V návaznosti na vojenskou agresi Ruska se politická i vojenská podpora Ukrajiny ze strany EU a členských zemí stala prioritním tématem v zájmu zajištění bezpečnosti v Evropě. Ruská agrese na Ukrajině vyvolala nejmasivnější uprchlickou krizi od druhé světové války. K tomu, aby Evropská unie efektivně přispěla k poválečné obnově Ukrajiny a zvládla tuto bezprecedentní uprchlickou vlnu zejména žen a dětí, je zapotřebí mobilizace veškerých dostupných zdrojů a expertízy a jejich koordinované využití.
Již 24. března 2022 schválili poslanci Evropského parlamentu návrh Evropské komise na takzvanou Akci soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE), který má přesměrovat dostupné finanční prostředky do zemí EU, jež poskytují útočiště lidem prchajícím před ruskou agresí.
Parlament také o jeden rok – do poloviny roku 2024 – prodloužil období, v rámci kterého fungují Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost. Prodloužení umožňuje zemím EU urychleně přerozdělit nevyužité prostředky na řešení přílivu uprchlíků z Ukrajiny.
Další pomoc, jako je zdravotnický materiál, stany a generátory elektřiny, byla směrována do sousedních zemí a na Ukrajinu prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU a lékařských zásob z mechanismu civilní ochrany Unie RescEU.
Výměnu informací o registrovaných osobách v reálném čase členským státům umožňuje od 31. května 2022 platforma EU pro výměnu informací o osobách požívajících dočasné ochrany a odpovídající ochrany. Tato platforma, zřízená Evropskou komisí, je významným krokem k tomu, aby jednotlivci prchající z Ukrajiny mohli účinně využívat svá práva ve všech členských státech a aby se zároveň řešily případy dvojí nebo vícenásobné registrace a omezily případy možného zneužití systému.
Evropská komise také zaslala zemím EU pokyny ohledně toho, jak začleňovat osoby přicházející z Ukrajiny na trh práce a jak jim pomáhat s přístupem k odborné přípravě a vzdělávání dospělých. Tyto pokyny rovněž obsahují několik konkrétních příkladů projektů financovaných EU na podporu začleňování na trhu práce.
Neméně důležitým tématem je pro Evropskou unii poválečná obnova Ukrajiny. Ve společně vydaném Rychlém posouzení škod a potřeb z 9. září 2022 ukrajinská vláda, Evropská komise a Světová banka ve spolupráci s partnery odhadují, že současné náklady na rekonstrukci a obnovu Ukrajiny činí 349 miliard EUR, což je více než 1,5násobek HDP Ukrajiny za rok 2021. Očekává se, že tato částka v následujících měsících s pokračující válkou poroste.
V příštích 36 měsících bude podle odhadů z Rychlého posouzení škod a potřeb v bezprostředním a krátkodobém horizontu potřeba 105 miliard EUR na řešení naléhavých potřeb, jako je obnova vzdělávacích a zdravotnických systémů a infrastruktury, příprava na nadcházející zimu prostřednictvím obnovy vytápění a dodávek energie do domácností, podpora zemědělství a oprava životně důležitých dopravních tras. Značné náklady představuje také bezpečné nakládání s troskami a výbušninami, včetně nášlapných min. Tato opatření mají položit základy pro bezpečnou, prioritní a účinnou obnovu Ukrajiny.
Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině stále trvá, bude i pomoc Ukrajině a její poválečná obnova dlouhotrvajícím procesem. Evropská komise a Světová banka proto potvrdily ukrajinské vládě svou pokračující podporu. K finanční podpoře pro tento účel se zavázal také Švýcarský státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO).
Kromě přímé pomoci ve válkou zasažených oblastech jsou součástí plánů EU na poválečnou obnovu Ukrajiny také zásadní kroky k tomu, aby se Ukrajina stala moderní, nízkouhlíkovou, odolnou vůči katastrofám a klimatu a inkluzivní zemí, jež se více přizpůsobí evropským standardům.
Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny je také jednou z prioritních oblastí českého předsednictví v Radě EU. V oblasti zvládnutí uprchlické krize staví české předsednictví na principech solidarity, efektivity a flexibility a ve spolupráci s Evropskou komisí se zaměřuje na flexibilní přesuny finančních prostředků a vytvoření nezbytných struktur na pomoc nejpostiženějším členským státům, organizacím a občanskému sektoru. Prioritou je také ochrana dětí a zajištění jejich přístupu ke vzdělání a v neposlední řadě také koordinace při zajištění zdravotní péče. České předsednictví také působí ve prospěch dosažení konsensu ve věci udělení kandidátského statusu Ukrajině. Co se týče poválečné obnovy Ukrajiny, Česká republika se jako předsedající země Rady EU zaměřuje na obnovu kritické infrastruktury, zajištění základních služeb, posilování odolnosti a hospodářskou obnovu a stabilitu Ukrajiny. Zásadním tématem je také intenzivní spolupráce EU s Ukrajinou a zajištění potřebných finančních zdrojů celého svobodného světa.
