Evropský parlament přijal ve středu 15. února stanovisko ke dvěma důležitým návrhům– Evropský akt o čipech cílící na navýšení výroby polovodičů a tzv. Společný podnik pro čipy, investiční nástroj zaměřený na podporu růstu tohoto odvětí a vedoucí postavení EU v dané oblasti v dlouhodobém horizontu. Rada k návrhům přijala pozici již v prosinci 2022, nyní začnou vyjednávání s Evropským parlamentem..
Iniciativa Čipy pro Evropu reaguje na výpadky čipů v důsledku prudkého nárůstu poptávky v době oživení výroby po pandemii covidu-19. Tento nedostatek ohrožuje evropský průmysl, objem a rychlost výroby. Proto se Iniciativa zaměřuje na podporu vývoje a zvýšení evropské produkce čipů, čímž zároveň podporuje konkurenceschopnost evropského průmyslu, neboť již nebude tak závislý na dovozu čipů z Taiwanu či USA. Dále chce Unie lépe koordinovat reakci členských států na krizové situace a sledovat trh s polovodiči a jejich případný nedostatek.
AKT O ČIPECH
Co se týče Aktu o čipech, europoslanci schválili text přijatý Výborem Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku. Text se zaměřuje na polovodiče a kvantové čipy nové generace a na vytvoření sítě center pro rekrutování talentů do výzkumu a výroby. Dále stanovisko rozšiřuje rozsah nařízení tak, aby zahrnovalo průmyslová zařízení vyrábějící materiály nebo zařízení používaná pro výrobu čipů a zpracování surovin.
Návrh má dále podpořit projekty, jejichž cílem je posílit bezpečnost dodávek do EU přilákáním investic a budováním výrobních kapacit v oblasti výroby polovodičů, pokročilého balení, testování a montáže prostřednictvím prvních integrovaných výrobních zařízení a otevřených sléváren EU. Stanovisko EP rovněž klade důraz na to, aby bylo zřizování pilotních linek geograficky vyvážené v rámci celé Unie.
Vytvořen by měl být také koordinační mechanismus reakce na krizi. Zároveň se navrhuje zřízení komise pro sledování nabídky polovodičů. To znamená, že pokud bude hrozit např. nedostatek čipů, Evropská komise bude moci zavést nouzová opatření, jako je upřednostnění dodávek zvláště postižených produktů nebo provádění společných nákupů pro členské země.
Evropská unie se podílí na výrobě čipů v celosvětovém měřítku pouze z 10 %. Aby snížila svou závislost na dodavatelích sídlících mimo EU a diverzifikovala a posílila tak svou ekonomiku a soběstačnost, má v úmyslu podíl výroby zvýšit na 20 %.
Mezi důležité evropské aktéry v oblasti výroby čipů patří např. nizozemská firma ASML. Ta se specializuje na výrobu litografických strojů, jejichž pomocí se čipy vyrábí. Tyto stroje navíc poskytuje největším světovým výrobcům čipů na světě. Společnost vyrábí jedny z nejpokročilejších čipů na světě, a často se o ní říká, že nemá konkurenta. Dalším příkladem výrobce polovodičů v EU je německá společnost Bosch, která v roce 2021 zahájila výrobu čipů v moderní a plně digitalizované továrně v Drážďanech.
SPOLEČNÝ PODNIK PRO ČIPY
Společný podnik pro čipy představuje partnerské propojení evropského veřejného a soukromého sektoru s cílem koncentrovat zdroje ze soukromého sektoru a Unie, včetně programu Horizont Evropa a Digitální Evropa, členských států a třetích zemí přidružených k současným unijním programům.
Obecný cíl společného podniku je navýšení rozsáhlé kapacity Unie v oblasti špičkových polovodičových technologií a technologií nové generace. Další čtyři konkrétní cíle míří na vybudování produkčních kapacit pro integrované polovodičové technologie, posílení stávajících a vývoj nových pilotních linek, budování vyspělých technologických inženýrských kapacit pro urychlení vývoje kvantových čipů a vytváření sítě kompetenčních center po celé Evropě.
Rozpočet EU podpoří iniciativu Čipy pro Evropu celkovou částkou až 3,3 miliardy eur, z toho 1,65 miliardy eur prostřednictvím programu Horizont Evropa a 1,65 miliardy eur prostřednictvím programu Digitální Evropa.
VÝZNAM ČIPŮ
Elektronické mikročipy představují základní stavební součást digitálních produktů v automobilech, vlacích, letadlech, v oblasti zdravotnictví, energetice či komunikačních a datových technologiích. To znamená, že jsou prakticky všudypřítomné a jejich nedostatek by ohrozil digitální transformaci EU. Zároveň jsou čipy pohonem umělé inteligence, výpočetní techniky s nízkou spotřebou, komunikace v rámci 5G/6G apod. Nedostatek čipů v posledních letech měl za následek např. zpomalení výroby automobilů, což je velmi důležité průmyslové odvětví v Evropské unii.
Pandemie covidu-19 či důsledky války na Ukrajině jsou důvodem současného nedostatku čipů na trhu. Výroba čipů je totiž závislá na spolupráci rozsáhlé dodavatelské sítě, tudíž společnost zabývající se polovodiči může být závislá až na 16 000 dodavatelích. Geopolitické problémy, jako je válka na Ukrajině, mohou tedy silně ovlivnit výrobu a dodávky čipů.
Proto se EU snaží diverzifikovat dodavatele a posílit svůj podíl produkce polovodičů na světovém trhu. V současné době totiž dominují na trhu polovodičů primárně společnosti z Taiwanu, stává se z něho tak produkční velmoc v oblasti polovodičů. Např. společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) je největším světovým výrobce polovodičových disků. Právě i na této společnosti je závislých mnoho světových společností, jako Apple či Intel.
Spojené státy americké taktéž investují do podpory výroby a vývoje čipů prostřednictvím Zákonu o čipech, který byl navržen již na jaře 2020. Zákon byl podepsán prezidentem v srpnu 2022. Investice do výroby a vývoje čipů dosahují hodnoty 53 miliard dolarů.
S výrobou čipů souvisí i přístup k nerostným surovinám, které jsou potřebné pro výrobu. S tím souvisí Akt o kritických surovinách, který podporuje zabezpečení dodavatelských řetězců surovin (více informací si můžete přečíst zde)
Autorka: Martina Wranová, Euroskop.cz
Zdroj: Evropský parlament
Foto: Unsplash
