Již v roce 2021 předsedkyně Evropské komise (Komise) Ursula von der Leyenová při pravidelném projevu o stavu Evropské unie (EU, Unie) představila cíl ustavit Evropský akt o čipech. Plán byl potvrzen 8. února 2022. Unie vidí digitální trh jako sektor, do kterého je potřeba investovat. A právě bodem, na který se Unie bude zaměřovat nyní, jsou čipy (polovodiče). Ty jsou obsaženy v produktech od malých mobilů, přes elektrické skútry až po některé továrny. Von der Leyenová připouští, že digitální trh bez čipů neexistuje.

Pandemie covidu-19 a následná ekonomická krize zapříčinily, že některé produkční pásy stále pracují na omezeném výkonu, nebo jsou kompletně pozastaveny – i přes rostoucí poptávku. Největší ztrátu zaregistroval automobilový sektor, kdy v některých členských státech došlo v minulém roce ke snížení produkce až o třetinu. Důvodem je právě nedostatek polovodičů. Momentálně je EU závislá na dovozu z Asie.

Tento projekt ale nebyl představen jen kvůli tržní soutěživosti a nezávislosti EU, ale také z důvodu technické suverenity a nutnosti řešení nedostatku čipů na trhu. Cílem aktu je společné založení evropského čipového ekosystému, včetně jejich produkce. Výsledkem bude zajištění dodávek a vytvoření nových oblastí na trhu, které by podpořily evropskou technologii. Unie společně s členskými státy a mezinárodními partnery chystá zmobilizovat investice ve výši kolem 43 miliard eur. Výše veřejných a soukromých investic se odhaduje na 15 miliard eur – doplněny budou z programů jako je Horizont Evropa a Digitální Evropa a ze zdrojů z členských států.

Členské státy jsou nyní vyzvány k okamžitému zahájení koordinace, zatímco Evropský parlament (Parlament) společně s nimi budou návrh Komise projednávat řádným legislativním postupem.

Aktuální situace na trhu

Evropské instituce vidí potřebu podpory lokálním producentům, malým a inovativním firmám a start-upům jako součást této strategie. Komise založila Evropský čipový fond (EU Chips Fund), který by podpořil zmíněné aktéry 2 miliardami eur vytvořením potřebného trhu pro tyto produkty.

Unie s tímto plánem přichází v moment, kdy ostatní státy také kladou důraz na tento sektor. Pro příklad Spojené státy americké přijaly v listopadu 2020 plán CHIPS for America Act, jehož cílem je obnovit výrobu polovodičů. Čína aktualizovala svůj pětiletý plán (2021-2025). Zaměřen bude především na upevnění čínské ekonomické základny skrze podporu technologií a inovací; odvětví polovodičů má být klíčovým sektorem, do kterého bude podpora směřovat. Jižní Korea začíná také investovat do dodávek a technologického výzkumu a vývoje. Pravděpodobně nejdůležitějším producentem v této oblasti je Tchaj-wan.

Současný stav projednávání mezi hlavními aktéry

Komisař pro průmysl, Thierry Breton předpověděl, že plán EU by mohl postavit Evropu jako industriálního leadera, ale také by ji dal možnost kompletní kontroly nad dodávkami polovodičů. Členské státy jsou vyzvány k okamžité koordinaci v rámci doporučení[1] Komise.

Aby akt prošel, musí se projednat na půdě Evropského parlamentu a Rady řádným legislativním postupem. V případě přijetí by tato strategie byla okamžitě platná po celé Unii.

Předpokládá se diskrepance mezi ambiciózními industriálními státy jako Německo, Francie a Itálie s těmi menšími státy, které by se bály přerušit smlouvy s asijskými řetězci dodavatelů. Právě Francie, Německo, Itálie a Rakousko, společně s Velkou Británií, se zúčastnili prvního Významného projektu evropského společného zájmu (Important Project of Common European Interest, IPCEI) v roce 2018. Tento projekt podporuje přeshraniční spolupráci v oblastech mikroelektroniky a pravděpodobně i nový akt by naplno podpořily.

Mezi možné odpůrce se řadí Nizozemí – domov firmy ASML, světového producenta fotolitografických strojů esenciálních pro výrobu čipů – a severské státy, primárně z důvodu odporu k rozšíření jakékoli státní podpory.

Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky zveřejnilo 16. února 2022 dotazník pro stakeholdery. Státy takto mohly do 20. března 2022 sdílet své příspěvky k této strategii, které by Komisi pomohly s finální podobou návrhu. Dané informace také mohou v budoucnu pomoci veřejným autoritám zaměřit se na konkrétní akce a investice potřebné na regionální, národní a evropské úrovni. Zpráva z tohoto dotazníku ale ještě není k dispozici veřejnosti.

Frakce Parlamentu Renew Europe se vyjádřila kladně k aktu zveřejněného Komisí – polovodiče vidí jako základ pro budoucí evropskou ekonomiku a je potřeba do této oblasti zajistit vstup a investice. Koordinátorka výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v Parlamentu, Martina Dlabajová (Renew Europe/ANO 2011), také vidí oblast čipů jako budoucnost evropské ekonomiky a nástroj pro digitální a zelenou tranzici. Podporu vyjádřila i Evropská lidová strana.

Několik firem z digitálního a polovodičového sektoru již formou společného prohlášení[2] vyzvalo evropské instituce k okamžitému přijetí evropského Aktu o čipech. Mezi signatáře se řadí firmy například z České republiky, Francie, Německa, Dánska, Polska a Litvy.

Výbor regionů zahájil konzultace pro stakeholdery s cílem projednání dopadů tohoto balíčku pro lokální a regionální autority a pro budoucnost evropského industriálního ekosystému. Hlasování o Aktu o v plénu Evropského parlamentu je naplánováno na 12. – 14. října 2022.

Příležitost pro Českou republiku?

Česká republika má jedinečnou možnost využít svých šancí při předsednictví v Radě EU, které přebírá v červenci 2022 po Francii. Ministr pro evropské záležitosti, Mikuláš Bek, nastínil vizi pěti priorit českého předsednictví. Nevyloučil, že jednou z hlavních vlajkových lodí v oblasti zotavení evropské ekonomiky může být právě projednávaná strategie Aktu o čipech. Ministr Bek posunutí této debaty vidí jako příležitost i pro české firmy, které se v této oblasti angažují.

Jak jsme zmínili dříve v textu, mezi hlavní leadery výrobce polovodičů patří i Tchaj-wan. Ten zásobuje výrobce elekroniky – např. Google, Amazon, Apple, Microsoft a další. Česká republika (resp. CzechInvest ve spolupráci s dalšími partnery, univerzitami a Ministerstvem průmyslu a obchodu) byla jedna ze tří evropských zemí, která hostila tchajwanskou delegaci složenou ze zástupců několika ministerstev a výzkumné organizace Industrial Technology Research Institute. Cílem návštěvy bylo zkoumání potenciálního rozvoje polovodičového průmyslu a předání know-how. Tato spolupráce by pro český průmysl mohla být klíčová vzhledem k představení výrobních a výzkumných kapacit českých firem v oblasti elektronových mikroskopů – např. v Brně se vyrábí třetina z celkové světové produkce.

Shrnutí

Unie se touto strategií snaží předejít dalšímu nedostatku čipů a zvýšit svou ekonomickou soběstačnost. EU se může inspirovat Spojenými státy, Čínou i Tchaj-wanem, kteří se řadí mezi hlavní světové ekonomiky v tomto odvětví.. Pro Českou republiku je tato agenda důležitá hned z několika důvodů:

• V rámci předsednictví v druhé polovině roku se můžeme stát jedním z hlavních iniciátorů v této agendě;
• Jedná se o příležitost pro české firmy v této oblasti a s tím spojené posílení konkurenceschopnosti a úrovně české ekonomiky;
• Naše dlouholeté tradice v oblasti technologie a výzkumu by mohly tento sektor podpořit svými inovacemi.

Nedávná návštěva tchajwanské delegace jen potvrdila zájem České republiky o větší znalosti v této oblasti. Důležitým mezníkem v této agendě bude hlasování v plénu Evropského parlamentu o tomto návrhu, které podle plánu má proběhnout v průběhu českého předsednictví.

Autor: Nikola Řezáčová, psáno pro Euroskop

Ilustrační foto: Zdroj Evropská komise

[1] Doporučení dostupné v jazycích členských států: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/european-chips-act-communication-regulation-joint-undertaking-and-recommendation

[2] https://www.eusemiconductors.eu/sites/default/files/250422_JointIndustryStatement_EU-Chips-Act.pdf