24.11.2021
Euroskop.cz, ČTK
Evropská unie plánuje potrestat společnosti přepravující migranty do Běloruska, jehož autoritářský režim se pokouší svážením tisíců běženců k hranicím Polska a pobaltských zemí destabilizovat celou unii. Prohlásila to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž EU v současnosti pracuje na koordinaci nových sankcí se Spojenými státy. Komise včera navrhla sankční pravidla, jež umožní v krajním případě zakázat činnost v unijních zemích přepravcům, kteří organizují či napomáhají převaděčství či obchodování s lidmi.
Především Polsko, ale také Litva a Lotyšsko se v posledních týdnech potýkají s náporem lidí snažících se dostat přes běloruskou hranici. Západ obviňuje běloruského vládce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím EU. Minsk se tak podle západních států mstí za sankce, které sedmadvacítka na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.
Turecké aerolinky, ruský Aeroflot a další
„Není to migrační krize. Je to pokus autoritářského režimu destabilizovat své sousedy,“ řekla včera von der Leyenová v debatě s europoslanci. Komise krátce poté představila balíček návrhů, které jsou reakcí na výzvy členských zemí k přitvrzení přístupu. EU bude díky novému právnímu rámci moci potrestat aerolinky, a pozemní či lodní dopravce, kteří se jakkoli zapojí do převaděčství či obchodu s lidmi. Firmám, které nebudou ochotny s unijními zeměmi spolupracovat, bude hrozit například zákaz tranzitu přes území unie, přeletu nad teritoriem členských zemí či zákaz používání přístavů v zemích bloku. V krajním případě mohou přijít o licenci pro podnikání v EU.
Unijní činitelé v této souvislosti v posledních týdnech hovořili například o tureckých aerolinkách, ruském Aeroflotu či některých dalších společnostech. Turecko poté spolu s několika blízkovýchodními státy ve snaze vyhovět požadavkům EU omezilo možnost cest do Běloruska.
Komise chce také o desítky milionů eur zvýšit sumu, kterou z unijních fondů dostávají na ostrahu hranic a procesy spojené s migrací Polsko a pobaltské státy. Plánuje také vyhradit 700 tisíc eur (19 milionů korun) na humanitární pomoc lidem, kteří uvízli na běloruské hranici.
Další běloruské sankce
Státy evropského bloku vedle toho dolaďují celkově už páté rozšíření sankčního seznamu, na který mají poprvé přibýt jména firem, institucí a činitelů podílejících se na převaděčství.
„Většinu flotily (běloruské letecké) společnosti Belavia tvoří letadla pronajatá od evropských firem. Brzy bude přijato rozhodnutí, které tomu zamezí,“ řekl včera europoslancům předseda Evropské rady Charles Michel. Vedle Belavie mají na seznam přibýt také cestovní kanceláře či hotel v Minsku, jedná se i o minském letišti.
Polská rozhlasová stanice RMF FM informovala, že v rámci včerejší debaty v europarlamentu chtěl vystoupit polský premiér Mateusz Morawiecki. Ještě ráno o tom informovala polská agentura PAP, podle RMF FM padlo rozhodnutí neumožnit mu vystoupení v kabinetu šéfa EP Davida Sassoliho a šéfové jednotlivých politických skupin o věci nejednali. Morawiecki naposledy mluvil v EP minulý měsíc, tehdy se ohrazoval vůči podle něho nespravedlivým útokům unijních orgánů na Polsko po rozhodnutí polského ústavního soudu o vzájemném vztahu národního a unijního práva
Autor: Euroskop.cz
