Válka Ruska proti Ukrajině a z ní plynoucí důsledky včetně nové strategie Severoatlantické aliance, posilování jejího východního křídla a žádosti Finska a Švédska o přijetí do řad NATO budou na pořadu nadcházejícího summitu obranného paktu. Vrcholná schůzka aliance, která v úterý začne v Madridu, bude i příležitostí k semknutí řad Západu, na který dosud vrhá stín turecký nesouhlas s přijetím obou skandinávských států do NATO.
„Musíme se připravit na skutečnost, že (válka na Ukrajině) bude trvat roky. Nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny,“ zdůraznil politický šéf aliance, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dodal, že náklady jsou vysoké, a to i kvůli růstu cen energií a potravin, nelze je však srovnávat s cenou, kterou Ukrajinci denně platí lidskými životy.
Na madridském summitu by podle Stoltenberga měl být schválen balíček pomoci pro Ukrajinu, který zemi pomůže s přechodem ze staré, sovětské výzbroje ke standardnímu vybavení NATO. Většina aliančních zemí sice pomáhá Kyjevu zbraněmi a municí, vojáky však nevyšle, protože se nechce přímo zapojit do konfliktu.
Budou Finsko a Švédsko členy NATO?
Ruský útok na Ukrajinu také přiměl tradičně neutrální Finsko a Švédsko k podání přihlášky do NATO. Jejich vstup ovšem nyní blokuje Turecko, které viní Helsinky a Stockholm z podpory a ukrývání kurdských ozbrojenců a dalších skupin, které Ankara považuje za teroristy. „Turecko má legitimní obavy a my se je pokusíme vyřešit,“ řekl k tomu Stoltenberg minulý týden při schůzce s českým premiérem Petrem Fialou.
To, že finská a švédská žádost budou na programu summitu, potvrdil také Bílý dům.
Mezitím vůdci zemí Evropské unie udělili koncem minulého týdne Ukrajině a Moldavsku postavení kandidátské země pro vstup do EU, což „znamená i velký krok k tomu, aby se Ukrajina připojila k NATO“, usoudila japonská tisková agentura Kjódó.
Rusko vpadlo na Ukrajinu pod záminkou obrany vlastní bezpečnosti, kterou by podle Moskvy mohlo ohrozit další rozšíření aliance a zejména případné přijetí Ukrajiny do NATO. Kyjev a Západ označují ruský vpád za ničím nevyprovokovanou agresi.
Ukrajinu odmítl pozvat do NATO už bukurešťský summit aliance v roce 2008, a to právě kvůli obavám z případné reakce Ruska coby jaderné velmoci. A přes všechna ujišťování o „politice otevřených dveří“ Kyjev dosud nezískal ani akční plán, považovaný za nezbytný první krok k členství.
Alianční jednotky v Pobaltí
Přesto 24. února ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina vpadla do sousední země, navzdory předchozímu ruskému ujišťování, že takový krok se nechystá. Ruské počínání zvýšilo obavy v Pobaltí. Estonsko, Litva a Lotyšsko hodlají podle britského listu The Times na madridském summitu požádat o posílení aliančních sil na svém území, a to i v podobě stálých základen. Až dosud se alianční jednotky v Pobaltí střídají, do pravidelné rotace je zapojena i česká armáda a vojenské letectvo.
Stálé základny v Pobaltí by mohly představovat porušení úmluvy mezi NATO a Ruskem z roku 1997, ale její hlavní princip – řešení rozporů mírovými prostředky – porušila už ruská invaze na Ukrajinu, upozornil britský list. Zatímco ruská armáda je nyní zaměstnána válčením na Ukrajině, má NATO nejvyšší čas posílit své síly v Estonsku, Litvě a Lotyšsko, aby aliance zajistila spolehlivé odstrašování. Alianční státy však dosud nebyly v pohledu na nové stálé síly v Pobaltí jednotné, proto se na summitu bude jednat i o vytvoření jednotek, které by cvičily v zemích regionu a byly tam připraveny rychle zasáhnout, dlouhodobě by však sídlily dále od ruských hranic.
Rusko ale není jedinou velmocí, která znepokojuje Západ. Nová alianční strategie by měla odrážet i obavy ohledně Číny, upozornil John Kirby, působící nyní jako koordinátor americké rady pro národní bezpečnost, hlavního poradního orgánu Bílého domu. Madridského summitu se jako hosté zúčastní také zástupci Japonska, Koreje, Austrálie a Nového Zélandu. Podle Kirbyho nejde o krok k „asijské verzi NATO“, nicméně svědčí o tom, že atlantický a indicko-pacifický region propojují otázky globální bezpečnosti.
Válka na Ukrajině odhalila nedostatečnou produkci zbrojovek na Západě. USA již poslaly na Ukrajinu již 7000 protitankových střel Javelin, asi třetinu amerických zásob. Ale výrobce nyní tyto střely produkuje tempem 2100 kusů za rok, upozornil The Times. Jako příklad dodal, že na jednom loňském cvičení došla britským vojákům munice po osmi dnech. Roční výroba munice v USA sotva pokryje dva týdny válčení na Ukrajině.
Premiér Fiala minulý týden po schůzce se Stoltenbergem řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla Ukrajině bránící se ruské invazi poskytnout. „Naše zásoby zbraňových systémů ze sovětské éry se nicméně tenčí a bude je potřeba doplnit,“ uvedl premiér. Česko dosud poslalo Kyjevu vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun, její součástí byly například tanky, houfnice a raketomety.
Krok Ukrajiny – a také Moldavska – k příštímu členství v EU a souběžné žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO svědčí, že ruská invaze, trvající již více než 120 dnů, poškodila geopolitické cíle Moskvy. „Nejprve bychom měli porazit nepřítele, obnovit Ukrajinu, vstoupit do EU – a pak si budeme moci odpočinout,“ načrtl plány do budoucna ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Autor: Euroskop
