Petr Pospíšil, Euroskop, 18.2.2021
Letošní rok byl unijními institucemi označen za Evropský rok železnice. Iniciativa, vycházející od Evropské komise, si klade za cíl zviditelnit železniční dopravu a prezentovat ji jako udržitelný, inteligentní a bezpečný způsob dopravy. V rámci Evropského roku železnice vznikly speciální internetové stránky a budou se konat akce věnované železniční dopravě.
Iniciativa připomíná význam železnice pro evropskou kulturu. Předobraz železniční dopravy lze spatřovat již v antickém období. Dlážděná cesta s dřevěnými kolejnicemi zvaná „Diolkos“ umožňovala již v šestém století před naším letopočtem překonat Korintskou šíji, aniž by lodě musely obeplout Peloponéský poloostrov.
V novověku pak byla železniční doprava doslova hnacím motorem modernizace a průmyslové revoluce na evropském kontinentu. Iniciativa Evropského roku železnice má přispět k tomu, aby byla železnice katalyzátorem převratných trendů v Evropě i v 21. století – konkrétně trendu ekologické transformace.
Vlaky jsou ekologickým premiantem mezi dopravními prostředky
Evropský rok železnice vyzdvihuje potenciál železniční dopravy pro Evropu především s ohledem na ekologičnost tohoto způsobu dopravy. Větší využívání železniční dopravy má přispět k naplnění ambicí stanovených Zelenou dohodou pro Evropu, podle níž má Unie do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Čistší a zdravější způsoby dopravy jsou jedním z nástrojů, které mají k tomuto cíli napomoci.
Doprava způsobuje přibližně čtvrtinu emisí skleníkových plynů na území EU. Železniční doprava je přitom příčinou pouze 0,4 procenta ze všech emisí vznikajících v důsledku dopravy. Vlaky tedy oprávněně platí za ekologické premianty mezi dopravními prostředky, a to i z dalšího důvodu.
Železnice jako udržitelný způsob dopravy, klíčový k naplnění cíle EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Železniční doprava zodpovídá pouze za 0,4 procenta emisí skleníkových plynů produkovaných dopravou a za 1,9 procenta celkového objemu energie spotřebované v dopravě. Zdroj: Evropská komise
Jedná se o jediný způsob dopravy, který v období 1990-2017 konstantně snižoval emise a energetickou spotřebu a ruku v ruce s tím navyšoval využívání obnovitelných zdrojů energie. Unie si stanovila za cíl do roku 2050 emise produkované z dopravy snížit o 90 procent, proto se snaha o navýšení míry využívání železniční dopravy jeví jako vhodný a logický krok.
Budoucnost? Vysokorychlostní železnice a více přepravy zboží
Komise již i nastínila dílčí kroky, jejichž pomocí by se mělo podařit této mety dosáhnout. Na konci minulého roku zveřejnila Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Tento dokument počítá s větším využíváním železniční dopravy namísto jiných způsobů dopravy, které v současné době životní prostředí zatěžují násobně více. Proto strategie uvádí několik konkrétních kroků, jako je zásadní zvýšení využívání nákladní železniční dopravy či výrazný nárůst aktivit v oblasti vysokorychlostní železnice.
Železniční doprava ovšem může nabídnout mnohem více předností než jen ekologickou udržitelnost a energetickou efektivitu (železniční doprava spotřebovává jen 1,9 procenta z celkového objemu energie spotřebované dopravou). Železnice v sobě skýtá obrovský potenciál s ohledem na meziměstské, meziregionální i mezistátní spojení za účelem přepravy osob i nákladu. Na území Unie se nachází celkem 201 tisíc kilometrů železničních drah, což je pouze o dva tisíce méně než ve Spojených státech amerických. Oproti Číně je délka evropských železničních tratí větší více než o polovinu a Rusko převyšují přibližně 2,5krát.
Hustá železniční síť má potenciál pro větší využívání železnice
Když se bere v potaz nikoli délka železničních tratí, ale jejich hustota ve vztahu k rozloze území, budou mít členské země EU v mezinárodním srovnání dominantní postavení. To svědčí o potenciálu, který v sobě železnice má pro přepravu osob i zboží. I proto má železniční doprava neopominutelné místo v rámci plánů na vybudování transevropské dopravní sítě (TEN-T).
Železnice spojuje lidi a podniky. Celková délka železniční sítě v EU činí 201 tisíc kilometrů. Z toho tři čtvrtiny jsou využívány vlaky poháněnými elektřinou a 9169 kilometrů představuje vysokorychlostní železnice. Průměrná vzdálenost mezi dvěma železničními zastávkami na území EU je 6,9 kilometru. Česká republika patří mezi země s nejdelší železniční sítí v přepočtu na počet obyvatel. Zdroj: Evropská komise
V roce 2021 rovněž začne provádění balíčku unijních legislativních opatření (tzv. čtvrtého železničního balíčku), jenž směřuje k vytvoření jednotného evropského železničního prostoru – k propojenější železniční síti umožňující plynulou přeshraniční mobilitu. Navzdory všem nepopiratelným výhodám vlaky v současnosti v rámci všech způsobů dopravy přepraví pouze 7 procent osob a 11 procent zboží.
Vlaky představují nejbezpečnější způsob dopravy
Předností železniční dopravy je bezpochyby i bezpečnost. Vlaky vycházejí ze srovnání se všemi ostatními pozemními dopravními prostředky umožňujícími osobní přepravu (autobusy, automobily, motocykly) jako jednoznačně nejbezpečnější varianta. Dalšími výhody železniční dopravy představují pohodlnost a cenová dostupnost.
Kromě kampaně propagující železniční dopravu v rámci Evropského roku železnice se v letošním roce rovněž očekává přijetí celé řady legislativních i strategických dokumentů v čele s akčním plánem na podporu osobní železniční dopravy. Očekává se, že nová opatření budou směřovat k navýšení přepravní kapacity v rámci železniční dopravy, k tomu, aby bylo možné vystavovat jízdní doklady pro kombinované způsoby přepravy, kdy cestující využije různých dopravních prostředků a dále například k vytvoření nových či posílení stávajících partnerství v oblasti železničního průmyslu.
Více informací naleznete na speciální webové stránce věnované Evropskému roku železnice.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop