Švédsko a Finsko dnes podaly přihlášku do Severoatlantické aliance a učinily tak klíčový krok k překreslení bezpečnostní mapy Evropy v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Stejně se vyjádřila řada členských států a jejich představitelé uvedli, že budou chtít přijímací proces co nejvíce zkrátit. Česká vláda vstup obou zemí do aliance již schválila, nyní o tom budou jednat ještě Poslanecká sněmovna a Senát. Odmítavý postoj nicméně stále vyjadřuje Turecko, které svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že Finsko se Švédskem vydají členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.
„Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní aliance rychle pracovat na splnění všech přístupových formalit. Proces může zabrat několik měsíců, řada zemí se nicméně zavázala, že se jej pokusí maximálně urychlit.
Česká vláda schválila vstup Finska a Švédska na svém dnešním zasedání. Podle premiéra Petra Fialy armády těchto skandinávských zemí plní veškerá kritéria pro přijetí do aliance. K věci se ještě musí vyjádřit obě komory českého parlamentu, předseda vlády nicméně neočekává komplikace.
Začlenění Finska a Švédska do NATO dnes schválila i německá vláda a ratifikaci parlamentem německá média považují za formalitu. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že spolkový kabinet o rychlé ratifikaci již jednal se všemi demokratickými stranami ve Spolkovém sněmu kromě protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). „Jsem si jistý, že mezi členskými státy včetně Turecka se rychle podaří získat souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO,“ řekl v úterý kancléř Scholz.
O zahájení vstupní procedury dnes v Bruselu jednali velvyslanci členských zemí aliance, podle diplomatů však nedospěli k potřebnému jednomyslnému souhlasu. „Neříkáme, že se nemohou stát členy… Ale chceme dosáhnout dohody,“ citoval list Financial Times nejmenovaného tureckého činitele, podle něhož Ankara neumožnila dnešní shodu ambasadorů.
Finsko a Švédsko podle Erdogana drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.
Podle analytiků se Erdogan snaží tímto postojem nepřímo působit na Spojené státy a přimět je, aby mu povolily nakoupit modernizované stíhačky F-16. Dalším důvodem tureckého postupu může být podle pozorovatelů snaha Ankary, aby byla zvolena do Rady bezpečnosti OSN jako jeden z nestálých členů, či aby dostala další peníze od EU na syrské uprchlíky. Erdogan zřejmě hraje i o domácí body, příští rok totiž budou v Turecku prezidentské a parlamentní volby a místní ekonomika se potýká s rekordní inflací.
Finsko a Švédsko, které se do NATO nesnažily vstoupit ani v nejvypjatějších okamžicích studené války, se rozhodly vzdát se svého tradiční neutrálního vojenského statusu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Moskva nese rozšiřování aliance k ruským hranicím nelibě a již dříve pohrozila odvetnými kroky a to zejména v případě, že by NATO posunulo na švédské a finské území svou „vojenskou infrastrukturu“.
Stockholm a Helsinky se budou muset přidat nejen k aliančnímu závazku o kolektivní obraně, ale rovněž k financování rozpočtu NATO, který činí zhruba 2,5 miliardy dolarů ročně (bezmála 59 miliard korun).
Zdroj: Euroskop, čtk
