Evropská rada stanovila cíl, aby EU do roku 2030 snížila své emise skleníkových plynů nejméně o 55% ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhla klimatické neutrality. Název klimatického balíčku „Fit for 55“ odkazuje právě na tento cíl, jehož dosažení se na základě evropského právního rámce pro klima stává pro členské státy právní povinností.
Co je balíček Fit for 55?
Klimatický balíček Fit for 55 byl Evropskou komisí představen v červenci 2021. Jedná se o soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ s cílem zajistit, aby politiky EU byly v souladu s cíli v oblasti klimatu, na nichž se dohodla Rada a Evropský parlament. Balíček je součástí širší strategie Evropské unie k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 známé jako Zelená dohoda pro Evropu.
Balíček obsahuje jak návrhy na úpravu stávajících směrnic a nařízení, tak úplně nové legislativní návrhy, přičemž se zaměřuje na oblasti, jako je obchodování s emisními povolenkami, uhlíkové vyrovnání na hranicích, energetiku a paliva či využívání půdy a lesnictví. V neposlední řadě pak navrhuje podpůrná opatření, jejichž cílem je učinit transformaci sociálně spravedlivější a přinést nové příležitosti pro investice, inovace a tvorbu pracovních míst.
Cílem balíčku návrhů je poskytnout soudržný a vyvážený rámec pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu, které mají:
- zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci,
- zachovat a posilovat inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU zároveň zajistit rovné podmínky vůči hospodářským subjektům ze třetích zemí
- podporovat vedoucí postavení EU v celosvětovém boji proti změně klimatu
Jednotlivá opatření navržená v balíčku lze rozdělit do tří oblastí. První z nich jsou tzv. tržní mechanismy, které zahrnují především evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), kde Komise navrhuje rozšíření na další odvětví jako je námořní doprava, silniční doprava a budovy, rozšíření povolenek v oblasti letecké dopravy a rychlejší snižování množství povolenek v oběhu. Zároveň návrh stanoví, že veškeré výnosy z emisních povolenek (místo dosavadních 50%) budou členské státy povinny použít na opatření související s dopady změny klimatu. Dále návrh obsahuje zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM), který má za cíl zavést zpoplatnění vysokouhlíkových dovozů tak, aby dovozci ze třetích zemí byli zatíženi stejnými poplatky za emise jako výrobci v EU. To se má týkat především například materiálů jako cement nebo ocel.
Další skupina opatření obsahuje návrhy na revizi stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie, kdy by mělo dojít k navýšení požadovaného podílu na výrobě energie na 40% do roku 2030, a směrnice o energetické účinnosti, která obsahuje cíl snížit spotřebu primární energie oproti očekávaným hodnotám v roce 2030 na 39%. Dále návrhy obsahují zpřísnění emisních předpisů pro osobní automobily a dodávky, vytváření nové infrastruktury pro alternativní paliva a iniciativy pro udržitelnější letecká paliva a čistší námořní paliva. Součástí je také revize nařízení o sdílení úsilí, která navyšuje cíl snížení emisí v sektorech mimo systém emisních povolenek o 40% do roku 2030 oproti roku 2005.
Třetí oblast návrhů tvoří již zmiňovaná podpůrná opatření zahrnující vznik nového Sociálního klimatického fondu, jehož prostředky budou směřovat ke skupinám obyvatel, které budou transformací hospodářství nejvíce ohroženy. Příjmy fondu budou z části tvořeny výnosy z obchodování s emisními povolenkami, a část budou tvořit příspěvky členských zemí. Solidární opatření zahrnou i země s vyšší závislostí na fosilních palivech a nižším HDP, pro které budou k dispozici prostředky z posíleného Modernizačního a Inovačního fondu.
Přestože je s přechodem na klimatickou neutralitu spojena patrně největší transformace hospodářství a společnosti v historii našeho kontinentu, výrazná většina občanů Evropské unie vnímá změnu klimatu jako závažný problém. Podle dat Eurobarometru z roku 2021 se změny klimatu obává 93% občanů EU a 85% občanů České republiky.
