Evropská unie tento týden formálně schválila tzv. Strategický kompas, ambiciózní akční plán na posílení bezpečnostní a obranné politiky EU do roku 2030. Tato iniciativa je poháněna právě probíhajícími boji na Ukrajině, do které před měsícem provedlo Rusko invazi. Strategický kompas má připravit EU na návrat války na kontinent a zabezpečit ji proti potenciálnímu riziku.
„Evropská unie se musí naučit jazyk moci.“ V duchu této věty vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella se nese dokument s názvem Strategický kompas, který má z EU učinit silnějšího a schopnějšího poskytovatele bezpečnosti pro své členské státy. Cílí také na posílení strategické autonomie EU a na schopnost spolupracovat s partnery na ochraně jejich hodnot a zájmů.
Kvantový skok EU v bezpečnosti
„Nepřátelštější bezpečnostní prostředí od nás vyžaduje, abychom udělali kvantový skok vpřed a zvýšili naši kapacitu jednat, posílili naši odolnost a více a lépe investovali do našich obranných schopností,“ napsala Evropská služba pro vnější činnosti na své stránky.
Nejistotu ohledně budoucí bezpečnosti vyvolala nevyprovokovaná ruská agrese proti Ukrajině. Současně také ve světě dochází k velkým geopolitickým posunům. Aby byla EU schopna chránit své občany a přispívat k mezinárodnímu míru a bezpečnosti zveřejnila Unie v dokumentu konkrétní návrhy s přesným harmonogram jejich provedení.
Strategický kompas také obsahuje hodnocení globálního strategického prostředí a výčet hrozeb a výzev, kterým Evropská unie v současnosti čelí. Kompas pokrývá všechny aspekty bezpečnostní a obranné politiky a je konstruován do čtyř pilířů.
Jednat a zajistit
První pilíř si klade za cíl jednat, nejlépe rychle a důrazně ve chvíli, kdy vypukne krize. Ideálně chce EU jednat s partnery, nicméně v případě potřeby by měla být schopna jednat sama. Proto je důležité mít k dispozici až 5000 vojáků pro rychlé nasazení a být připravena nasadit 200 plně vybavených odborníků na mise v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).
Dále chce realizovat pravidelná cvičení na souši i na moři, zvýšit vojenskou mobilitu a posílit civilní a vojenské mise a operace EU v rámci SBOP. Pod druhým pilířem má EU zajistit, aby posílila svou schopnost předvídat, odrazovat a reagovat na současné a rychle se objevující hrozby.
Pod tímto pilířem má v plánu posílit své kapacity pro analýzu zpravodajství a vytvořit nástroje pro detekci a reakci na širokou škálu hybridních hrozeb. Dále chce Evropská unie vyvinout sadu nástrojů pro boj proti dezinformacím, vypracovat vesmírnou strategii EU pro bezpečnost a obranu a posílit úlohu EU jako aktéra v oblasti námořní bezpečnosti.
Investovat a rozvíjet partnerství
Úkolem třetího pilíře je investovat. Členské státy se zavázaly podstatně zvýšit své výdaje na obranu, důležité je nicméně zajistit, aby vynaložené finance dosáhly kýženého výsledku. EU si také dává za cíl podpořit technologické inovace v oblasti obrany, aby se zbavila mezer ve své strategické bezpečnosti a snížila technologickou a průmyslovou závislost.
Čtvrtý pilíř se soustředí na rozvíjení partnerství. V zájmu řešení společných hrozeb a výzev je potřeba posílit spolupráci se strategickými partnery, jako jsou NATO, OSN a regionální partneři, například OBSE, Africká unie nebo ASEAN. Důležitá jsou také bilaterální partnerství se zeměmi se stejnými hodnotami, jako jsou USA, Kanada, Norsko, Velká Británie, Japonsko atd.
V neposlední řadě je pro Evropskou unii důležité rozvíjet partnerství na západním Balkáně, v evropském východním a jižním sousedství, v Africe, Asii a Latinské Americe. V rámci těchto partnerství chce EU zejména posílit dialog a spolupráci a podporovat jejich účast na misích a operacích SBOP.
Celý strategický kompas naleznete na tomto odkazu.
Autorka: Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz
Zdroj: Pixabay.com
