Petr Zenkner, Euroskop, 14.12. 2015
Přijetí pařížské dohody, která od roku 2020 nahradí Kjótský protokol, považuje český premiér Bohuslav Sobotka za historický moment. Zástupci 196 delegací se dohodli, že chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia.
Sobotka prohlásil, že je nutné zabránit tomu, aby změny klimatu negativně ovlivňovaly život příštích generací. Premiér to uvedl krátce po schválení dohody. Ministr životního prostředí Richard Brabec předpokládá, že pařížskou dohodu ratifikuje Parlament a proces završí podpis prezidenta Miloše Zemana.
Pravidelné hodnocení závazků je úspěch
Podle Sobotky nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě Česka. Jde například o ambicióznost závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. „Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tento historický kompromis, který je povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám,“ dodal.
Přelomové jsou podle premiéra nejen dohodnuté cíle, ale i to, že se do úsilí zapojuje celé mezinárodní společenství. Za významný pokrok proti Kjótskému protokolu označil to, že mezinárodní společenství bude mít smlouvu, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů.
„Za úspěch také považuji, že se podařilo dosáhnout zřízení mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků v oblasti snižování emisí,“ uvedl premiér.
Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.
Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. Počítá se s ní ale dál s tím, že jde o spodní hranici.
Komentáře českých firem
Pozitivně hodnotí dohodu společnost ČEZ. „Už jen z příprav na ní vzešla řada závazků, které přispějí ke zlepšení životního prostředí. Již před samotnou konferencí se přes 160 států zavázalo k dobrovolným závazkům k ochraně klimatu. Skupina ČEZ si předsevzala zlepšit energetickou účinnost a snížit v ČR emise oxidu uhličitého na vyrobenou MWh elektřiny o 46 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2001,“ uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.
„Jsme připraveni plnit a samozřejmě již nyní plníme veškeré dohody, které přispívají ke zlepšení životního prostředí, včetně plnění emisních limitů skleníkových plynů,“ uvedla mluvčí skupiny Třinecké železárny Pavla Jurásková. Konkurenceschopnost Evropy však bude podle ní ohrožena, nebude-li dohoda platná pro všechny země. Měla by být spravedlivá a vyvážená pro všechny zúčastněné, dodala.
Ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek je k dohodě rezervovanější. „Je to velké vítězství francouzské diplomacie a fakticky porážka EU, protože z praktického hlediska se globálně nezmění vůbec nic,“ řekl. Podle Hájka bude Čína jako ‚rozvojová země‘ nadále zvyšovat emise a Spojené státy dohodu nakonec neratifikují.
Jak vidí dohodu vědci
Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Oslovení vědci a ekologové vládě doporučují, aby co nejdříve schválila antifosilní zákon. Ještě více by se měly podporovat domácí obnovitelné zdroje a začít odstavovat uhelné elektrárny.
Experti Klimatické koalice v ČR vidí zásadní nedostatek dohody v tom, že chybí konkrétní kroky, které povedou k potřebnému snížení globálních emisí skleníkových plynů do poloviny století. Jednotlivé státy nyní budou muset přijmout zákony a strategie pro dostatečné snížení emisí. Aktuální závazky, včetně těch, co předložila Evropská unie, podle nich na splnění cíle dvou stupňů Celsia nestačí.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop
