V Kongresovém centru v Praze se 24. října uskutečnila konference s názvem Řešení energetické chudoby: Přístup EU a sdílení osvědčených postupů. Akce byla organizována Úřadem vlády ve spolupráci s dalšími institucemi a za cíl si kladla posílit dialog o řešení energetické chudoby v EU. K tématu vystoupili zástupci státní správy, Evropské komise, sociálních partnerů, akademické sféry a neziskových organizací. Panel moderovala Romana J. Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.
V debatě s názvem Genderové aspekty energetické chudoby diskutovali Blandine Mollardová z Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, Massimiliano Mascherini, vedoucí oddělení sociálních politik v Eurofondu, Sascha Gabizonová z organizace Women Engage for a Common Future a Carmen Sánchez-Guevarová, akademička z Technické univerzity v Madridu.
Role genderu v kontextu energetické chudoby
Rostoucí ceny energií představují zvláště pro chudší občany EU jedno z hlavních rizik v přístupu k této základní komoditě. Ženy jsou v Evropské unii dlouhodobě ohroženy chudobou více než muži. Mezi zranitelné skupiny patří zejména matky samoživitelky a starší ženy. Kromě genderové nerovnosti je energetická chudoba silně propojena i s dalšími sociálními riziky, jako je nezaměstnanost nebo sociální vyloučení.
„Například z dat vedených pro město Madrid vyplývá, že 60 % domácností je vedeno muži. Pokud se však podíváme na domácnosti, které jsou zasaženy energetickou chudobou, šifra se otočí a 60 % domácností v této skupině vedou ženy,“ ilustrovala situaci za pomoci dat Carmen Sánchez-Guevarová. Blandine Mollardová následně upozornila na širší skutečnost, že “ženy jsou chudobou zasaženy častěji”. Sasha Gabizonová zmínila i neblahý jev, kdy si některé domácnosti kvůli energetické chudobě musí vybrat mezi výdaji za vytápění a potravu.
Index rovnosti žen a mužů
Evropský institut pro rovnost žen a mužů v posledních dnech zveřejnil Index rovnosti žen a mužů pro pro rok 2022, který každý rok hodnotí členské státy EU na škále od 1 do 100 bodů. 100 bodů znamená, že země dosáhla plné rovnosti žen a mužů. Nejvýše se na škále pohybuje Finsko, Nizozemsko a Dánsko. Švédsko drží v rovnováze mužů a žen evropské prvenství s 83,9 body. Průměr Evropské unie byl v letošním roce 68,6 bodu, což je o 5,6 bodu více než v roce 2021. Zpráva letos také například ukazuje, že migrace může zvýšit riziko genderově podmíněného násilí na ženách.
Východ Evropy je problémem energetické chudoby, včetně genderového aspektu, poznamenán o poznání více než západ. Jeden z faktorů, který tomuto jevu přispívá, je větší příjmová propast mezi muži a ženami, která je ve východní Evropě přítomna. Blandine Mollardová nicméně zdůraznila, že energetická chudoba nevyplývá pouze z příjmu, ale jde o multidimenzionální problém, který mimo jiné vychází i z genderových rolí, které společnost uznává.
Jaká jsou řešení?
Řada členských států má problém řešit problém na úrovni konkrétních domácností, které jsou energetickou chudobou zasaženy. Jedna z cest, která povede k řešení energetické chudoby proto spočívá především v cílené sociální a finanční podpoře. Tato podpora si však žádá její efektivní přidělování a odpovědné sestavování rozpočtů.
Další z řešení, které zmínila Sascha Gabizonová, se týká pracovního trhu. Velká část pracovních míst, která budou v budoucnu vytvořena díky renovačním vlnám na pracovním trhu, bude vzhledem k genderovým rolím dostupná především pro mužskou část společnosti. „Jak se můžeme zasadit o to, aby se do těchto oblastí dostaly ženy?” položila řečnickou otázku Gabizonová. Vzápětí si na ni odpověděla a jako jedno z možných východisek, které by situaci napomohly, uvedla rozsáhlé trainee programy pro ženy.
Autorka: Babora Novotná, Euroskop.cz
Foto: Úřad vlády ČR
