Ve dnech 6. a 7. listopadu se ve španělské Seville uskutečnilo neformální zasedání ministrů odpovědných za konkurenceschopnost EU v oblasti kosmu. Jednání nesoucí název „Vesmír jako strategická oblast pro zajištění autonomie a odolnosti Evropy“ se zaměřilo na opatření k posílení odolnosti kosmických systémů, zajištění technologické suverenity a urychlení přechodu k udržitelným a digitálním technologiím. Českou delegaci vedl ministr dopravy Martin Kupka.
V Seville od pondělí probíhá Evropský vesmírný týden 2023, jehož součástí bylo, mimo neformální Radu COMPET Space, také společné jednání ministrů EU a představitelů Evropské kosmické agentury (ESA). Jednání bylo zaměřené na využití kosmických aktivit pro politiky udržitelnosti, podporu komercializace služeb a posílení komerčního sektoru. „Pro Českou republiku je to důležité téma, jelikož na našem území působí více než 70 firem, které se věnují kosmickému průmyslu. Tyto firmy také přinášejí významný objem peněz pro českou ekonomiku,“ uvedl Kupka.
Zástupci členských států se shodli na nutnosti podpory nových evropských kosmických systémů a také na obnově vývoje nosných raket Ariane a lehkých raket Vega umožňujících dopravu nových technologií na oběžnou dráhu. V tomto ohledu se jednání zaměřila na možná opatření, která by zajistila autonomní přístup EU do kosmu a zvýšení odolnosti unijní kosmické infrastruktury.
Členské státy chtějí klást důraz na rozvoj kosmických systémů, které budou využívány jako nástroje k řešení mimořádných událostí jako jsou přírodní katastrofy, či dlouhodobých výzev souvisejících se změnou klimatu. Kosmické systémy rovněž přispívají k sociálnímu a hospodářskému růstu EU, neboť posilují postavení podniků nejen v kosmickém průmyslu.
Jednu z klíčových evropských kosmických služeb představuje systém GALILEO, který zajišťuje globální určování polohy, družicovou navigaci a synchronizaci času. Právě systém určování polohy poskytuje EU strategickou autonomii vůči třetím zemím a jeho navigační údaje v současnosti využívá řada chytrých telefonů.
Budoucím klíčovým projektem je také plánované zavedení družicové konstelace IRIS 2, která má být plně zprovozněna do roku 2027. Tato konstelace zajistí bezpečnou komunikaci, umožní ochranu infrastruktury a zároveň přispěje k plynulému přechodu na digitální technologie.
„Zajištění většího bezpečí je důležitým tématem, protože v současné době je na orbitu 7 tisíc družic, ale do roku 2030 by jich tam mohlo být již 50 tisíc. To vyžaduje nastavení nových bezpečnostních pravidel.“
Martin Kupka, ministr dopravy
Ministři rovněž vyzdvihli důležitost programu Copernicus, který zajišťuje pozorování Země a v současnosti je rovněž zásadní pro evropskou iniciativu Green Dealu, neboť umožňuje sledovat klimatické jevy či důsledky globálního oteplování.
Zdroj a foto: Rada EU
