Ministři jednali ve dnech 13. a 14. března 2023. První den proběhlo zasedání ministrů pro zaměstnanost a sociální politiku, kteří se soustředili zejména na vyhodnocení situace uprchlíků z Ukrajiny v kontextu trhu práce a sociální sféry po roce války a na evropský semestr 2023. Druhý den proběhlo jednání ministrů pro zdraví, věnované především diskuzi k návrhu nařízení o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro léčivé přípravky a výměně názorů ke Strategii EU pro globální zdraví. Na základě žádosti České republiky se ministři zaměřili i na diskuzi o nedostatku léčivých přípravků na trhu EU.
V pondělí 13. března si ministři vyměnili názory na situaci v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky EU s důrazem na postavení dočasně vysídlených osob z Ukrajiny na trhu práce. Mnozí ministři zdůraznili, že dopad ruské útočné války na evropské trhy práce je spíše omezený a že zaměstnavatelé se potýkají, pokud vůbec, s nedostatkem pracovních sil a dovedností.
Pokud jde o integraci Ukrajinců prchajících před válkou, mnozí ministři ocenili jejich ochotu najít si zaměstnání, ale také pochválili podniky, občanskou společnost a občany EU za jejich úsilí pomoci Ukrajincům, kteří nyní v EU žijí. V reakci na zjištění, že mnoho Ukrajinců našlo práci, která neodpovídá jejich skutečné úrovni kvalifikace, Rada zdůraznila potřebu řešení jazykové bariéry a zintenzivnění uznávání kvalifikací.
Dále si ministři vyměnili názory na evropský semestr 2023. Cílem evropského semestru je přispět k zajištění zdravých veřejných financí a stability EU, podpoře hospodářského růstu a zamezení nadměrné makroekonomické nerovnováze v členských státech EU. Ministři v rámci jednání o evropském semestru přijali společnou zprávu o zaměstnanosti a schválili závěry Rady o roční analýze udržitelného růstu na rok 2023 a o společné zprávě o zaměstnanosti, které jsou součástí jeho podzimního balíčku.
Kromě toho proběhla také neveřejná výměna názorů na téma ratifikace Úmluvy č. 190 Mezinárodní organizace práce. Úmluva je prvním mezinárodním nástrojem, který stanoví konkrétní, celosvětově platné normy pro boj proti násilí a obtěžování na pracovišti.
Druhý den proběhlo zasedání ministrů pro zdraví. Ministři si vyměnili názory na Strategii EU pro globální zdraví, kterou Evropská komise představila 30. listopadu 2022. Strategie staví globální zdraví do popředí jako kritickou geopolitickou oblast, která má zásadní význam pro otevřenou strategickou autonomii EU.
Mnozí ministři uznali, že strategie je důležitým prvkem reakce EU na současné a budoucí globální výzvy v oblasti zdraví, jako je covid-19, antimikrobiální rezistence a zdravotní a humanitární krize způsobená válkou na Ukrajině.
Ministři také vedli politickou rozpravu o návrhu zákona o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), který Komise předložila 13. prosince 2022. Cílem návrhu je zajistit, aby poplatky lépe odrážely náklady na práci EMA a příslušných vnitrostátních orgánů (v ČR Státní ústav pro kontrolu léčiv).
Ministři během rozpravy návrh uvítali a zdůraznili jeho význam pro zajištění stabilního financování agentury. Mnoho delegací rovněž zdůraznilo zásadní úlohu orgánů členských států, pokud jde o proces registrace léčivých přípravků. Systém poplatků by proto měl odrážet úlohu, kterou tyto orgány v rámci evropské regulační sítě plní. Členské státy podpořily úpravu poplatků v návrhu a rovněž chtěly, aby systém stanovování poplatků zohledňoval aktuální vývoj (např. inflaci). Většina ministrů dále vznesla požadavek, aby správní rada EMA a členské státy hrály větší roli při budoucích úpravách poplatků.
V rámci bodu Různé informovala Komise ministry o implementaci nařízení EU o zdravotnických prostředcích. Švédské předsednictví a Komise rovněž informovaly o vyjednávání mezinárodní dohody o prevenci pandemií a připravenosti a reakci na ně, stejně jako o vyjednávání změn Mezinárodních zdravotnických předpisů.
Na základě žádosti České republiky se v rámci bodu Různé ministři věnovali i diskuzi o nedostatku léčivých přípravků na trhu EU. Česká delegace, kterou podpořily rakouská, kyperská, řecká, maďarská, italská, litevská, maltská, nizozemská, portugalská a slovinská delegace, upozornila na nedostatek léčivých přípravků na trhu. Po představení problematiky ze strany České republiky vystoupila řada členských států, které ocenily zařazení tohoto bodu na program jednání Rady a poukázaly na nutnost nalezení společného postupu na úrovni EU. Nizozemská delegace následně zdůraznila význam koordinace a spolupráce, pokud jde o stav po covidu-19 (tzv. dlouhý covid), a vyzvala členské státy, aby přispěly k plánované síti odborných znalostí EU o stavu po covidu-19.
Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz
Zdroj: Rada EU
