Dne 16. června přivítala Univerzita Karlova na své půdě předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou spolu se zástupci politických frakcí Evropského parlamentu. Evropští představitelé Českou republiku navštívili v rámci diskusí o prioritách nadcházejícího českého předsednictví Radě EU. V debatě na téma Budoucnost Evropy měli studenti vysokých škol možnost položit své otázky týkající se budoucnosti Evropy. Hlavními okruhy diskuze byl směr a perspektiva zelené politiky EU, boj s dezinformacemi na evropské půdě či konkrétněji stav právního státu v Polsku a Maďarsku. Studenti se zajímali i o aktuálně často diskutovanou otázku vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
První otázka mířila na Zelenou dohodu pro Evropu, a to konkrétně jak zajistit spojení čistých zdrojů energie a jejich cenové dostupnosti. Odpovědi se jako první zhostil Jan Zahradil (ECR), který obratem odpověděl, že toto spojení bohužel není proveditelné. Změnu klimatu označuje za jednu z hlavních současných výzev, ale zdůrazňuje, že tomu tak není pouze pro Evropu, ale pro celý svět. Přístup Evropské unie ke změně klimatu shrnul slovy: „Jako Evropská unie máme obrovské ambice, ale ne tak velké, jak by si mladí lidé představovali.”
Argumenty, které aktuálně formují „zelenou” diskusi v Evropském parlamentu se do jisté míry týkají právě ambicí. Dle Zahradila na jedné straně stojí poslanci s vysokými ambicemi na okamžité zavedení zelené politiky a na straně druhé ti, kteří jsou například v kontextu přechodu k čisté energii pro dlouhodobější a pomaleji aplikovaný plán.
„Jsme poslední generace politiků, kteří mohou s osudem naší planety něco udělat,” řekla v kontextu zelené politiky EU Roberta Metsolaová. Dále uvedla, že je důležité pochopit, že energetika vždy bude předmětem politiky. V Evropské unii jsou země, které jsou naprosto závislé na ruském plynu, jako například Česká republika, stejně jako země, které se od ruského plynu naprosto oprostily, jako například Dánsko.
Další část debaty směřovala ke stavu právního státu v Polsku a rozhodnutí Evropské komise i přes bouřlivou diskusi schválit polský Národní plán obnovy, skrz který země čerpá unijní dotace. Metsolaová předjímá, že v Evropské unii jednoduše téma právního státu nebylo dlouhodobě diskutováno oproti jiným právním tématům, jako je například konstituční právo. Některé státy proto, dle Metsolaové, nabyly dojmu, že nejstřeženějším segmentem unijní spolupráce je období, které vede k přijetí do EU. To dle ní není akceptovatelné a Evropský parlament bude silně trvat na ochraně a prosazení právního státu. Metsoleová se na druhou stranu domnívá, že odebrání části unijních dotací Polsku by nyní, v době až bezprecedentní evropské jednoty, nepřineslo řešení.
V současnosti se Evropa potýká nejen s aktivním vojenským konfliktem v bezprostřední blízkosti hranic, ale tento konflikt je spojen i s rozsáhlou informační válkou, která má za následek zvýšené množství dezinformací kolujících na evropské půdě. Roberta Metsolaová se věnovala i otázce, jak zastavit růst propagandy a zda k tomu má EU dostatečné prostředky? Řešení dle ní netkví pouze ve využití silných nástrojů, ale i v přiznání politické odpovědnosti v boji s dezinformacemi, který vnímá jako jednu z největších evropských výzev.
Debata byla zakončena jedním z pravděpodobně nejaktuálnějších a do jisté míry i ve veřejném prostoru nejdiskutovanějších témat: Je členství Ukrajiny v Evropské unii reálné? Metsolaová reagovala, že i přesto, že rozšíření je vždy těžké, je nutné udělat v souvislosti s procesem přijetí Ukrajiny odvážný krok. „Nemůžeme zavřít vstupní dveře zemi, která bojuje i za naše hodnoty,” řekla předsedkyně Evropského parlamentu. Zároveň vyjádřila očekávání, že nadcházející týden přinese posun v jednání o spuštění přijímacího procesu Ukrajiny do Evropské unie.
Autor: Lucie Hejnová, Barbora Novotná, psáno pro Euroskop, foto Evropský parlament
