Série článků o formacích Rady EU je u svého konce. V jejím průběhu bylo představeno již devět konfigurací této instituce Evropské unie, které bude Česká republika ve druhé polovině letošního roku předsedat. V dnešním posledním díle se pozornost zaměří na Radu pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport (EYCS). Za oblasti politik, jimiž se Rada EYCS zabývá, odpovídají členské státy. Úlohou EU v oblastech vzdělávání, mládeže, kultury a sportu je proto vytvořit rámec pro spolupráci mezi členskými státy a pro výměnu informací a zkušeností v oblastech společného zájmu.
V Radě EYCS zasedají ministři ze všech členských států EU odpovědní za školství, kulturu, mládež, sdělovací prostředky, komunikaci a sport. Rada EYCS zasedá zpravidla dvakrát ročně. Během dvoudenních zasedání se jeden den schází ministři školství a řeší témata z oblasti vzdělávání a mládeže, a druhý den ministři pro sport a ministři kultury. Jednání Rady se účastní rovněž zástupce Evropské komise – obvykle se jedná o komisaře pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež.
Úlohou EYCS je nastavit spolupráci mezi státy EU
V souvislosti s Radou EYCS je důležitým faktorem, že za oblasti politik této formace odpovídají členské státy. Úlohou Rady je tak vytvořit rámec pro spolupráci a pro výměnu informací mezi členskými státy. I z toho vyplývá, že Rada EYCS přijímá primárně stimulační opatření a doporučení. Iniciativy schválené Radou, jako jsou programy Erasmus+ či Kreativní Evropa, však mohou pro občany EU představovat velmi konkrétní přínos.
Rada EYCS může v případě, že jí to Smlouvy umožňují, přijímat i legislativní akty, například v audiovizuální oblasti či ve věci vzájemného uznávání diplomů. Rada je také úzce zapojena i do sledování pokroku v plnění cílů v oblasti vzdělávání a mládeže, které vymezuje strategie Evropa 2020, a podílí se i na zvyšování přínosu kulturního odvětví k inovativnější Evropě. Dále pomáhá zajistit, aby potenciál Evropy jakožto světového centra produkce tvůrčího digitálního obsahu plně přispíval k digitální agendě vymezené ve výše zmíněné strategii.
Cílem opatření EU v oblasti vzdělávání, mládeže, kultury a sportu je uchovat kulturní dědictví Evropy, podporovat její kulturní a kreativní odvětví, propagovat mobilitu studentů a učitelů a podporovat fyzickou aktivitu a sociální začlenění prostřednictvím sportu.
Vzdělání a mládež
Priority českého předsednictví (CZ PRES) v oblasti vzdělávání vycházejí z aktuálních témat na úrovni EU. V návaznosti na akční plán digitálního vzdělávání (2021-2027) bude CZ PRES zpracovávat návrh závěrů Rady z oblasti digitálního vzdělávání se zaměřením na otázky wellbeingu a kyberbezpečnosti. Záměrem je otevřít diskuzi o nastavení podmínek v digitálním vzdělávání tak, aby byly podpořeny jeho pozitivní aspekty, a bylo bezpečné, efektivní, ohleduplné k potřebám žáků.
Společnou prioritu členů tria (FR-CZ-SE) tvoří dva z jedenácti evropských cílů mládeže, které jsou součástí strategie EU pro mládež roky 2019 – 2027. Konkrétně kombinace cíle „Udržitelná zelená Evropa“ a cíle „Otevřená společnost“. V návaznosti na společnou prioritu členů tria plánuje ČR připravit závěry Rady o rozměru mezigeneračního dialogu a mezigenerační solidarity a spravedlnosti v politikách mládeže a v práci s mládeží.
Mimo půdu Rady EU české předsednictví aktivně podpoří Evropský rok mládeže 2022, přičemž v tomto ohledu uspořádá společně s Evropskou komisí a Evropským parlamentem konferenci zaměřenou na odkaz Evropského roku mládeže.
Sport, kultura a audiovize
Základním rámcem CZ PRES v oblasti sportu je nový pracovní plán EU pro sport na roky 2021-2024 schválený během německého předsednictví. V souladu s tímto plánem budou během CZ PRES zpracovávána dvě témata, téma udržitelné a dostupné infrastruktury a téma sportu jako rámce k propagaci tolerance, solidarity, inkluzivnosti a dalších sportovních a EU hodnot.
V oblasti kultury a audiovize bude české předsednictví dokončovat jednání v rámci příprav pracovního plánu pro kulturu na léta 2023 – 2026, který bude finálně schválen právě v době CZ PRES.
V oblasti audiovize se aktuálně očekává vydání návrhu legislativní iniciativy s názvem Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (European Media Freedom Act), za nějž je odpovědná česká eurokomisařka Věra Jourová. Iniciativa bude zaměřena na posílení svobody médií a plurality na mediálním trhu, zároveň by se měla věnovat zlepšení spolupráce regulačních orgánů. Evropská komise chce tímto návrhem navázat na směrnici o audiovizuálních mediálních službách.
