I v oblasti dopravy se předsednictví České republiky v Radě EU podařilo naplnit důležité priority. Významná je zejména dohoda na revizi transevropských dopravních sítí (TEN-T). Ta má přinést vyšší kvalitu cestování a více financí na dopravní infrastrukturu pro žadatele z členských států. Prvního úspěchů v dopravě dosáhlo české předsednictví hned v jeho samotném úvodu, kdy ve velmi krátkém čase dosáhlo shody na nařízení, které pomohlo ukrajinským občanům s uznáním jejich řidičských oprávnění v EU.
Ve dnech 20. a 21. 10. 2022 proběhla v Praze neformální Rada ministrů dopravy k tématu železniční dopravy, čímž byla vyzdvižena dopravní konektivita jako sektorová priorita českého předsednictví. Ministři řešili rozvoj vysokorychlostních tratí v různých částech Evropy, bavili se o směřování dalších investic a probírali zapojení některých nových spojení do celoevropské páteřní dopravní sítě TEN-T a celkově lepší propojenost železnice.
Dalším tématem byly aktuální ceny energií. Právě železniční dopravu růst cen citelně zasáhl a téma drahých energií se stalo v rámci českého předsednictvím jedním ze stěžejních. Jednání se dále neslo ve znamení hledání způsobů, jak zkvalitnit železniční dopravu a zajistit její větší atraktivitu a spolehlivost.
Na zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku (část doprava) dne 5. 12. 2022 v Bruselu byl přijat obecný přístup k revizi nařízení TEN-T. Revidovaná síť TEN-T zajistí lepší dopravní propojenost a odstranění tzv. úzkých hrdel. Obecný přístup podporuje je i interoperabilitu a rozvoj vysokorychlostních železničních spojení. Ze širšího zahraničně-politického hlediska je důležitým bodem rozšíření evropských dopravních koridorů na území Ukrajiny a Moldavska.
„Klíčovými prioritami našeho předsednictví je propojenost dopravních sítí v Evropě a úprava dosud platného rozsahu systému rychlých spojení TEN-T. Obojí by mělo umožnit lepší spojení pro všechny. Pro Českou republiku to pak bude znamenat příležitost pro budování nejen vysokorychlostních tratí, ale i další modernizaci celé dopravní sítě. Předsednictví znamená pro Českou republiku velkou příležitost i prestiž, a proto chceme, aby na jeho konci bylo jasné, jak se v následujících letech změní doprava nejenom v České republice, ale i v Evropě,“ řekl k prioritám předsednictví ministr dopravy Martin Kupka.
Neméně důležité bylo přijetí závěrů Rady o pokračujícím rozvoji vnitrozemské vodní dopravy (NAIADES III). Hlavní pilíře návrhu zahrnují zdůraznění přínosu vnitrozemské vodní dopravy v rámci procesu dekarbonizace dopravy a při posílení její odolnosti a udržitelnosti, konstatování dopadu klimatických změn na odvětví vnitrozemské vodní dopravy, apel na odstraňování úzkých míst na síti vnitrozemských vodních cest, potřeba motivace k výkonu povolání v rámci oboru vnitrozemské vodní dopravy a zajištění efektivního provozu (obnova flotily, infrastruktura, digitalizace, financování, tvorba standardů atd.).
Posunu dosáhlo české předsednictví i u dopravních částí balíčku Fit for 55. Poté, co Evropský parlament schválil svoji pozici k Návrhu nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR), proběhly dva trialogy a několik technických jednání s cílem najít kompromis.
Obdobně proběhla technická jednání a byly zahájeny trialogy v rámci přípravy návrhu nařízení o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě (FuelEU Maritime).
Dařilo se i v oblasti letecké dopravy, zejména u návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (RefuelEU Aviation), kde proběhlo několik technických jednání a tři trialogy, během kterých se pozice Rady a Parlamentu sblížily.
V rámci českého předsednictví se v letectví podařilo vyjednat rovněž návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93, pokud jde o dočasné výjimky z pravidel pro využívání letištních časů na letištích (SLOTY). Kompromisní text, jehož finální verzi předcházel zásadní nesoulad ohledně některých prvků návrhu mezi Radou a Evropským parlamentem, se nakonec českému předsednictví podařilo nalézt mezi členskými státy podporu.
Více informacích o úspěších českého předsednictví najdete na jeho oficiálních webových stránkách.
Zdroj: EU2022.cz, MD
