Ultrapravicová nacionalistka, propagátorka tradiční rodiny i odpůrkyně nelegální migrace či stejnopohlavních svazků. To je Giorgia Meloni, současná italská premiérka, která si vysloužila přezdívku Mussolini v sukni. Naplnily se obavy, že s novou lídryní italské vlády přijde konec demokracie v zemi? Pojďme se podívat na životní dráhu kontroverzní italské političky, která bere svou dceru na vrcholné summity a obdivuje Pána prstenů.
MLÁDÍ A STUDIUM
Giorgia Meloni se narodila v roce 1977 v Římě do rodiny spisovatelky a daňového poradce. Její otec Francesco Meloni rodinu opustil krátce po jejím narození. Meloni absolvovala institut pohostinství l’Istituto tecnico professionale di Stato Amerigo Vespucci, který nabízí studium v oboru kuchař, číšník, hosteska, kosmetička nebo kadeřnice. Není však známo, jaký obor si Meloni zvolila. Životním partnerem Meloni je italský televizní novinář Andrea Giambruno, se kterým má dceru Ginevru.
POLITICKÁ KARIÉRA
Meloni byla poprvé zvolena do politické funkce v roce 1998, kdy se stala římskou radní. Tento post zastávala do roku 2002. V roce 2004 se dostala do čela mládežnického křídla strany Národní aliance. Za stranu byla později v italských parlamentních volbách v roce 2006 zvolena do Poslanecké sněmovny, kde se stala její historicky nejmladší místopředsedkyní. Ve stejném roce začala pracovat také jako novinářka.
V roce 2008 byla jmenována italskou ministryní pro mládež ve čtvrté Berlusconiho vládě, kterou zastávala do roku 2011, kdy byl Berlusconi nucen odstoupit z funkce premiéra v důsledku finanční krize a protestů veřejnosti. Byla druhou nejmladší ministryní v historii sjednocené Itálie. V roce 2009 se její strana spojila s hnutím Forza Italia a vytvořila stranu Lid svobody, jejíž byla předsedkyní.
V roce 2012 se Meloni podílela na založení nového politického hnutí Bratři Itálie. Jde o pravicově populistickou stranu, jejíž ideologie vychází z neofašismu Italského sociálního hnutí. V současnosti se prezentuje se jako strana národně konzervativní, nacionalistická a euroskeptická. Neprosazuje však vystoupení Itálie z Evropské unie.
MELONI JAKO PREMIÉRKA ITÁLIE
V roce 2021 začala být Giorgia Meloni vzhledem k vzestupu preferencí její politické strany Bratři Itálie považována za možnou kandidátku na premiérku. V předčasných parlamentních volbách v září 2022 její strana zvítězila a 22. října téhož roku složila přísahu do rukou prezidenta Sergia Mattarelly jako nová předsedkyně vlády. V této funkci je historicky první ženou. Ke zvolení jí blahopřál maďarský prezident Orbán, bývalá lídryně francouzské Národní fronty Marine Le Pen i evropské radikálně pravicové strany a lídři, například Alternativa pro Německo a španělské ultranacionalistické hnutí Vox.
Současná vláda Giorgie Meloni je často popisována jako první krajně pravicová vláda v Itálii od druhé světové války. Meloni prosazuje přísnější postupy proti nelegálnímu přistěhovalectví a rovněž dlouhodobě vystupuje proti potratům, eutanázii a manželství osob stejného pohlaví.
MELONI A EVROPSKÁ UNIE
Meloni se již v minulosti pokoušela prosadit v evropské politice, když v roce 2014 kandidovala do Evropského parlamentu za svou stranu Bratři Itálie, avšak neúspěšně. Ve snaze zmírnit obavy Evropské komise po jejím zvolení do čela italské vlády, Meloni vystoupila v médiích, kde uvedla, že italský fašismus je minulostí.
S lídry Evropské unie se Giorgia Meloni poprvé po svém zvolení setkala v listopadu 2022. Postupně se potkala s Ursulou von der Leyen, Charlesem Michelem, Robertou Metsolou a dalšími politiky, kteří setkání veřejně hodnotili velmi pozitivně. Dle pozorovatelů její vláda i přes svou kritiku Bruselu v předvolebním období v současnosti na poli mezinárodní politiky následuje směr EU. Meloni ve svém úřadu také silně podporuje společnou politiku Unie vůči Ukrajině a také zdůrazňuje důležitost atlantického spojenectví. V červenci 2023 byla Meloni podle průzkumu Morning Consult šestým nejschvalovanějším lídrem ze všech zemí EU.
KONTROVERZE
Meloni se již ve svých 15 letech připojila k mládežnickému křídlu politické strany Italského sociálního hnutí Fronta mládeže. Stranu založili bývalí spolupracovníci Benita Mussoliniho a byla považována za neofašistickou. V roce 2006 Meloni již jako poslankyně obhajovala zákony přijaté třetí Berlusconiho vládou, které zvýhodňovaly firmy premiéra a mediálního magnáta Silvia Berlusconiho a také oddalovaly probíhající soudní procesy s jeho osobou. V roce 2016 se zúčastnila demonstrace proti LGBTQ+ lidem, kdy se vyslovila proti jejich možnosti adopce dětí. Během televizního rozhovoru téhož roku uvedla, že by „raději neměla homosexuální dítě“.
ZAJÍMAVOSTI
Meloni se v roce 2019 zúčastnila shromáždění Italian Pride v Římě proti Conteho vládě. Ve svém projevu kritizovala návrh nahradit v italských občanských průkazech nezletilých osob formulaci otec a matka jako rodič 1 a rodič 2. Svůj dodnes nejznámější projev zakončila heslem: „Jsem Giorgia. Jsem žena, jsem matka, jsem Italka, jsem křesťanka.“ Tuto část projevu později zremixovali dva milánští DJové a stal se z něj disco-trashový slogan s miliony zhlédnutí, který dokonce získal zlatou desku.
Meloni na poli mezinárodní politiky překvapila i loni v listopadu, kdy na summit G20 na Bali vzala svou šestiletou dceru, za což si vysloužila kritiku. Proti té se však následně ostře vymezila.
„Ptám se těch, kteří vyvolávají tuto vášnivou diskusi: Myslíte si, že je vaše věc, jak vychovávám svou dceru? Protože dovolte, abych vám sdělila novinku – není.“
Meloni je známá svým obdivem k Tolkienovým dílům. Pána prstenů dokonce označila za posvátný text hned vedle Bible. Tolkien za svého života však striktně odmítal, že by jeho díla měla obsahovat jakékoliv politické asociace.
"Ano přirozené rodině. Ne LGBT lobby. Ano sexuální identitě. Ne genderové ideologii. Ne islamistickému násilí, ano bezpečným hranicím. Ne masové migraci, ne velkým mezinárodním financím, ne bruselským byrokratům."
V květnu 2023 italská premiérka Giorgia Meloni navštívila Prahu. Česká republika projevila zájem prohloubit vztahy s Itálií v obraně, energetické bezpečnosti, kultuře nebo ve vesmírných technologiích. Předseda vlády Petr Fiala s Meloni řešil například normu Euro 7, migraci, bezpečnostně-strategické otázky a obrannou spolupráci.
Náhledové foto: Profimedia
Zdroje: Britannica, Euroskop, Rada EU, A2larm.cz, Governo.it
