text: Petr Pospíšil, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop, 11.6.2019
V souvislosti s rozšiřováním a prohlubováním evropského pilíře NATO, v důsledku narůstajících ambic Evropy v oblastech bezpečnosti a obrany, se dostává do popředí klíčová otázka: Jak zajistit, aby evropské obranné iniciativy byly vůči Severoatlantické alianci komplementární a nikoli duplicitní. Kromě zvyšování kapacit a vojenských schopností je otázka „vzájemného doplňování a posilování“ vysoce aktuální i v kontextu, který si s obranou spojí nejvíce lidí – při operacích v poli. Na kterých misích a jakým způsobem EU a NATO spolupracují?
Kosovo
První lokalitou, v níž můžeme pozorovat intenzivní spolupráci, je Kosovo. V Kosovu již od roku 1999 pod hlavičkou Severoatlantické aliance probíhá mise KFOR, zřízená Radou bezpečnosti OSN. Jedná se o tzv. peace-keepingovou misi – jejím primárním cílem je zajistit udržení míru a stability v regionu. Další cíle mise KFOR spočívají v humanitární činnosti, rozvoji stabilního a demokratického prostředí a v tréninku kosovských bezpečnostních sborů.
V roce 2008 se k misi Severoatlantické aliance v Kosovu přidala i mise realizovaná Evropskou unií v rámci její Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, tzv. mise EULEX Kosovo. Zatímco mise KFOR má za cíl převážně posílení vojenských schopností kosovských jednotek, mise EULEX Kosovo rozvíjí civilní infrastrukturu a podporuje zavádění principů právního státu (rule of law) v zemi.
Afghánistán
Další zemí, kde spolupracují mise Severoatlantické aliance i Evropské unie, je Afghánistán. Od prosince 2001 do prosince 2014 zde probíhala mise ISAF. Na tu poté navázala operace „Rozhodná podpora“ (Resolute Support), stejně jako její předchůdkyně realizovaná prostřednictvím vojenských sil členských zemí NATO. Cílem této mise je výcvik a afghánských ozbrojených sil v boji proti Talibanu a jiným teroristickým hnutím.
Mezi lety 2007-2016 byly tyto mise NATO rovněž podporovány paralelní přítomností unijní mise EUPOL Afghanistan. Zatímco operace NATO cílila primárně na afghánské vojáky, unijní operace se zaměřovala na civilní bezpečnostní sbory. Hlavní náplní činnosti mise tak byla asistence při reorganizaci afghánské policie, rozvoj jejích schopností a zvýšení profesionality. Jak známo, velkým problémem Afghánistánu je obchod s drogami, jenž funguje jako zdroj příjmů teroristických hnutí, která na území země operují. Právě kvalitnější a nezávislá policie je tím, co by mělo tento problém neutralizovat.
Irák
Obdobný cíl jako předchozí dvě popisované mise NATO měla i operace Severoatlantické aliance v Iráku (NATO Mission in Iraq, NMT-I). Spojenecké síly se zde zaměřovaly na trénink a budování kapacit iráckých jednotek – a to i ve specializovaných oblastech, jako jsou pyrotechnické dovednosti a odminovávání. Na tuto misi v loňském roce navázala výcviková mise „NATO Mission Iraq“ (NMI), iniciovaná na žádost samotné irácké vlády.
Vedle této mise působí v Iráku od října 2017 také mise EU – European Union Advisory Mission in Iraq (EUAM Iraq). Zatímco mise NATO se soustředí na vojenskou oblast a spolupracuje především s iráckým ministerstvem obrany, unijní zástupci se opět zaměřují na oblast civilní ochrany v širším smyslu a kooperují s představiteli iráckého ministerstva obrany. Hlavními doménami unijní mise v Iráku jsou prosazování lidských práv, boj proti organizovanému zločinu a legislativa i strategická činnost v bezpečnostní oblasti.
Bosna a Hercegovina
Dalším příkladem komplementární, tedy vzájemně se doplňující spolupráce EU a NATO při vojenských operacích, je mise EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině. Jak je již z názvu patrné, jedná se o misi Evropské unie, probíhající v zemi od prosince 2004 až do současnosti. Hlavním cílem mise je dohled nad naplňováním Daytonských dohod, které v polovině 90. let položily základ novému státními zřízení Bosny a Hercegoviny.
Mise EUFOR Althea navázala a do značné míry převzala činnost misí Severoatlantické aliance, které na území probíhaly v předchozím období – misí SFOR a IFOR. Mise EUFOR Althea v sobě zahrnuje vojenskou i civilní složku. V rámci vojenské složky jednotky unijních i neunijních zemí podporují úřady Bosny a Hercegoviny v zajišťování míru a bezpečnosti na území země. Civilní dimenze zase zahrnuje „nepřímé“ posilování vojenských a v širším smyslu bezpečnostních jednotek – tedy jejich výcvik a školení.
Středozemní moře
V listopadu 2016 Severoatlantická aliance zahájila operaci Mořský strážce (Sea Guardian). Cílem operace je zajištění námořní bezpečnosti v oblasti Středozemního moře, zejména s ohledem na migraci a činnost ilegálních převaděčů. Kromě toho mise usiluje o zajištění přehledu o situaci, zaručení svobody plavby, budování kapacit, boj proti zbraním hromadného ničení a terorismu.
Souběžně s operací Severoatlantické aliance ve Středomoří probíhá rovněž unijní námořní mise – celým oficiálním názvem „EUNAVFOR MED Sophia“. Umístěna je zejména v oblasti tzv. centrální středomořské trasy (mezi Libyí a jihoitalským pobřežím). V rámci operace Sophia se monitoruje námořní pohyb (s důrazem na identifikaci pašování osob a detekci aktivit převaděčských sítí), dále dochází k vyhledávání a případnému odklánění podezřelých plavidel a součástí činnosti je i zajišťování plavidel a osob, pokud k tomu existují důvody.
Obě středomořské námořní mise obou organizací se vzájemně koordinují a podporují. Spolupráce probíhá na strategické i operativní úrovni. Mezi EU a NATO tak dochází k výměně informací a vzájemné logistické podpoře na moři i v zázemí.
Autor: text: Petr Pospíšil, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop
