Ministři energetiky členských zemí Evropské unie v pondělí dosáhli politické dohody o nařízení Rady, které stanoví mechanismus tržní korekce na ochranu občanů a hospodářství před příliš vysokými cenami plynu. V posledních deseti letech se průměrná cena plynu pohybovala mezi 5 eur/MWh a 35 eur/MWh. V srpnu 2022 dosáhly ceny na nizozemské burze TTF historického maxima přes 300 eur/MWh. Cílem nařízení je tak omezit případy nadměrných cen plynu v EU, které neodrážejí ceny na světových trzích, a zároveň zajistit bezpečnost dodávek energie a stabilitu finančních trhů.
„Podařilo se nám dosáhnout důležité dohody, která ochrání občany před prudkým nárůstem cen energií. Nastavíme realistický a účinný mechanismus, který bude zahrnovat nezbytné záruky, jež nás ochrání před riziky pro bezpečnost dodávek a stabilitu finančních trhů. Opět jsme dokázali, že EU je jednotná a nedovolí nikomu, aby používal energii jako zbraň,” uvedl po jednání český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela.
Strop byl stanoven na 180 eur za megawatthodinu
Vyjednaný strop cen plynu na evropské burze byl nakonec po několika neúspěšných jednáních stanoven na 180 eur za megawatthodinu. Jedná se o ještě ambicióznější výsledek, než se kterým české předsednictví do jednání původně šlo. S prvotním návrhem na zastropování ceny plynu měla nejdříve přijít Evropská komise. Ta svoji verzi dohody představila po dlouhém váhání koncem listopadu. Návrh počítal se zastropováním na vysoké úrovni 275 eur za megawatthodinu, tato cenová úroveň navíc musela trvat nejméně deset dní.
Schválený mechanismus korekce trhu se automaticky aktivuje, za podmínky, že cena na měsíc dopředu na nizozemské burze TTF (virtuální obchodní platforma, která slouží jako referenční bod pro stanovení ceny zemního plynu v EU) překročí 180 eur/MWh po dobu tří pracovních dnů, nebo když cena TTF bude o 35 eur vyšší než cena LNG na světových trzích za stejné tři pracovní dny.
Součástí dohody o zastropování jsou i mechanismy automatického vypnutí stropu. Systém bude deaktivován, pokud Evropská komise vyhlásí regionální nebo unijní stav nouze podle nařízení o bezpečnosti dodávek, zejména v situaci, kdy dodávky plynu nestačí pokrýt poptávku po plynu. Strop by se měl rovněž deaktivovat ve chvíli, kdy se kontinent bude potýkat s výpadky dodávek zkapalněného plynu. Zároveň se počítá také s tím, že se země po dvou měsících znovu k podobě opatření vrátí a vyhodnotí, zda je opatření funkční a efektivní.
Shoda přišla po několika neúspěšných jednáních. V rámci českého předsednictví se ministři nad energetickými tématy sešli celkem osmkrát; poslední dvě jednání přitom blokoval právě spor o omezení cen plynu. Se zavedením plynového stropu rovněž nesouhlasily všechny země. Nakonec se ale podařilo přesvědčit i Německo, které bylo k zavedení stropu nejkritičtější. Hlasování se zdrželo Nizozemsko a Rakousko, proti bylo pouze Maďarsko.
Mezi hlavní obavy států, které se dlouhodobě stavěly proti návrhu zastropování cen plynu, patřilo například zvyšování spotřeby v případě nižší ceny nebo také strach z narušení světového trhu s plynem. Evropa by se totiž v případě špatně nastaveného stropu mohla pro dodavatele stát méně lákavým trhem. Odpůrci také varovali před přesunem plynové burzy mimo EU.
Další kroky
Nařízení bude nyní formálně přijato Radou písemným postupem a zveřejněno v Úředním věstníku EU a oficiálně vstoupí v platnost 15. února 2023. Strop je dočasný a bude se používat po dobu jednoho roku. Vzhledem k tomu, že má tato legislativa formu nařízení, není zapotřebí žádná implementace do národního práva.
Zdroj: Rada EU, Euroskop.cz
Foto: Rada EU
