Ve středu 24. května 2023 zveřejnila Evropská komise jarní balíček dokumentů v rámci každoročního cyklu koordinace hospodářských politik EU, tzv. evropského semestru. Cílem evropského semestru je podpořit hospodářský růst, dosáhnout zdravých veřejných financí a zamezit nadměrným makroekonomickým nerovnovahám v EU. Jarní balíček evropského semestru pak tvoří soubor dokumentů – analýzy i konkrétní doporučení pro jednotlivé členské státy, jak v hospodářské a sociální politice dále postupovat.
Jarní balíček připravuje Evropská komise každoročně (mimo jiné) po zhodnocení pravidelných národních strategických dokumentů, zasílaných členskými státy. Jedná se zejména o Národní program reforem (NPR), Konvergenční program a Zprávu o realizaci NPR. S využitím národních dokumentů Evropská komise analyzuje hospodářskou a sociální situaci v jednotlivých členských státech, varuje před případnými makroekonomickými riziky pro daný členský stát a připravuje doporučení pro následující období.
Jarní balíček v kontextu letošního evropského semestru
Letošní jarní balíček reflektuje rizika související s dopady ruské agrese proti Ukrajině a s vysokou inflací dopadající na evropské domácnosti. V souvislosti s tímto válečným konfliktem představuje Česká republika jednu z nejvíce zasažených zemí EU, která musela souběžně čelit jak dopadům výrazné migrační vlny z Ukrajiny, tak i potřebě omezit závislost na importu fosilních paliv z Ruska. Evropská komise v této souvislosti dále apeluje na potřebu provádění reforem a investic za účelem zajištění dlouhodobé prosperity, konkurenceschopnosti, sociální spravedlnosti a odolnosti členských států.
Součástí jarního balíčku jsou analytické zprávy o jednotlivých zemích (Country Reports) a návrhy specifických doporučení Rady EU jednotlivým zemím (Country Specific Recommendations, CSRs) včetně příslušného odůvodnění. Návrhy CSRs budou během května a června projednávány na platformách Rady EU a (po případných úpravách) finálně schváleny v červenci.
Evropská komise navrhuje, aby Rada EU letos doporučila ČR mimo jiné zajistit dlouhodobou fiskální udržitelnost veřejných financí, snížit závislost na fosilních palivech či posílit poskytování sociálního a dostupného bydlení, ke kterému by ČR měla přijmout příslušnou legislativu.
Návrh CSRs také zahrnuje doporučení pokračovat v implementaci plánů pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Plans, RRPs). Díky těmto plánům mohou členské státy čerpat finanční podporu z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Právě pokračování implementace plánů pro oživení a odolnost členských států má představovat klíčový prvek při realizaci jejich dlouhodobých priorit.
Pokroky v provádění Národního plánu obnovy
V ČR je RRP nazván Národní plán obnovy (NPO). Ten byl připravován společně s NPR v roce 2021 v rámci tehdejšího specifického cyklu evropského semestru, silně ovlivněného dopady pandemie covidu-19. Ještě v roce 2021 obdržela ČR finanční prostředky z RRF ve výši 915 milionů EUR v rámci 13 % předfinancování. Sledování pokroku v implementaci RRPs se tak stalo součástí a jedním z hlavních prvků evropského semestru.
Dopady války na Ukrajině a následného představení plánu REPowerEU, zaměřujícího se na dosažení energetických úspor, zvýšení výroby čisté energie a diverzifikace dodávek, však vedlo k potřebě změn původního nařízení o RRF i aktualizace samotných RRPs. Zahrnutí plánu REPowerEU do RRF však zároveň poskytlo členským státům další prostředky na podporu reforem do oblastí udržitelnosti a odolnosti energetiky.
Vyjednávání o revizi tohoto nařízení v rámci trialogu vedla Česká republika v rámci svého předsednictví v Radě EU, které proběhlo v druhé polovině roku 2022. České předsednictví tak vedlo jednání zaměřující se na možné varianty zdroje financování a nalezení vhodného alokačního klíče pro rozdělení grantů pro jednotlivé členské státy. V rámci těchto vyjednávání byl přijat obecný přístup na Radě ECOFIN a posléze byla sjednána předběžná dohoda na jednání s Evropským parlamentem a Komisí. V prosinci pak bylo na jednání stálých zástupců COREPER II odsouhlaseno kompromisní znění nařízení o RRF.
V březnu letošního roku pak Česká republika obdržela platbu za splnění prvního balíčku 37 milníků a cílů NPO ve výši 928 milionů EUR. Kromě jiných opatření tak byla například dokončena modernizace železničních mostů či tunelů, vytvořena platforma pro digitalizaci hospodářství nebo byl spuštěn nový program podpory výzkumu a vývoje. V souvislosti s revidovaným nařízením o RRF v tuto chvíli Česko připravuje aktualizaci NPO v souvislosti s novými výzvami v oblastech energetiky a cíli plánu REPowerEU.
Autor: Tomáš Nalejvač, Úřad vlády ČR
Foto: Unsplash
