Vůdci Ázerbájdžánu a Arménie se dnes sešli v Bruselu, aby projednali mírový plán pro Náhorní Karabach, uvedla agentura Reuters.
Doutnající spor mezi oběma státy o horskou enklávu, ovládnutou po rozpadu Sovětského svazu tamními arménskými separatisty, přerostl předloni v šestitýdenní válku, během které Ázerbájdžán dobyl zpět část dříve ztracených území v Karabachu a jeho okolí, než Rusko zprostředkovalo příměří.
Předseda Evropské rady Charles Michel nyní nejprve bilaterálně jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a následně s premiérem Nikolem Pašinjanem, než došlo na trojstranné jednání, na kterém se hovořilo o Karabachu.
Prezident Alijev podle ázerbájdžánské strany řekl Michelovi, že Baku stanovilo pět zásad založených na mezinárodním právu pro urovnání vztahů s Arménií a pro uzavření mírové dohody. „Prezident vyjádřil naději, že proces přípravy mírové dohody mezi oběma zeměmi bude urychlen,“ uvedla kancelář ázerbájdžánského prezidenta.
Arménský premiér Pašinjan diskutoval s Michelem o situaci kolem Náhorního Karabachu a zdůraznil nutnost řešení humanitárních otázek, uvedl úřad arménského premiéra.
Pašinjan je ale doma pod tlakem odpůrců, kteří tvrdí, že špatně zvládl předloňskou válku a také jej podezírají z ochoty k přílišným ústupkům Ázerbájdžánu. Pašinjan čelil v posledních týdnech sérii protestů v Jerevanu, protože prohlásil, že mezinárodní společenství chce, aby Arménie „snížila laťku“ svých nároků na Náhorní Karabach..
Nepokoje v Arménii se časově shodují s ruskou válkou na Ukrajině, která přiměla mnoho bývalých sovětských sousedů k přehodnocení vlastní bezpečnosti, zatímco Moskva je zaměstnána největší konfrontací se Západem od konce studené války, dodal Reuters.
