Boj EU proti daňovým únikům, aneb daňové ráje

O. Krutílek, M. Repiská, 19. září, 2013, psáno pro Euroskop

Evropská unie (EU) dnes uvádí, že daňové úniky se v Unii pohybují ve výši 1 bilion € ročně. EU si vytyčila v jednom z akčních plánů snížit tento deficit do roku 2020 na polovinu. Nejen v členských zemích EU se firmy vyhýbají placení daní, hledají různé kličky v platných normách nebo rovnou přesídlí svoje sídlo do některé ze zemí, kde je daňová politika volnější.

Již v roce 2007 si Unie deklarovala, jaké kroky k potírání daňové kriminality zvolí. Důležitým se stal rok 2012, kdy Komise předložila akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům s celkem 34 opatřeními. Zároveň uveřejnila 2 doporučení členským státům. První státy vyzývá, aby pomocí společných kritérií, přísnějších než běžné mezinárodní standardy OECD, určily daňové ráje a zapsaly je na národní „černé listiny“. Druhé se týká tzv. agresivního daňového plánování a navrhuje způsoby, jak zamezit tomu, aby se některé společnosti vyhýbaly „placení daní ve spravedlivé výši“. Členské státy se vyzývají také k tomu, aby posílily své úmluvy o zamezení dvojího zdanění (a zabránilo se tak případům, které nevedou k žádnému zdanění) a aby zintenzívnily práci na (implementaci) kodexu chování při zdaňování společností. Akční plán počítá mj. i se zavedením kódu daňových poplatníků a daňového identifikačního čísla EU. Komise by také ráda vytvořila platformu pro dobrou správu daňových záležitostí. Od ledna 2013 pak funguje standardní formulář ve všech jazycích, prostřednictvím kterého dochází k výměně informací, oznamování a zpětné vazbě v oblasti zdanění.

K problematice daňových rájů se vyjadřoval v květnu 2013 Evropský parlament. Také zdůraznil potřebu společného evropského přístupu. Komise by podle EP měla vypracovat celoevropskou strategie proti daňovému deficitu, kam by zařadila i jednoznačnou definici daňových rájů. Podle poslanců se musí státy zaměřit také na preventivní opatření a spolupráci s rozvojovými třetími zeměmi, které nejsou (prozatím) daňovými ráji.

Bankovní tajemství postupně zanikne

Na jaře roku 2013 se naplno rozběhly debaty o potřebě aktivněji bojovat nejen proti daňovým rájům, ale s tím souvisejícím nadužíváním bankovního tajemství. Odstartovaly je aféry s předními firmami jako je např. Apple, Google, Starbucks. U firmy Apple se potvrdilo, že se prostřednictvím celosvětové sítě firem a nástrojů okolo sídla v Irsku vyhýbá placení až miliard dolarů daní z příjmů v USA. Irsko bylo dokonce obviněno, že firmě Apple nabídlo speciální 2% daň, což země striktně odmítla. Na sílící tlak a změny na globální úrovni reagovalo v tu dobu také Lucembursko, které se rozhodlo sdílet od května 2013 informace o bankovních účtech cizinců ve svých bankách, tedy změnit svůj pohled na bankovní tajemství. Ke stejnému kroku se odhodlalo i Švýcarsko. Komisař Algirdas Šemeta v této souvislosti uvedl, že držet bankovní tajemství je přežitkem minulosti. V EU je posledním výrazným zastáncem zachování bankovního tajemství Rakousko. Státy mimo EU jako Kajmanské ostrovy nebo další zámořské britské ostrovy naopak prohlásily, že budou bankovní informace sdílet.

Fakticky by bankovní tajemství mělo zaniknout s přijetím nového návrhu směrnice, který Komise představila v červnu 2013 (KOM(2013)348. Týká se rozšíření automatické výměny informací mezi daňovými správami (finančními úřady) v EU. O průlom v této oblasti se Komise snaží od roku 2005, uvedl prezident Komise José Barroso před summitem G20 v září 2013. Daný režim by se měl nově týkat dividend, kapitálových zisků, veškerých jiných forem finančních výnosů a zůstatků na účtech. Automatická výměna informací by fungovala od 1. 1. 2015. Tento krok vítají také USA, kde od roku 2010 platí zákon o zdanění zahraničních účtů amerických občanů (Foreign Account Tax Compliance Act). USA se také dohodly s pěti evropskými zeměmi (Francie, Itálie, Německo, Španělsko a Velká Británie) na poskytování všech informací o účtech američanů. Nová směrnice by měla spolupráci ještě posílit.

Nejnovější kroky EU

Ani v letních měsících EU nezahálela a Rada přijala dvě směrnice, které revidují směrnici o společném systému DPH (2006/112/ES). Jedna se týká „mechanismu rychlé reakce“ na náhlé a masivní daňové podvody a druhá umožňuje státům uplatnit mechanismus reverse charge na určitá odvětví. Směrnice jsou dočasné a budou platit do roku 2018. Komise se chce zaměřit spíše na prevenci podvodů s DPH.

Dokončovat se má také revize Směrnice o zdanění příjmů z úspor (2003/48/ES), jež by se nově měla vztahovat také na příjmy z investičních fondů, inovativních finančních nástrojů, trustů nebo nadací, a to bez výjimek, jež nyní požívají Rakousko a Lucembursko (namísto výměny informací uplatňují na úspory nerezidentů 35% srážkovou daň, přičemž Lucembursko hodlá s touto praxí skončit do roku 2015). Do konce roku 2013 bude revidována také směrnice proti praní špinavých peněz. Očekává se také revize Směrnice o mateřských a dceřiných společnostech (2011/96/EU). Kromě toho bude třeba řešit výzvy, jež v daňové oblasti přináší digitální ekonomika. Rada chce předložit hodnocení pokroku v této oblasti do konce roku 2013.

Do daňových rájů přesídlilo až 12 tis. českých společností. České firmy nejvíce působily v Nizozemsku (přes 4000 firem), na Kypru (přes 1700 společností), v Lucembursku (kolem 1100 firem) ale i na Bahamských ostrovech (35 firem). V roce 2012 uzavřela ČR dohodu o výměně informací s osmi daňovými ráji vč. Bahamských ostrovů (s Kajmanskými ostrovy, Bermudami, Ostrovem Man, Guernsey, Jersey, Britskými Panenskými ostrovy a San Marinem). V ČR se jedná o úniky v řádech desítek milionů korun ročně.

V ČR jsou podle údajů Daňové správy v oblasti daňových podvodů největším problémem nedoplatky na DPH. Podle dat zmiňovaného úřadu za rok 2011 dosahovaly nedoplatky na daních výše necelých 119 mld. korun a téměř dvě třetiny z této částky tvořily právě nedoplatky na DPH. Velkou část této sumy pak tvoří podvody s pohonnými hmotami.

Autor: Ondřej Krutílek, Michaela Repiská, CDK