Zasedání Rady pro zahraniční věci ve formaci ministrů obchodu se věnovalo aktuálnímu stavu obchodních vztahů EU se Spojenými státy a taktéž vývoji obchodních vztahů s Čínou. Ministři obchodu jednotlivých států projednávali rovněž přípravy na 13. zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO) a v rámci pracovního oběda pak diskutovali probíhající obchodní jednání se třetími zeměmi.
V případě obchodních vztahů s USA se ministři ve čtvrtek 25. května zaměřili zejména na přípravu čtvrtého zasedání Rady pro obchod a technologie (TTC), které se uskuteční příští týden ve Švédsku. Připomněli, že tato platforma má v současném geostrategickém kontextu klíčový význam, kdy očekávají konkrétní výsledky zasedání již v krátkodobém horizontu. Jedním z požadavků ministrů vznesených vůči Komisi bylo také pokračování v úsilí o nalezení pragmatických řešení obav EU ohledně diskriminačních prvků zákona o snižování inflace (IRA), včetně dosažení zacílené dohody o kritických nerostných surovinách či zvýšení transparentnosti a důležitost rozvoje spolupráce v oblasti příslušných programů pro tzv. zelené technologie zřízených v rámci TTC.
„TTC je jednou z nejdůležitějších akcí během švédského předsednictví EU a představuje důležitou platformu pro prohloubení spolupráce s USA.“
Johan Forssell, švédský ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod
Jednou z hlavních priorit bilaterálních vztahů je taktéž pokračování práce na globálním ujednání o udržitelné oceli a hliníku. Cílem zůstává nalezení dlouhodobého a systémového řešení, které normalizuje dvoustranný obchod s ocelí a hliníkem a zároveň bude v souladu s příslušnými právními předpisy EU i pravidly WTO.
Strategická debata se v další části zaměřila na současné i budoucí obchodní vztahy EU s Čínou. Jedním z hlavních bodů jednání pak byla stávající a potenciálně riziková závislost jednotlivých států na čínském dodavatelském řetězci. Komise považuje za nutné vytvoření jednotné strategie cílící na eliminaci hospodářských rizik, která povede ke zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti evropského průmyslu a hospodářství. Důležitý aspekt představuje efektivnější využívání stávajících obchodních nástrojů EU včetně sjednocení postupu s dalšími obchodními partnery.
Komise dále ministrům představila balíček návrhů, který bude projednáván na nadcházející ministerské konferenci Světové obchodní organizace v únoru 2024. Mezi hlavní plánované výstupy bude patřit například prodloužení moratoria na elektronický obchod, dokončení jednání o dotacích v oblasti rybolovu, potravinové zabezpečení či udržitelný rozvoj ohleduplný k životnímu prostředí. EU bude velmi usilovat také o posun diskuzí o obnově fungování Odvolacího orgánu WTO, který je jakožto součást mechanismu řešení sporů klíčovým výdobytkem organizace.
V rámci nediskuzních bodů Rada přijala rovněž prodloužení mimořádných obchodních opatření v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině, a to na následující období do června roku 2024. Nařízením dochází k prodloužení pozastavení veškerých cel, kvót a opatření na ochranu obchodu uplatňovaných ze strany EU, revidovaná verze ovšem také posiluje monitoring dopadů ukrajinských dovozů na trh EU. Cílem nařízení, který se ovšem nijak nemění, zůstává především udržení stability obchodních vztahů s Ukrajinou a zachování chodu její ekonomiky i za současných náročných podmínek ovlivněných válečnou situací. Unie tak tímto krokem demonstruje pokračování jak hospodářské, tak politické podpory Ukrajině, která nadále čelí neoprávněné vojenské agresi ze strany Ruska.
Zdroj a foto: Rada EU
