V souvislosti s blížícím se předsednictvím České republiky v Radě EU se ve dnech 23. – 24. května 2022 v Černínském paláci v Praze uskutečnila „před-předsednická“ konference „The Czech Pre-Presidency Conference“ organizovaná Ústavem mezinárodních vztahů s podporou Asociace transevropských politických studií (TEPSA).
Konference se tradičně koná dvakrát ročně, vždy v hlavním městě země nadcházejícího předsednictví v Radě EU a účastní se jí akademici, osobnosti ze státní správy, média a občanská společnost, aby diskutovali o agendě a výzvách, které nadcházející předsednictví přinese.
V rámci konference se v úterý 24. 5. uskutečnila panelová diskuze na téma „Budoucnost evropské integrace: po krizích a Konferenci o budoucnosti Evropy“, které se zúčastnila Nicoletta Pirozzi, vedoucí programu EU, politika a instituce v Instituto Affari Internazionali Římě, Jaap de Zwaan, emeritní profesor práva Evropské unie z Erasmovy Univerzity v Rotterdamu a bývalý ředitel Nizozemského institutu mezinárodních vztahů, Frank Schimmelfennig, profesor evropské politiky ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu a lke Toygür, profesorka evropské geopolitiky z Univerzity Carlose III. v Madridu.
Debatu zahájila Nicoletta Pirozzi, která se zaměřila na válku na Ukrajině jako na nejvýraznější krizi, které v současnosti Evropa čelí. Podle Pirozzi je v současnosti více než kdy jindy v Evropské unii třeba flexibilita. Vzhledem k tomu, že jednou z nutných reakcí EU je podle Pirozzi posílení asociační dohody s Ukrajinou, bude zároveň třeba, aby rozhodovací procedury v Unii byly schopny tuto nově potřebnou flexibilitu reflektovat.
Kromě toho je podle Pirozzi třeba, aby Unie podporovala trvající zapojení občanů. Hlavní snahou EU by v následujících letech měla být podpora aktivního zapojení občanů ve veřejném prostoru i po skončení Konference o budoucnosti Evropy. Zároveň ovšem Pirozzi zdůraznila, že vnímá budoucnost EU optimisticky, Unie se zatím podle ní vždy dokázala příchozím výzvám a krizím více méně úspěšně postavit.
Jaap de Zwaan: „EU se musí připravit na nové období, kdy bude hlavním tématem bezpečnost na našem kontinentě.“
Dalším řečníkem byl Jaap de Zwaan, který se zaměřil na nedávno zakončenou Konferenci o budoucnosti Evropy. K tomu uvedl, že neočekává, že Konference o budoucnosti Evropy povede k rozsáhlým změnám v evropské legislativě, ale občané si jistě zaslouží, aby byly jejich návrhy vzaty v potaz a diskutovány na úrovni evropských institucí.
Dále se Jaap de Zwaan věnoval žádostem Ukrajiny, Gruzie a Moldavska o vstup do EU a zdůraznil, že je třeba vzít v potaz, že všechny tyto země již dlouhodobě a hluboce s EU spolupracují a jsou pro Unii dlouhodobými partnery. Na tomto vztahu může Unie dál stavět, tvoří základ pro vstup těchto zemí, je pevný a existuje dlouho. I přesto však všechny tyto země stále čeká ještě dlouhá cesta.
Na závěr Jaap de Zwaan poznamenal, že EU promarnila příležitost připravit se na budoucnost. S dalším možným rozšířením Unie je totiž třeba si přiznat, že pravidlo jednomyslnosti není udržitelné. Rozhodovací procedury se musí stát flexibilnějšími, aby byla EU schopna v budoucnu fungovat a reagovat na situaci na Ukrajině a na další výzvy.
Na Jaapa de Zwaana navázal Frank Schimmelfennig, který popsal Konferenci o budoucnosti Evropy jako velmi užitečný, ale paradoxní proces. Konference je totiž zároveň velmi inkluzivní, ale zároveň velice vzdálená reálnému procesu rozhodování. Navíc je zaměřená spíše na politiky než na institucionální změny a soustředí se na uplatňování rychlých reforem spíše než na dlouhodobé změny. Na rozdíl od de Zwaana ale jednomyslnost nevnímá jako překonané a brzdící pravidlo, ale naopak jako proces, který v době krize funguje dobře.
lke Toygür: „COFE je prvním krokem na cestě k flexibilnější EU s aktivní občanskou společností.“
Tématu Konference o budoucnosti Evropy se dále věnovala lke Toygür, která ji nevnímá jako vrchol snah o zvýšení občanského zapojení v EU, ale jako počátečníkrok na cestě k vyšší flexibilitě Unie a k trvalému aktivního zapojení občanů do rozhodovacích procesů. Důležité podle ní je, jak EU na tento první krok naváže. Aby byla konference skutečně úspěšným počátečním krokem, je třeba vytvořit trvalejší způsob podpory zapojení občanů do dialogu o evropských otázkách.
Otázka, jak by se měla evropská integrace posunout dál, podle lke Toygür ale Konferenci o budoucnosti Evropy značně přesahuje. V době současné krize na Ukrajině navíc vystupuje na povrch nejenom důležitost vztahů uvnitř Unie, ale i vztahů na evropském kontinentu jako celku a vztahů s našimi transatlantickými partnery. Nyní nastává chvíle, kdy potřebujeme koordinaci na celém kontinentu, a nestačí soustředit se pouze na státy Unie.
Autor: Kristina Hubáčková, Euroskop
