Evropský parlament včera schválil návrh reformy evropských voleb, jejímž cílem je sjednotit způsob výběru europoslanců v jednotlivých členských státech, zavést celoevropský volební obvod a dát občanům možnost mluvit do výběru šéfa Evropské komise. O europarlamentní legislativní iniciativě bude nyní jednat členské země unijního bloku. Na nový volební proces a dodržování předpisů by měl podle představ europoslanců dohlížet nově vytvořený Evropský volební úřad.
Členské země mají, pokud jde o výběr europoslanců, různá národní pravidla. Smyslem včera schválené iniciativy je tato pravidla sjednotit a také určit jednotné datum konání evropských voleb. Podle návrhu EP by celá unie volila společně v Den Evropy, tedy 9. května. Občané EU by mohli volit v kterémkoliv členském státě, a to i korespondenčně.
28 dodatečných poslanců
Europoslanci navrhují, aby každý volič v eurovolbách disponoval dvěma hlasy: prvním jako dosud v národním a druhým v celoevropském volebním obvodu, v němž by kandidátky sestavovaly a nabízely jednotlivé evropské politické strany. Tímto způsobem by se volilo 28 dodatečných poslanců, přičemž lídr stranické celoevropské kandidátní listiny by byl zároveň kandidátem této politické skupiny na předsedu Evropské komise.
Na kandidátních listinách by museli být rovným způsobem zastoupeni muži a ženy. Iniciativa proto zmiňuje kvóty nebo takzvané střídavé kandidátní listiny, na nichž se mužští a ženští uchazeči o parlamentní křesla střídají.
Pro návrh hlasovalo 331 z 640 přítomných europoslanců. Proti jich bylo 257 a 52 se hlasování zdrželo. Nyní ho bude posuzovat Rada EU, tedy orgán reprezentující vlády členských zemí, je třeba souhlas všech hlavních měst. Příští volby do EP se budou konat v roce 2024.
Prolomení hranice
„Nepochybně dochází k prolomení určité hranice,“ řekl ČTK europoslanec Stanislav Polčák, který se problematikou volebního práva zabývá dlouhodobě. Nikdy se podle něj nestalo, že by Češi mohli volit poslance jiného státu. S ohledem na nutné jednomyslné schválení v Radě EU se však podle Polčáka (STAN) přijetí návrhu ještě před europarlamentními volbami v roce 2024 dá jen stěží stihnout. „Na úrovni států shodu nevidím,“ dodal.
„Navržená reforma přináší výhody především tradičním stranám, které díky svému vlivu ve velkých státech posílí na úkor menších,“ uvedl Mikuláš Peksa, europoslanec za Piráty, kteří návrh označili za „zklamání“. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) ČTK řekl, že nezamýšleným důsledkem hlasování v celoevropském obvodě by mohlo být zvolení známých „populistů“ či „exotů“.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v pondělní rozpravě uvedla, že komise návrh legislativní iniciativy plně podporuje. Reforma způsobu výběru europoslanců figurovala na seznamu doporučení, která vznesli občané během nedávno skončené Konference o budoucnosti Evropy. Podle Jourové by tato doporučení měla být respektována.
Zdroj: Euroskop.cz, ČTK
