Válka na Ukrajině se nepochybně promítla do výsledků letošního Indexu vnímání demokracie, který vedla společnost Latana ve spolupráci s dánskou neziskovou organizací Aliance demokracií. Studie si, jak už z názvu vychází, klade za cíl porozumět tomu, jak lidé na celém světě vnímají stav demokracie ve své zemi, a zjistit, jaké jsou současné hlavní výzvy ve spojitosti s demokracií.
„Index vnímání demokracie 2022 ukazuje, že více lidí, než kdy dřív, chce demokracii. Putinova invaze na Ukrajinu ovlivnila myšlení lidí a ukázala, že nemůžeme brát naše svobody jako samozřejmost. Lidé po celém světě požadují svobodu slova, spravedlivé volby a rovná práva,“ napsal na úvod studie předseda Aliance demokracií, bývalý šéf NATO a dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
Demokratický deficit a spokojenost v EU
Ve výsledcích studie se píše, že lidé na celém světě věří v demokracii. Pro rekordních 84 % lidí z dotazovaných 53 států je demokracie důležitá. Klíčové komponenty demokracie jsou ještě více žádané. Přes 90 % lidí tvrdí, že svoboda slova, spravedlivé volby a rovná práva jsou pro ně důležitá. Výsledky se podobají v obou demokratických i nedemokratických zemích.
Při soustředění se na Evropskou unii, málo demokratické je podle svých občanů Maďarsko. Myslí si to 35 % populace. Co se týče demokratického deficitu, který zachycuje negativní rozdíl mezi očekáváním občanů a realitou, nejvíce ho v EU vnímají Řekové.
V EU je nejvíce spokojených lidí se současným stavem demokracie ve Švýcarsku, Dánsku a Norsku. Naopak více demokracie by si přáli opět Řekové, Maďaři a Poláci. Za poslední rok nejvíce narostla nespokojenost se stavem demokracie v Řecku, Francii a Rakousku.
Služba menšině a svoboda slova
Studie se dále zabývala tím, jestli si občané myslí, že jejich vláda spíše slouží většině nebo menšině. V Evropě dopadla tato část půl na půl. Přičemž největší nárůst pocitu, že vláda slouží spíše menšině, lze zaznamenat ve Spojeném království, Rakousku a Nizozemí.
V Evropě si podle studie 74 % lidí myslí, že svoboda projevu je důležitá. Pro srovnání například v Rusku je to 33 %, v Číně 45 %. Nejméně lidí si myslí, že ve své zemi má právo na svobodný projev, v Maďarsku, Polsku a Francii. Opakem je Švýcarsko, Norsko a Dánsko.
Vnímání hrozeb v EU
Studie také poukázala na hrozby, které lidé v současném světě považují za hlavní. Patří mezi ně ekonomická nerovnost, korupce, negativní působení globálních korporací, omezení volného projevu, narušování voleb ze zahraničí, techničtí giganti a zfalšované volby.
Ze států EU se nejvíce bojí ekonomických nerovností Řekové, Rumuni a Portugalci. Naopak jako menší hrozbu to vnímají Norové, Dánové a Rakušané. V neposlední řadě index řešil také vliv sociálních sítí. V Evropě vnímá jejich negativní vliv 36 % lidí, 44 % je nevnímá jako hrozbu. Ve srovnáním s ostatními regiony, Latinská Amerika a Asie k nim mají větší důvěru, naopak ve Spojených státech kolem nich převažuje negativní sentiment.
Autorka: Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz
Zdroj: Euroskop.cz, Pixabay.com
