Petr Zenkner, EUROSKOP, 4. března 2010
Portál Euroskop se jako mediální partner zúčastnil akce „Dopady hospodářské krize na Jižní Moravu“, kterou pro regionální podnikatele uspořádal týdeník EURO. Na setkání jsme požádali o rozhovor předsedu finančního výboru Jihomoravského kraje Zdeňka Dufka. Akce se zúčastnil také ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel.
Jihomoravský kraj v dopise ministrovi průmyslu a ředitelce CzechInvestu kritizuje plánované omezování bezplatné konzultačních činností CzechInvestu v regionech. Proč? Nemůže případný výpadek nahradit poradenství Hospodářské komory a regionálních institucí, které v kraji působí?
To se nedomnívám. Kraj dokáže podnikatele podpořit, ale jsme zaměřeni na menší a střední podniky nebo regionální firmy. Těžko si dovedu představit, že bychom hledali strategického investora typu Hyundai v Nošovicích. Tohle je role, kterou musí plnit stát.
Hejtman Hašek prohlásil, že krize je pro Jihomoravský kraj výzvou a příležitostí. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody regionu Jižní Moravy v konkurenci s ostatními?
Brno je vysokoškolské centrum, kde je přes školní rok kolem 80 tisíc studentů, což je velké soustředění znalostí. Geografickou výhodou kraje je jeho vinařství – na Jižní Moravě je 97 procent produkce vína. V kraji také není žádný dominantní podnik a my nejsme tolik závislí na automobilovém průmyslu jako například Střední Čechy, kde případný propad Volkswagenu může způsobit velké problémy. V Jihomoravském kraji se díky rozvrstvení dopady hospodářské krize rozprostřely.
Mezi nevýhody jednoznačně patří chybějící dopravní napojení na sever a na jih – tj. rychlostní dálnice na Svitavy a na jihu na Vídeň. Historicky máme méně rozvinuté zemědělské regiony Znojemska, Hodonínska a Břeclavska, kde je vysoká nezaměstnanost.
Postoj kraje přiblížil na akci „Dopady hodpodářské krize na Jižní Moravu“ předseda finančního výboru Zdeněk Dufek (foto EURO)
Ovlivňuje kraj blízkost k Rakousku. Pomáhá vám to?
V kraji působí spousta rakouských investorů a menších podniků. V 90. letech mířily do Rakouska čeští pracovníci, v současnosti už tato vlna pendlerů odezněla. Dříve to ekonomice kraje nepochybně pomohlo.
Jak ovlivnila rozvojové plány kraje hospodářská krize?
Naše priority se nemění, museli jsme ale vyselektovat zbytné a nezbytné. Prioritami jsou podpora Brna jako centra vzdělanosti a výzkumu, podpora rozvoje lázeňství a priority v oblasti sociální péče. Kraj v rámci projektů od Evropské investiční banky nechá postavit v každém okrese novou sociální kapacitu.
Co může kraj ze své pozice udělat pro zmenšení následků krize?
Rozpočet kraje je 5,6 miliard korun. V porovnání se sumami bank na Wall Streetu, které stály u zrodu této hospodářské krize, jsme tedy naprosto zanedbatelní. Snažíme se podpořit začínající podnikatele, pětina rozpočtu kraje jde na integrovaný dopravní systém, aby se udržela mobilita pracovní síly. Chceme udržet cenu jízdného a umožnit lidem jezdit do práce.
Nadále podporujeme hospodářské komory a podnikatelské mise. Od strategického úvěru od EIB ve výši dvě miliardy, na které se váží další dvě miliardy evropských financí, si slibujeme zaměstnanost místních stavebních a dodavatelských firem, které tyto stavby budou realizovat.
V roce 2009 vznikla při kraji Moravská ekonomická záchranná komise (MOZEK). Můžete popsat co dělá a jaké jsou její výsledky?
MOZEK byl diskusní platformou pro výměnu názorů na aktuální krizi. Účastnili se ho všechny politické kluby v rámci zastupitelstva, zástupci brněnských vysokých škol a podnikatelé. Komise projednala restrukturalizaci krajského rozpočtu a zacílení priorit – tedy rozhodnutí kde škrtat a co naopak podpořit. Komise se shodla na záměru strategického úvěru od Evropské investiční banky, debatovala také o vzniku centrálních nákupů a způsobu řízení příspěvkových organizací. Ke konci roku kraj činnost skupiny ukončil. Jednotliví členové nyní pracují v odborných komisích, které se podílejí na tvorbě strategických dokumentů kraje.
Jihomoravský kraj si od EIB půjčil 2 miliardy korun na dokončení financování infrastrukturních projektů. Které dopravní projekty považujete pro kraj do roku 2013 za prioritní?
Za naprostou prioritou, i když není financována z rozpočtu kraje, považujeme dostavbu dálnice na Svitavy a na Vídeň. Na tyto rychlostní dálnice se budou napojovat další krajské komunikace.
A co stav D1?
S ohledem na to, kolik peněz má ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury, není rozšíření a zkvalitnění D1 pro Jihomoravský kraj prioritní. To jsou již zmíněné rychlostní komunikace na Svitavy a na Vídeň.
Záštinu na akcí týdeníku Euro převzal ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel (vpravo). Foto: EURO.
Cílem kraje je být jedním z center inovací v Evropě. Díky projektu CEITEC nebo inkubátoru INBIT nejste bez šancí… Jak funguje spolupráce kraje s brněnskými universitami a jaké je jejich zapojení do regionální inovační strategie Jihomoravského kraje?
University jsou přímo u vzniku regionálních inovačních strategií. Například členem MOZKu byli rektoři Karel Rais z Vysokého učení technického a Petr Fiala z Masarykovy university. V kontaktu jsme také s Mendelovou universitou – podpořili jsme jejich akademické zahrady v Lednici, zahradnická fakulta zase bude mít významnou roli v krajském projektu lázní v Lednicích. Další věcí, kterou bych zmínil projekt SOMOPRO, který do Brna láká vědce ze zahraničí.
Technologie jsou pro rozvoj regionu i růst jeho HDP důležité, ale nemohou zvýšit zaměstnanost u méně vzdělaných a kvalifikovaných lidí. Co je alternativou?
Vycházíme z toho, že fungují multiplikační efekty. Špičková centra výzkumu potřebují dodávky dalších produktů, kde třeba není tak kvalifikovaná pracovní síla. Na jedno místo špičkového vědce se v konečném důsledku váže řada dalších méně kvalifikovaných profesí. Rozhodně neuvažujeme o další velké továrně například pro automobilový průmysl, protože to, jak se ukazuje, není až tak šťastná cesta.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop