Rok, který dnes uplynul od začátku ruské invaze na Ukrajinu, byl podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve znamení bolesti, smutku, víry a jednoty. Západní spojenci Kyjeva, mezi nimi německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo britský král Karel III. vzdali hold boji Ukrajinců za svobodu a vzkázali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že i když sázel na rozdělení spojenců Kyjeva, docílil opaku. Na znamení podpory napadené zemi dnes do Kyjeva přicestoval polský premiér Mateusz Morawiecki a oznámil, že Polsko Ukrajině dodalo čtyři ze 14 slíbených tanků Leopard 2 a že další budou brzy následovat.
Přesně před rokem krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko zahájilo první raketové údery proti Ukrajině a hranice překročily první kolony ruských vojáků. Moskva pod záminkou „osvobození“ ruskojazyčného obyvatelstva Ukrajiny, „denacifikace“ a „demilitarizace“ země rozpoutala největší válku v Evropě od konce druhé světové války.
„Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty. A zůstali jsme v tomto roce nezlomní,“ napsal ukrajinský prezident Zelenskyj k uplynulým 12 měsícům, které přinesly desetitisíce mrtvých na obou stranách a které pro miliony obyvatel Ukrajiny znamenaly strádání i ztrátu domova. Zelenskyj také uvedl, že „víme, že rok 2023 bude rokem našeho vítězství“.
Rusko očekávalo, že jeho takzvaná speciální vojenská operace potrvá jen několik dnů, narazilo ovšem na houževnatý odpor Ukrajinců. Nyní se boje odehrávají zejména na východě a jihu země. Jejich ohniskem je v posledních měsících Bachmut v Doněcké oblasti, kde ruské jednotky postupují za cenu velkých ztrát. Britská vojenská rozvědka dnes v pravidelné situační zprávě uvedla, že v současnosti je cílem Ruska pravděpodobně opotřebovat ukrajinskou armádu a celou napadenou zemi vyčerpat. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes na telegramu napsal, že Rusko musí posunout hranice, na kterých pro něj hrozí nebezpečí, co nejdále, třeba až k Polsku.
Ukrajinci na dnešek naplánovali vzpomínkové a pietní akce za oběti ruské invaze. V posledních dnech panovaly obavy z toho, že by Rusko mohlo v den výročí invaze podniknout na Ukrajinu další vzdušný útok. Úřady v některých regionech proto zvýšily bezpečnostní opatření.
Německý kancléř Scholz uvedl, že „nás všechny ohromuje odhodlání a odvaha Ukrajinek a Ukrajinců; to, jak brání svoji svobodu“. Ukrajina je podle něho jednotnější než dříve a při sobě drží také země Evropské unie. Putinovi vzkázal, že „čím dříve si uvědomí, že nedosáhne svého imperialistického cíle, tím větší je šance na brzký konec války“. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier o Putinovi řekl, že „dějiny nikdy nebudou nahlížet jako na vítěze na někoho, kdo nechává vraždit a zabíjet, kdo ničí Ukrajinu a její města bombardováním, kdo unáší děti a kdo nechává nesmyslně krvácet vlastní vojáky“.
Polský premiér Morawiecki v Kyjevě Ukrajince ujistil, že „je (spojenci) rozhodně neopustí a že je budou podporovat do úplného vítězství nad Ruskem“. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na twitteru uvedla, že „pomáháme těm, kdo brání svou vlast na frontové linii, i těm, kdo museli uprchnout ze svých domovů a našli útočiště na Slovensku“.
Na výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu západní země zavádějí další sankce proti Rusku. Británie zakázala vývoz všech položek, které ruská armáda využívá na bojišti, USA uvalily postihy na desítky firem po celém světě, které podporují ruskou schopnost válčit nebo pomáhají Rusku sankce obcházet. Desátý balík opatření proti Rusku by dnes mohli schválit velvyslanci zemí EU a budou na pořadu jednání lídrů skupiny nejvyspělejších ekonomik G7. Jejich virtuální schůzky se zúčastní i Zelenskyj.
Spíše rezervovanou reakci vyvolal plán na ukončení války na Ukrajině, který předložila Čína. Vyzývá k příměří a k zahájení mírových jednání nebo k ukončení západních sankcí proti Rusku. Například generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že návrhy Pekingu nemají přílišnou váhu, „protože Čína neodsoudila nelegální ruskou agresi“. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že na čínské návrhy se EU podívá s „prizmatem toho, že si Čína vybrala stranu“. Peking a Moskva se loni, krátce před ruským vpádem na Ukrajinu, zavázaly k „bezmeznému přátelství“.
Zdroj: ČTK
