Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se včera při neformálním jednání v Praze shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Na tiskové konferenci to oznámili šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry, dosahují však politických dohod. Shodu tedy ministři nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba by pozastavení dohody o zjednodušeném vydávání víz považoval za polovičaté opatření. Podle něj by měli mít ruští občané možnost vstoupit za hranice Evropské unie pouze ze dvou důvodů – humanitárních a politických. Zmínil ochránce lidských práv, disidenty či novináře. „Nedává smysl, aby si Rusové podporující prezidenta Vladimira Putina oblékli triko s písmenem Z, tedy symbolem moskevských sil bojujících na Ukrajině, a jeli nakupovat do Paříže, Berlína či jinam,“ míní ministr.
EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle. V současné době platí Rusové za schengenské vízum nižší sazbu 35 eur, standardní sazba je přitom 80 eur.
„Facilitační smlouva má určité předpoklady pro to, aby existovala, a to že chceme vést přátelské vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Včera taková politická realita není,“ řekl Lipavský. Vnímá to jako první důležitý krok. Podle Borrella pozastavení dohody povede k tomu, že počet nově vydaných víz výrazně poklesne.
Evropská komise a další instituce se mají snažit hledat cestu k vyřešení problému pobaltských států, které potřebují z bezpečnostních důvodů omezit pohyb statisíců Rusů přes hranice, doplnil Lipavský. „Od poloviny července vidíme zásadní nárůst přechodů hranic z Ruska do sousedních států, což se stalo bezpečnostním rizikem pro tyto sousední země,“ řekl Borrell. Státy sousedící s Ruskem podle něj mohou přijímat národní opatření, která zamezí vstupu do EU přes jejich hranice.
Ministři se dále dohodli, že v zemích EU se nebudou uznávat pasy vydávané ruskými orgány na okupovaných územích na Ukrajině. Evropská komise má dále navrhnout pokyny, jak mají země EU přistupovat k velkému počtu již vydaných schengenských víz pro ruské občany. Podle Lipavského je jich zhruba 12 milionů.
Komise a instituce mají podle šéfa české diplomacie vypracovat návrh, který bude i na pracovních úrovních odsouhlasen. „Věřím, že dokážeme dojít k dalším opatřením, která budou vycházet vstříc severským státům a zároveň budou vnímat politický postoj některých jiných států, které tam chtějí mít určité oblasti pokryté,“ podotkl Lipavský.
Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva ve společném prohlášení požadují od Bruselu společný postup při řešení víz pro ruské turisty. Tyto východní státy EU sousedící s Ruskem pohrozily, že pokud se sedmadvacítka nedohodne na společném postupu, přijmou vlastní opatření ke snížení počtu ruských turistů vstupujících do jejich zemí a do schengenského prostoru.
Česká vláda na mimořádném jednání 25. února rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Krok byl reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala o den dříve. Zákaz trvá dosud, později jej ČR uvalila též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů. ČR se stala první unijní zemí, která k takovému kroku sáhla.
Na okraj jednání se uskutečnil oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny Dmytrem Kulebou, Moldavska Nicolaem Popeskem a Gruzie Iljou Darčiašvilim. „Bavili jsme se o tom, co můžeme udělat pro to, abychom jim pomohli v jejich přibližování k Evropské unii, a jak více pomoci Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi,“ řekl Lipavský.
zdroj: ČTK
