Evropská unie čelí riziku dalšího snižování dodávek plynu z Ruska kvůli tomu, že Kreml využívá vývoz plynu jako zbraň. Nižšími dodávkami plynu je již postižena téměř polovina našich členských států. Budeme-li nyní jednat, můžeme tím snížit pro Evropu riziko i náklady v případě dalších narušení dodávek nebo jejich úplného přerušení, a posílíme tak energetickou odolnost Evropy.
Komise navrhuje nový legislativní nástroj a evropský plán na snížení poptávky po plynu, jímž by se mělo snížit využívání plynu v Evropě o 15 % do příštího jara. Všichni spotřebitelé, orgány veřejné správy, domácnosti, vlastníci veřejných budov, dodavatelé energie a průmysl mohou a měli by učinit opatření pro úsporu plynu. Komise též urychlí práci v oblasti diverzifikace dodávek včetně společného nákupu plynu na posílení schopnosti EU získávat plyn z alternativních zdrojů.
Cíl snížit poptávku po plynu o 15 %
Komise navrhuje na základě článku 122 Smlouvy nové nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu. Podle tohoto nařízení by se pro všechny členské státy stanovil cíl snížit poptávku po plynu mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023 o 15 %. Toto nové nařízení by Komisi též dalo možnost vyhlásit po konzultaci s členskými státy „výstrahu na úrovni Unie“ o bezpečnosti dodávek, jíž by se všem členským státům ukládalo povinné snížení poptávky po plynu.
Výstraha Unie může být spuštěna, pokud existuje značné riziko vážného nedostatku plynu nebo mimořádně vysoké poptávky po plynu. Členské státy by měly své vnitrostátní plány pro stav nouze aktualizovat do konce září, aby ukázaly, jak hodlají splnit cíl snížení, a měly by Komisi každé dva měsíce podávat zprávy o pokroku. S cílem pomoci členským státům dosáhnout nezbytného snížení poptávky přijala Komise rovněž evropský plán na snížení poptávky po plynu, který stanoví opatření, zásady a kritéria pro koordinované snižování poptávky. Plán se zaměřuje na nahrazení plynu jinými palivy a na celkové úspory energie ve všech odvětvích. Jeho cílem je zabezpečit dodávky domácnostem a klíčovým uživatelům, jako jsou nemocnice, ale také průmyslová odvětví, která jsou rozhodující pro poskytování základních produktů a služeb pro ekonomiku a pro dodavatelské řetězce a konkurenceschopnost EU. Plán stanoví pokyny, které mají členské státy zohlednit při plánování omezení.
V létě ušetřit, v zimě použít
Nahrazením plynu jinými palivy a úsporou energie letos v létě lze uskladnit více plynu na zimu. Okamžitým jednáním se sníží negativní dopad na HDP tím, že nedojde později k neplánovaným opatřením v krizové situaci. Plán na snížení poptávky po plynu navržený Komisí vychází z konzultací s členskými státy a průmyslem. Ke snížení poptávky po plynu je k dispozici široká škála opatření. Před zvážením omezení by členské státy měly vyčerpat všechny možnosti náhrady paliva, nepovinné systémy úspor a alternativní zdroje energie. Je-li to možné, měl by být upřednostněn přechod na obnovitelné zdroje energie.
Jako dočasné opatření však může však být nutný přechod na uhlí, ropu nebo jadernou energii, pokud se tím zabrání dlouhodobé závislosti na uhlíku. Rizika pro společnost a hospodářství mohou zmírnit tržní opatření. Členské státy by například mohly zahájit systémy dražeb nebo nabídkových řízení s cílem motivovat průmysl ke snižování spotřeby energie. Členské státy mohou nabídnout podporu v souladu se změnou dočasného krizového rámce pro státní podporu, který dnes přijala Komise.
Sdělení o úsporách energie
Dalším důležitým pilířem úspor energie je omezení vytápění a chlazení. Komise naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby zahájily osvětové kampaně s cílem podpořit rozsáhlé omezování vytápění a chlazení a aby provedly sdělení o úsporách energie v EU, které obsahuje řadu možností krátkodobých úspor. Členské státy by například mohly nařídit cílené snížení vytápění a chlazení v budovách provozovaných veřejnými orgány.
Plán na snížení poptávky rovněž pomůže členským státům určit a upřednostnit v rámci „nechráněných“ skupin spotřebitelů nejkritičtější zákazníky nebo zařízení na základě celkových ekonomických úvah a následujících kritérií:
- společenská závažnost – odvětví zahrnující zdravotnictví, potraviny, bezpečnost, zabezpečení, rafinerie a obranu, jakož i poskytování environmentálních služeb,
- přeshraniční dodavatelské řetězce – odvětví nebo odvětví poskytující zboží a služby, které mají zásadní význam pro hladké fungování dodavatelských řetězců EU,
- poškození zařízení – ve snaze předejít situaci, kdy by nemohla být obnovena výroba bez výrazných prodlev, oprav, schválení regulačními orgány a nákladů,
- možnosti snížení spotřeby plynu a nahrazení výrobku/složky – rozsah, v jakém mohou průmyslová odvětví přejít k dováženým součástkám/výrobkům, a rozsah, v jakém může být poptávka po výrobcích nebo součástech uspokojena dovozem.
Zdroj: Evropská komise – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022DC0240&from=CS
Přehledně v pdf verzi:
