Na druhém summitu Evropského politického společenství (EPC) konaném v Moldavsku se sešli vrcholní představitelé 45 států evropského kontinentu. Na setkání dorazil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Naopak svou účast na poslední chvíli zrušil turecký prezident Erdoğan. Českou republiku reprezentoval premiér Petr Fiala.
Setkání evropských lídrů na moldavském zámku Castel Mimi se účastnilo všech 27 států EU a dalších 18 nečlenských zemí. Mezi ty patřila například Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Švýcarsko či Velká Británie. Ačkoliv formát není přímo spjat s EU, mezi účastníky nechyběli ani vrcholní představitelé Unie, jako například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola, předseda Evropské rady Charles Michel nebo Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell Fontelles.
Moldavský summit navázal na první zasedání EPC, které se konalo v říjnu 2022 v Praze během českého předsednictví v Radě EU. Na zahajovacím ceremoniálu vystoupila moldavská prezidentka Maia Sandu, která ve svém prohlášení zdůraznila, že uspořádání akce ve městě Bulboaca vzdáleném pouze 20 km od hranic s Ukrajinou, je jasným vyjádřením solidarity se zemí, která se již přes rok potýká s ruskou agresí.
Do úvodní řeči se rovněž zapojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který pronesl, že země jako Ukrajina či Moldavsko stojí před dvěma alternativními scénáři. Buď se stanou ruskou loutkou, jako například Bělorusko, nebo budou proti ruské agresi bojovat. Reagoval tak na rozpolcenost moldavských občanů, jejichž část dosud podléhá vlivům Ruska. I z tohoto důvodu byla důležitá dřívější návštěva předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly, která se v Kišiněvě 21. května zúčastnila národního shromáždění na podporu členství Moldavska v EU.
Součástí jednání byla očekávaná schůzka lídrů Ázerbájdžánu a Arménie. Země spolu vedou dlouholetý spor o území Náhorního Karabachu. Jednání se účastnili nejen představitelé znepřátelených států, ale také předseda Evropské rady Charles Michel, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Diskuse se týkala i vymezení hranic nebo mírové smlouvy a byl rovněž stanoven termín dalšího setkání na 21. července v Bruselu.
Předmětem multilaterálních schůzek účastníků summitu ve formě kulatých stolů bylo především téma bezpečnosti, ale také energetiky a konektivity. Do jednání o bezpečnostních otázkách se promítaly zejména dopady ruské agrese vůči Ukrajině, diskuze se však zaměřila i na hybridní hrozby včetně dezinformací, ochranu zranitelných skupin (např. dětí či novinářů), bezpečnost jaderných zařízení na Ukrajině a boj proti převaděčství a ilegální migraci. Druhé téma, energetika a konektivita, se věnovalo diverzifikaci a investicím do nových technologií a obnovitelných zdrojů energie. Jednání se dotkla i tématu vytvoření udržitelné dopravní sítě nebo zajištění světové potravinové bezpečnosti.
Předseda české vlády Petr Fiala se v rámci summitu setkal například s německým kancléřem, se svým gruzínským protějškem nebo prezidenty Srbska a Ukrajiny. Většina jednání se konala za zavřenými dveřmi, přičemž Fiala zástupcům médií sdělil, že se soustředil na státy, které nejsou členy EU, a nemá možnost se s nimi pravidelně potkávat. Premiér využil své návštěvy Moldavska a den po summitu EPC absolvoval bilaterální návštěvu Kišiněva, v rámci které jednal s prezidentkou země Maiou Sandu i moldavským premiérem Dorinem Receanem.
Setkání vedoucích představitelů z celé Evropy ukazuje, že pravidelná jednání mohou přispět k propojení všech států Evropy bez ohledu na členství v EU, a to zejména v oblastech, kterým se stávající platformy nemají možnost věnovat na nejvyšší politické úrovni, případně mohou do budoucna představovat jejich nadstavbu. Neformální povaha summitu EPC přinesla zúčastněným zemím jedinečnou možnost otevřené a upřímné diskuze o společných zájmech, zejména v oblastech bezpečnosti a energetiky, s cílem stabilnější a propojené Evropy. Bilaterální a vícestranná jednání nabídla také prostor pro řešení sporů za zavřenými dveřmi.
Zdroj: ecfr.eu, ČTK
Foto: Rada EU
