patří rozsáhlé svévolné zadržování Ujgurů v čínském Sin-ťiangu, represe v KLDR, mimosoudní popravy a násilná zmizení v Libyi, mučení a represe vůči LGBTI osobám a politickým oponentům v Čečensku v Rusku a mučení, mimosoudní, zrychlené nebo svévolné popravy a zabíjení v Jižním Súdánu a Eritreji. V rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv zavedeného prosinci 2020 se na osoby a subjekty zařazené na seznam vztahuje zmrazení majetku v EU (více v příspěvku „EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Pro osoby zařazené na seznam navíc platí zákaz cestování do EU. Osoby a subjekty v EU mají kromě toho zákaz osobám a subjektům uvedeným na seznamu přímo či nepřímo zpřístupňovat finanční prostředky.

Rada prodloužila mandát operace IRINI

Rada 26. 3. 2021 prodloužila mandát vojenské operace EU ve Středomoří v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) – EUNAVFOR MED IRINI – do 31. 3. 2023. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na strategický přezkum této operace provedený Politickým a bezpečnostním výborem. V této souvislosti Rada přesněji vymezila praktická opatření pro nakládání se zbožím zajištěným při uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi. Operace EUNAVFOR MED IRINI (v řečtině „mír“) byla zahájena dne 31. 3. 2020, krátce po berlínské konferenci o Libyi v lednu 2020, jako konkrétní příspěvek EU k procesu, který mezinárodní společenství zavedlo na podporu návratu k míru a stabilitě v Libyi. Základním úkolem operace IRINI je přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi, které bylo zavedeno rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1970 (2011), prostřednictvím využívání vzdušných, družicových a námořních prostředků. Úkolem mise je zejména provádět na volném moři u pobřeží Libye kontroly plavidel, u nichž existuje podezření, že přepravují zbraně nebo související materiál do Libye nebo z Libye, a porušují tak zbrojní embargo vůči Libyi. Činí tak v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2292 (2016) a následnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Operace IRINI navíc monitoruje porušování embarga, k němuž dochází prostřednictvím vzdušných a pozemních tras. Shromážděné informace sdílí s OSN. V rámci vedlejších úkolů operace EUNAVFOR MED IRINI rovněž monitoruje nedovolený vývoz ropy, surové ropy a rafinovaných ropných produktů z Libye a shromažďuje související informace; napomáhá při budování kapacit a výcviku libyjské pobřežní stráže a námořnictva a přispívá k rozbití operačního modelu sítí převaděčů a obchodníků s lidmi prostřednictvím shromažďování informací a leteckých hlídek.

Komise hodnotila kontrolu fúzí EU

Komise 26. 3. 2021 zveřejnila pracovní dokument útvarů Komise, který shrnuje výsledky hodnocení procesních a jurisdikčních aspektů kontroly spojování podniků v EU. Na základě výsledků hodnocení se Komise rozhodla přijmout sdělení obsahující pokyny k uplatňování mechanismu postoupení mezi členskými státy a Komisí stanoveného v nařízení č. 139/2004 (nařízení o spojování). Zároveň zahájí posouzení dopadů týkající se prozkoumání toho, jaká jsou možná opatření pro zacílení a zjednodušení postupů spojování podniků. Cílem hodnocení bylo posoudit, jak fungují vybrané aspekty kontroly spojování podniků v EU, a zjistit funkčnost pravidel v měnící se situaci na trhu. Hodnocení se zaměřilo zejména na účinnost prahových hranic pro soudní příslušnost založených na obratu při zjišťování spojení, která mohou mít významný dopad na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; a účinnost zjednodušujících opatření zavedených v roce 2013. V rámci svého hodnocení uspořádala Komise veřejnou konzultaci a řadu setkání se zúčastněnými stranami, přešetřila celou řadu případů spojování a analyzovala svou vlastní praxi v oblasti prosazování práva. Opírala se rovněž o poznatky, které vyplynuly z opatření, v jejichž rámci byly zkoumány účinky digitalizace na politiku hospodářské soutěže, a pečlivě sledovala zavádění a uplatňování dodatečných prahových hodnot pro soudní příslušnost založených na hodnotě transakce v některých členských státech. Pokud jde o prahové hranice pro soudní příslušnost, v této fázi hodnocení ukázalo, že hodnoty založené na obratu a doplněné o mechanismy postoupení jsou při zjišťování významných transakcí na vnitřním trhu EU obecně účinné. Nedávný vývoj na trhu však vedl k postupnému zvyšování míry spojování u podniků, které hrají významnou konkurenční rolí na trzích nebo jejichž rozvoj k tomu směřuje, přestože v okamžiku spojení dosahují malého nebo nedosahují žádného obratu. Řadu transakcí, které mohly mít potenciálně dopad na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, tak nepřezkoumala ani Komise, ani v některých případech žádný členský stát. To platí zejména o spojování nově vznikajících konkurenčních a inovativních společností, včetně (ale nejen) digitálních, farmaceutických, biotechnologických a některých průmyslových odvětví. I když je hodnota transakce informativní, nemusí vždy dostatečně korelovat s potenciálním konkurenčním významem transakce. Pokud jde o zjednodušující opatření, hodnocení ukázalo, že balík zjednodušujících opatření z roku 2013 byl účinný z hlediska častějšího uplatňování zjednodušeného postupu na neproblematická spojování a snižování zátěže jak pro podniky, tak pro Komisi (s ohledem na zdroje a dobu potřebnou na přezkum spojení podniků) a zároveň zajistil účinné prosazování pravidel pro spojování podniků. Stále však existuje určitý prostor pro další zjednodušení a zacílení pravidel. Zjištění vyplývající z hodnocení procesních a jurisdikčních aspektů kontroly spojování podniků v EU jsou shrnuta v pracovním dokumentu útvarů Komise.