06.11.2020
Evropská komise, Euroskop.cz, ČTK Fotobanka
Ve Francii zbývají dva roky do prezidentských voleb a zdá se, jako by se země ocitla na stejném místě, na kterém byla v roce 2015, dva roky před zvolením Emmanuela Macrona. Dnes, stejně jako tehdy, Francie zažívá teroristické útoky, které zemi ponořují do strachu a nejistoty. V návaznosti na tyto události Macron označil islám za náboženství v krizi. Dal si ale pozor, aby rozlišil islamismus od islámu. Pouze proti prvnímu zmíněnému chce totiž bojovat.
Za poslední dva měsíce se ve Francii staly tři islamistické útoky. V září byli útočníky sečnou zbraní napadeni dva lidé u bývalé redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo v Paříži. V říjnu mladý extremista podřízl francouzského učitele dějepisu a zeměpisu za promítnutí karikatury proroka Mohameda z časopisu Charlie Hebdo v rámci diskuse o svobodě projevu. A minulý čtvrtek útočník s nožem zabil u baziliky ve městě Nice tři lidi.
Proslov, který vedl k bojkotu francouzských potravin
Emmanuel Macron se uchýlil, vzhledem k těmto třem událostem, k radikálnějšímu diskurzu než v minulosti. „Nevěříme v politický islám, který není slučitelný se stabilitou a mírem ve světě,“ uvedl ve svém projevu 2. října. Jako největší hrozbu bezpečnosti pro svou zemi označil islámský separatismus, který popisuje jako odchylku islámu.
Podle něj se jedná o „vědomý, teoretizovaný, politicko-náboženský projekt, který je zhmotňován opakovanými nesrovnalostmi s hodnotami republiky, které často vedou k vytváření proti-společnosti, jejichž důsledkem je odchod dětí ze škol a zamezení rozvoje sportovních, kulturních a společenských praktik, což je záminkou pro výuku principů, které neodpovídají zákonům republiky.“
Nedlouho po Macronových výrocích o islamismu se zvedla vlna kritiky ze stran států s významnou muslimskou komunitou. Nejhlasitěji byl slyšet prezident Turecka Recep Tayyip Erdoğan, který francouzského prezidenta označil za „mentálně nemocného“ a vyzval muslimské země k bojkotu francouzských produktů. S podporou se Macron naopak setkal u řady členských států Evropské unie, konkrétně například ze strany německé kancléřky Angely Merkelové nebo nizozemského premiéra Marka Rutteho.
Dospět k osvícenosti válkou
Při pohlédnutí na situaci v kontextu příštích francouzských prezidentských voleb, Emmanuel Macron tvrdším postojem k islamismu vzal vítr z plachet extrémní pravici, konkrétně jeho oponentce z minulých voleb Marine Le Penové. Ta se s odkazem na bezpečnost a hodnoty republiky vymezuje vůči islámské komunitě a přistěhovalectví. Zvýšením radikálnosti by si francouzský prezident mohl získat část sympatizantů Le Penové na svou stranu. Tento krok se nicméně nejeví jako populistický také proto, že Macron s důrazem odděluje islamismus od islámu. Extrémní pravice taková rozlišení nedělá.
Po útocích provedly francouzské autority desítky bezpečnostních akcí. Uzavřely mešity a několik sdružení, která podle nich mají vazby na radikální islám. Zatkly několik desítek lidí a oznámily plány na vyhoštění 231 cizinců, z nichž většina je již ve vězení. Francie rovněž usiluje o zpřísnění opatření v celé Evropské unii proti nenávistným projevům online. Zároveň podporuje legislativní snahy EU o odstranění teroristického obsahu ze sociálních sítí.
Ve Francii žije 5 milionů muslimů a úkolem Emmanuela Macron je teď zajistit, aby se v této komunitě nerozšiřoval islamismus. Pozornost chce obrátit na muslimské školy, mešity, sportovní kluby a bratrské kruhy. Plánuje přerušit zahraniční financování islámských škol, imámy a učitele arabštiny mají školit francouzské univerzity, halal jídla mají být zakázána ve školních jídelnách, žádná obec nebude moci nabízet oddělené časy plavání pro muže a ženy v bazénech a zakázáno by mělo být také domácí vyučování.
Macron chce toto náboženství ve Francii reformovat na „osvícený islám“, mnozí ale namítají, že jeho strategie jde proti tomuto principu. Na jednu stranu se totiž snaží uhasit vášně víry chladným rozumem, na druhou stranu s vlasteneckou zapálením vyhlašuje válku islamismu.
Autor: Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz
