V Bruselu se ve čtvrtek a v pátek 23. a 24. března uskutečnilo zasedání Evropské rady. Lídři EU diskutovali o ruské agresi vůči Ukrajině, konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a energetice. Jednání předcházela diskuze s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem k Ukrajině, klimatu a cílům udržitelného rozvoje. V pátek pak na okraj Evropské rady proběhl eurosummit.
Reakce EU na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a trvající podpora Ukrajiny
K debatě se na úvod opět připojil na dálku prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU znovu důrazně odsoudili válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a podpořili rezoluci Valného shromáždění OSN o míru na Ukrajině, která byla přijata s širokou podporou mezinárodního společenství. Opětovně také vyjádřili podporu mírovému programu prezidenta Zelenského, na kterém bude Evropská unie nadále spolupracovat.
Prezidenti a premiéři zemí EU také zdůraznili, že je Unie pevně odhodlána zajistit plnou odpovědnost za válečné zločiny a ostatní nejzávažnější trestné činy spáchané v souvislosti s válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině, a to mimo jiné ustavením vhodného mechanismu pro stíhání zločinu agrese. V této souvislosti pak Evropská rada přivítala dohodu o zřízení nového mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině (ICPA) v Haagu, které bude napojeno na stávající společný vyšetřovací tým podporovaný agenturou Eurojust.
Evropská rada také znovu zdůraznila, že podporuje vyšetřování vedené žalobcem Mezinárodního trestního soudu a vzala na vědomí vydání zatykače na Vladimíra Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska
Vedoucí představitelé EU se také shodli na tom, že je třeba, aby Unie i nadále udržovala a zvyšovala kolektivní tlak na Rusko. Poukázali na naléhavost zintenzivnění úsilí o zajištění účinného provádění sankcí na evropské i vnitrostátní úrovni a na nutnost účinně předcházet obcházení sankcí ve třetích zemích a ze strany třetích zemí. V souvislosti s tím Evropská rada vyzvala Radu a Evropskou komisi, aby se na tuto oblast společně zaměřily.
Lídři EU dále potvrdili, že bude Evropská unie Ukrajině a jejímu lidu i nadále poskytovat významnou politickou, hospodářskou, vojenskou, finanční a humanitární podporu, a to tak dlouho, jak bude třeba. Přivítali také dohodu, která zajistí Ukrajině urychlené dodávky pozemní a dělostřelecké munice, přijatou 20. března 2023 v rámci Rady pro zahraniční věci.
V návaznosti na oběd s generálním tajemníkem OSN pak také znovu potvrdili důležitost spolupráce v oblasti potravinového zabezpečení.
Konkurenceschopnost evropské ekonomiky
Velkou pozornost věnovali lídři EU otázce konkurenceschopnosti. Shodli se na nutnosti integrovaného přístupu ve všech oblastech politiky, kombinujícího prohloubený vnitřní trh a posílení průmyslové, zemědělské a obchodní politiky.
Za klíčové předpoklady k zajištění konkurenceschopné ekonomiky lídři EU označili posílení její odolnosti a produktivity, usnadnění financování, zaměření úsilí na cenově dostupnou energii, snížení strategických závislostí EU, investice do dovedností a přizpůsobení hospodářské, průmyslové a technologické základny Unie ekologické a digitální transformaci. Evropská rada vyzvala Radu a Evropskou komisi, aby pokročily v práci na všech těchto aspektech a aby ji před jejím zasedáním v červnu 2023 informovaly o pokroku.
Evropská rada také podpořila obnovený důraz na prosazování stávajících pravidel vnitřního trhu a na odstraňování dalších překážek, zejména v oblasti služeb a digitálního trhu.
Co se týče průmyslové politiky, Evropská rada vyzvala k pokračování práce na návrzích Aktu o klimaticky neutrálním průmyslu a Aktu o kritických surovinách.
Energetika
Evropská rada zhodnotila přijaté kroky ke snížení vysokých cen energií a poptávky po plynu, zajištění dodávek energie a snížení závislosti na ruských fosilních palivech. Lídři se shodli na potřebě pokračování činnosti v těchto oblastech, a to zejména s ohledem na další plnící a topnou sezónu. Evropská rada tedy vyzvala Evropskou komisi a členské státy k přípravě pohotovostních plánů. Zároveň vyzvala k využívání mechanismu společného nákupu AggregateEU prostřednictvím energetické platformy EU v zájmu dalšího zlepšení bezpečnosti dodávek plynu za dostupné ceny.
Lídři EU také vyzvali Evropskou komisi, aby dokončila vyhodnocení loňských nouzových opatření a případně navrhla jejich prodloužení. Zároveň vyzvala k další práci na reformě vnitřního trhu EU s elektřinou s cílem jejího přijetí do konce roku 2023.
Eurosummit
Páteční eurosummit i tentokrát proběhl v tzv. rozšířeném formátu, tedy za přítomnosti všech 27 členských států, včetně nečlenů eurozóny. Jako výstup z jednání bylo vydáno společné prohlášení o hospodářské a finanční situaci v EU, které se týkalo i bankovního sektoru a ujistilo všechny strany, že tento sektor je odolný a má silnou kapitálovou a likvidní pozici.
Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz
Ilustrační foto: Pixabay
