Dne 22. listopadu zveřejnila Evropská komise novou Roční analýzu udržitelného růstu 2023 (Annual Sustainable Growth Survey, ASGS). Ta spolu s ostatními dokumenty, jakými jsou například Zpráva o mechanismu varování (Alert Mechanism Report, AMR) návrh Společné zprávy o zaměstnanosti (Joint Employment Report, JER) či Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů zemí eurozóny (Opinions on Draft Budgetary Plans 2023), tvoří letošní podzimní balíček dokumentů tzv. evropského semestru. Evropský semestr představuje cyklus koordinace hospodářských politik, během kterého uvádějí členské státy do souladu své rozpočtové a hospodářské politiky s dohodnutými pravidly EU. Evropský semestr vznikl v reakci na dopady hospodářské krize z let 2008 až 2011 a jeho hlavním cílem je přispět k zajištění zdravých veřejných financí a stability EU, podpořit hospodářský růst a zamezit nadměrné makroekonomické nerovnováze v EU. Zveřejnění tohoto podzimního balíčku dokumentů pak představuje zahájení nového cyklu koordinace hospodářských politik EU
Výzvy pro nový cyklus evropského semestru
Dosavadní cykly koordinace hospodářských politik EU byly výrazně ovlivněny procesem post-pandemické obnovy a s tím spojené přípravy a implementace reforem a investic v rámci tzv. plánů pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Plans, RRPs). Do nového semestru pak vstupují členské státy v kontextu dopadů války na Ukrajině, silné inflace promítající se do cen energií a potravin i potřeby energetické transformace členský států v souvislosti s omezením závislosti na importu fosilních paliv z Ruska.
Přestože EU v letošním roce prokázala robustný růst HDP a výraznou odolnost svého pracovního trhu i navzdory uvedeným výzvám, stále představují vysoké ceny energií a slabší kupní síla evropských domácností rizika pro hospodářství členských států EU. Zhoršující se hospodářskou situaci dokládají i zvýšená zranitelnost evropských domácností vůči rizikům spojeným s již existujícími či novými makroekonomickými nerovnovahami. Dopady inflace však nezasahují pouze evropské domácnosti, ale ovlivňují i každodenní fungování evropských firem, zvláště pak malých a středních podniků.
Dlouhodobé priority evropského semestru
Vedle aktuálních evropských priorit související se zmíněnými výzvami letošního roku cílí evropský semestr dále i na další dlouhodobé výzvy. Jedná se o čtyři klíčové prioritní dimenze, kterými jsou podpora environmentální udržitelnosti, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita. Strategie růstu založená na těchto čtyřech dimenzích konkurenční udržitelnosti tak dává směr koordinace hospodářských a sociálních politik jak v krátkodobém tak střednědobém měřítku. Stejně tak se zaměřuje na plnění dlouhodobých cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs).
Současně však klade nový evropský semestr stále důraz na úspěšnou implementaci plánů pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Plans, RRPs) členských států. Prostřednictvím těchto plánů mohou členské státy čerpat finanční podporu z tzv. Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Aktuálně předložily svůj RRP všechny členské státy. ČR předložila svůj RRP (tzv. Národní plán obnovy) v loňském roce, který byl ve stejném roce schválen na jednání Rady ECOFIN a následně EK vyplatila ČR 915 milionů EUR v rámci tzv. předběžného financování.
Nástroj RRF bude hrát klíčovou úlohu i v reakci na nově vzniklé výzvy letošního roku. Zejména pak v souvislosti s projednávanou revizí nařízení o RRF a s tím spojeným plánem pro snížení závislosti na importu fosilních paliv z Ruska a podporu obnovitelných zdrojů energií, tzv. REPowerEU. Plán REPowerEU poskytne další finanční prostředky na zvýšení odolnosti energetických systémů EU a přispěje tak k řešení hrozeb energetické chudoby.
Právě řešení energetické chudoby členských států se stalo velkým tématem i končícího českého předsednictví v Radě EU. Za tímto účelem uspořádal Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí konferenci k řešení energetické chudoby, která proběhla 24. října 2022 v Kongresovém centru Praha. Cílem této konference bylo posílit dialog k nalezení možných řešení problematiky energetické chudoby na nadnárodní úrovni a zapojit tak do procesu co nejširší spektrum aktérů. Na zapojení hospodářských a sociálních partnerů je kladen důraz i v rámci evropského semestru jako takového.
Zapojení hospodářských a sociálních partnerů do koordinace hospodářských politik EU
Inkluzivní charakter evropského semestru zapojující hospodářské a sociální partnery a další relevantní stakeholdery do procesu koordinace hospodářských politik umožňuje reflexi požadavků různých sociálních skupin a přispívá k nacházení vhodných řešení v reakci na výzvy daného cyklu. V ČR jsou hospodářští a sociální partneři tradičně zapojováni do příprav tzv. Národního programu reforem (NPR) a následné Zprávy o realizaci NPR. Letošní kulatý stůl k přípravě Zprávy o realizaci NPR proběhl 8. listopadu v prostorách Strakovy akademie Úřadu vlády ČR.
Právě inkluzivní charakter semestru umožňuje otevřít klíčové hospodářské a sociální otázky na národní a posléze nadnárodní úrovni a přispět tak k jejich efektivnímu řešení. V kontextu aktuálních výzev se tak jedná mj. o snížení platební schopnosti nízkopříjmových skupin, snížení rizik souvisejících s dopady inflace a zachování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti členských států. Dialog a úzká spolupráce se sociálními a hospodářskými partnery současně přispívá i k dalším dlouhodobým cílům EU v oblastech zelené a digitální tranzice EU.
Autor: Tomáš Nalejvač, Úřad vlády ČR
Foto: Zdroj: Evropská komise
