Marie Bydžovská, Euroskop, 6.1. 2015
Bez nadsázky byl uplynulý rok v EU především rokem migrační krize. Od prvního mimořádného summitu v dubnu se uskutečnily desítky schůzek na nejrůznějších úrovních. K jakým opatřením dospěly? Přečtěte si v našem přehledu.
Evropský program pro migraci
Zásadní dokument, který stanovuje rámec odezvy EU na největší výzvu posledních dekád – Evropský program pro migraci – představila Komise v květnu. Dále jej rozpracovala v září v podobě prioritních opatření, jež měla být přijata v nadcházejících šesti měsících. Tento seznam byl potvrzen hlavami států a vlád členských států na říjnovém summitu.
Uvnitř EU se jedná o podporu států, které jsou vystaveny nejsilnějšímu tlaku –prostřednictvím relokace (známé jako kvóty na uprchlíky) a posílením ochrany hranic. Od EU tyto státy obdrží také finanční a technickou pomoc a na nejzatíženějších místech vznikají tzv. hot spoty. Mimo EU se osmadvacítka rozhodla spolupracovat se třetími zeměmi a OSN při vytváření podmínek, aby uprchlíci mohli zůstat blízko svého domova a nepřicházeli do Evropy.
Komise se v rámci prioritních opatření zavázala připravit kroky ke zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže a rozšíření mandátu agentury Frontex, která má na starost ochranu hranic. Dále by měla evropská exekutiva do března 2016 připravit opatření v oblasti legální migrace, především revizi projektu modré karty, který by usnadnil příchod kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Komise pracuje také na úpravách dublinského nařízení, návrhu strukturovaného systému pro přesídlování a aktualizaci strategie boje proti obchodování s lidmi.
Relokační programy, tzv. kvóty na uprchlíky
V září schválily členské státy návrh Komise na relokaci 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Zatím dochází k přesunování běženců z Itálie a Řecka do jiných států EU. Maďarsko nabídku podílet se se zmiňovanými dvěma zeměmi na tomto projektu odmítlo, naopak Švédsko by mělo zájem se k programu připojit.
Zatím jsou počty relokovaných běženců velmi nízké. Jen za rok 2015 přišlo do Evropy více než milion imigrantů, v rámci evropského programu jich bylo přemístěno do jiné země pouze 272.
Vznik hotspotů („Ohniskový“ přístup)
Vznik hotspotů byl základním předpokladem pro zahájení přesunů 160 tisíc žadatelů o azyl. Tyto centra jsou budována v Itálii a v Řecku. O jejich zřízení ale mohou požádat i další země EU. Jedná se o skupiny expertů ze členských států a evropských institucí, kteří pomáhají přetíženým státům identifikovat, registrovat a snímat otisky prstů příchozím migrantům. Zároveň mají pomáhat členským státům při koordinaci návratů nelegálních migrantů.
V Itálii vzniklo šest hotspotů – v Pozzallo, Porto Empedocle, Trapani, Lampeduse, Augustě a Tarentu. V Řecku existují hotspoty na pěti místech – Lesvos, Chios, Samos, Leros a Kos. Nefungují nicméně jako místa, kde by se imigranti soustřeďovali. Jejich kapacita je v řádu stovek lidí.
Finanční přísliby
Na zářijovém summitu slíbili nejvyšší představitelů států a vlád uvolnit finance na pomoc zvládání uprchlické krize. Komise navrhla pro tento cíl zvýšit prostředky v rozpočtech EU na roky 2015 a 2016 o 1,7 miliardy eur. V těchto letech tak Unie na řešení uprchlické krize vynaloží celkem 9,2 miliardy eur.
Členské státy mají uvolnit korespondující prostředky z vnitrostátních rozpočtů. Podle Komise však řada členských států stále ještě neposkytla prostředky, jež by odpovídaly financování, které EU uvolnila na fungování Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světového potravinového programu a dalších relevantních organizací (500 milionů eur), Regionálního svěřeneckého fondu EU pro Sýrii (500 milionů eur) a Nouzového svěřeneckého fondu pro Afriku (1,8 miliardy eur).
Finanční přísliby členských států
Navracení migrantů
Důležitou součástí řešení krize jsou návraty migrantů, kteří nezískají nárok na azyl. Osmadvacítka v říjnu schválila Akční plán EU v oblasti navracení. V něm zdůrazňuje, že dosud byla návratová politika velmi málo efektivní. V roce 2014 skutečně odcestovalo méně než 40 procent nelegálních migrantů, kterým bylo nařízeno opustit EU.
Pomoci při navracení migrantů, kteří nezískají nárok na azyl, mají i nově zřízené hotspoty. Koordinací společných návratů z více zemí EU byla pověřena agentura Frontex. Od září tímto způsobem odletělo pouze 683 lidí.
Efektivní návratová politika vyžaduje i uzavírání dohod se třetími zeměmi, které by zpětně přijímali lidi, kteří byli z EU vyhoštěni. EU dosud uzavřela 17 dohod o zpětném přebírání. Speciální roli hraje Turecko, na jehož území se nachází 2,5 milionů uprchlíků, především ze Sýrie. EU s ním uzavřela dohodu, jejíž součástí je i readmise imigrantů. Evropská unie naopak hodlá Ankaře poskytnout na pomoc při zvládání velkého počtu běženců celkem tři miliardy eur.
Mechanismus civilní ochrany EU
Srbsko, Slovinsko a Chorvatsko aktivovaly kvůli silným migračním tlakům Mechanismus civilní ochrany EU. V jeho rámci ostatní státy EU mobilizují různé druhy materiální pomoci, včetně týmů a vybavení, přístřeší, zdravotnických potřeb a jiného nepotravinového materiálu, jakož i odborné znalosti.
Doposud však na žádosti o pomoc odpovědělo příliš málo členských států. Požadavky Srbska, Slovinska a Chorvatska o pomoc tak zatím nebyly naplněny.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
