České předsednictví v Radě Evropské unie začíná již 1. července. Jaké jsou jeho ambice a čeho konkrétního by měla Česká republika v čele Rady EU dosáhnout? Věnovala jeho přípravám vláda dostatečný čas a prostor? Jak hodnotí nastavené priority významné osobnosti spojené s českou evropskou politikou a předsednictvím Rady EU v roce 2009? Těmto otázkám se věnoval úvodní panel konference „České předsednictví: Priority a očekávání“ pořádaný v prostorách Evropského domu ve spolupráci s pražskou kanceláří Hanns-Seidel-Stiftung.
Panelové diskuze, nazvané podle motta českého předsednictví „Evropa jako úkol“ se zúčastnil Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti, Marek Mora, viceguvernér České národní banky a náměstek ministra pro evropské záležitosti v době českého předsednictví 2009, Jelisaveta Puač z Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU Úřadu vlády ČR, Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a Lucie Studničná, vedoucí mezinárodního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
Marek Mora: „Priority předsednictví jsou nástrojem domácí komunikace. Jsou důležité, ale za předsednictví nebudou zdaleka jedinou agendou.“
Debatu zahájila Jelisaveta Puač, která představila priority českého předsednictví. Těmi jsou zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Puač shrnula, že jsou všechna témata úzce provázaná a jedná se o oblasti, ve kterých bude EU v současné krizové době muset jednat.
Na Jelisavetu Puač navázal Marek Mora, podle kterého je zvláště v kontextu první priority pro Ukrajinu výhodou, že bude Evropské unii předsedat právě Česko. Díky tomu, že jsme si kulturně blízcí, totiž máme možnost snáze vést dialog mezi oběma zeměmi navzájem a mezi Ukrajinou a EU. Zároveň ale upozornil, že válka na Ukrajině je stále téma, které je ze své podstaty řešeno zejména v rámci Evropské rady, kde Česká republika na rozdíl od minulého předsednictví tak velkou roli nehraje.
Dále Marek Mora upozornil, že je třeba si uvědomit, že priority předsednictví jsou vnímány jinak v naší zemi a jinak v rámci Evropské unie. Priority jsou v České republice nástrojem domácí komunikace, v Evropské unii ale existuje spousta agend, které je bez ohledu na ně třeba řešit, a prioritám tak nelze vše přizpůsobit. Priority jsou podle Marka Mory samozřejmě důležité, ale je třeba je vnímat v kontextu bruselské reality.
Radek Špicar: „Český byznys vnímá předsednictví jako velkou příležitost.“
Pohled z českého podnikatelského prostředí vnesl do debaty Radek Špicar, podle kterého český byznys vkládá do předsednictví velké naděje. Česká republika je totiž v otázce priorit s českými společnosti maximálně sladěná, a to i co se týče programu celého předsednického tria. Konktrétněji je podle něj pro české podnikatele klíčovým tématem energetika, digitální agenda a zejména oblast umělé inteligence a sdílení dat, dohody o volném obchodu a samozřejmě obnova Ukrajiny. Dále Radek Špicar zmínil i výrobu čipů. EU má podle něj v této oblasti velký potenciál, je třeba ale pracovat na naší konkurenceschopnosti.
Na Radka Špicara reagovala Lucie Studničná, která vysvětlila, že české a evropské odbory s prioritami předsednictví nesouzní tolik jako podnikatelé. Chybí v nich podle ní totiž jeden důležitý rozměr, a to vypořádání se s dopady prioritních politik na občany EU. Tuto nutnost klást větší důraz na sociální dimenzi evropských politik podle ní zdůraznily i výstupy z Konference o budoucnosti Evropy, a to zejména od mladých lidí. S Radkem Špicarem souhlasila v tom, že je důležitým tématem sdílení dat, které může být užitečné i při řešení migrační krize způsobené válkou na Ukrajině.
Mikuláš Bek: „Předsednické priority zahrnují i sociální dimenzi a dopady na občany. Primárně je ale třeba řešit příčiny.“
Na závěr debaty si vzal slovo ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Nejprve zdůraznil, že co se týče priorit, Česká republika bude věnovat velkou pozornost energetice a energetické bezpečnosti, která je v Evropě politicky zásadním tématem. Druhá agenda, kde od našeho předsednictví očekávají partneři významný posun je tzv. širší Evropa. To je téma, které odpovídá dlouhodobým zájmům české zahraniční politiky a bude mu pravděpodobně věnován i neformální summit EU, který by se měl uskutečnit v Praze. Velmi významným tématem je podle Beka samozřejmě i obnova Ukrajiny. Příprava ekonomické pomoci Ukrajině by navíc podle něj mohla být i příležitostí pro evropské a české firmy.
Podobně jako Marek Mora Mikuláš Bek zdůraznil, že při předsednictví nepůjde zdaleka pouze o priority, které budou spíše jeho highlightem. Jako předsedající země se budeme věnovat i dalším průběžným agendám, budeme ale mít možnost otevřít i nové otázky, jako je například svoboda médií. Bek také reagoval na Lucii Studničnou a jejím připomínkám k sociálnímu rozměru priorit. Téma strategické odolnosti ekonomiky a energetické bezpečnosti podle něj obsahuje i sociální dimenzi. Primárně je ovšem třeba řešit příčiny, proto jsou priority formulovány tak, jak jsou. V programu předsednictví je podle něj zahrnuta řada důležitých iniciativ, které se sociálním otázkám věnují, a i když to nemusí být patrné z jejich názvu, všechny priority jim věnují pozornost.
Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop
