Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

I letos přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker zprávu o stavu Unie známou pod zkratkou SOTEU (State of the EU).

Projev před poslanci Evropského parlamentu 12. září 2018 byl jeho čtvrtým v řadě. Juncker v něm bilancoval výsledky za předešlý rok a představil priority pro rok následující.

Jednalo se o poslední SOTEU současného předsedy Komise.

Projev o stavu Unie má svůj původ v Lisabonské smlouvě a je definován rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí z roku 2010. Podle této dohody předseda Komise zasílá předsedovi Evropského parlamentu a předsednictví Rady také tzv. prohlášení o záměru, v němž jsou podrobně popsána opatření, jež hodlá Komise přijmout do konce následujícího roku, ať již formou právních předpisů, nebo jiných iniciativ.

Jakmile předseda Komise ukončí svůj projev, probíhá otevřená debata s poslanci Parlamentu. Následně je zahájen dialog s Parlamentem a Radou, který vede k vypracování pracovního programu Komise na následující rok, tentokrát pouze do voleb v květnu 2019. Plány a iniciativy Komise každopádně i tentokrát navazují na deset klíčových priorit platných po celou dobu funkčního období stávající Komise.

Pohled zpátky

Historicky první projev k SOTEU přednesl José Manuel Barroso 7. září 2010. Od roku 2015 projevy přednáší J.-C. Juncker. Prvotní myšlenka zprávy o stavu unie pochází z Velké Británie, kde panovník vystoupil před parlamentem a přednesl svoji řeč. Na tuto tradici navázaly Spojené státy, které ji zakotvily i v ústavě. Zpráva o stavuUnie představuje každoroční řeč, kterou prezident Spojených států přednáší před společným zasedáním Kongresu.

2015: Hlavní téma uprchlická krize

Projev předsedy Komise z 9. září 2015 se z velké části věnoval uprchlické krizi. Komise se nemohla držet pevně stanovených priorit a byla nucena reagovat na aktuální otázky. Vyzval členské státy, aby přijaly návrhy Komise týkající se nouzové relokace celkem 160 000 uprchlíků, k čemuž došlo. Zmíněna byla také záchrana Řecka, „nový začátek“ pro eurozónu a investiční plán pro Evropu (tzv. Junckerův plán) v objemu 315 mld. eur s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) v čele.  V tomto roce předseda Komise hovořil také o evropském pilíři sociálních práv, který byl později schválen na podzim 2017. 

Juncker se podle svých slov poprvé pokusil otevřeně hovořit o problémech EU.  V dopise adresovaném předsedovi Evropského parlamentu a premiérovi Lucemburska (tehdejšímu předsedovi Rady) zdůraznil předseda Komise také potřebu růstu a zaměstnanosti. Problematika migrace se stala přirozenou součástí i dalších SOTEU a pracovních plánů na následující roky. Většina plánovaných aktů týkajících se migrace byla v průběhu funkčního období Komise předložena.

2016: Investice do mladých, wifi připojení i pohraniční stráž

V tomto roce byla cílem „Evropa, která chrání, posiluje a brání“. Jean-Claude Juncker přednesl dne 14. září 2016 projev, v němž zdůraznil, že Evropa musí rozsáhle investovat do svých mladých lidí, uchazečů o zaměstnání a startupů. Věnoval se opět migraci a představil investiční plán pro Afriku. Navrhl bezplatné bezdrátové připojení k internetu pro každou evropskou obec a město do roku 2020. Juncker hovořil také o odměnách pro novináře, vydavatele a autory, kteří by měli být za svou práci dostávat finanční ohodnocení bez ohledu na to, kde byla vytvořena a sdílena. Tato iniciativa je stále na pořadu jednání. V roce 2016 byla zmíněna také Evropská pohraniční a pobřežní stráž.

Představené iniciativy z roku 2016 byly alespoň částečně naplněny. Unie kupříkladu spustila Evropský sbor solidarity a představila iniciativu WiFi4EU. Evropská pohraniční a pobřežní stráž zahájila svoji činnost ještě na podzim 2016 a poté pokračovala v průběhu roku 2017. V roce 2018 Juncker navrhl další prohloubení a posílení pohraniční a pobřežní stráže. V roce 2016 EU čelila bezprecedentním situacím (brexit, migrační krize), což se projevilo i v projevu předsedy, který prohlásil, že Unie je v existenční krizi.

2017: Institucionální změny a kompromis pro reformu azylu

Svůj třetí projev Juncker přednesl 13. září 2017. Představen byl „plán“ na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie. Z projevu lze za zajímavé považovat snahu o spojení funkcí předsedů Komise a Evropské rady, o čemž už se Juncker dále nezmínil. Snaha reformovat evropské volby ovšem přetrvala dodnes. V roce 2017 Juncker deklaroval, že neplánuje vytvářet nové instituce a silně utahovat otěže evropské integrace.

Juncker jménem Komise deklaroval kompromis EU u reformy společného azylového systému a posílení pravidel týkajících se vysílání pracovníků. Mimo jiné zmínil nutnost řešení dvojí kvality potravin. Obecně lze konstatovat, že se předseda Komise snažil spojovat a nevyvolávat mezi členskými státy EU vzájemné rozepře. A to zejména tím, že neupozorňoval na problémy ve vztahu k některým členským státům (např. Polsko).

SOTEU 2018

Jean-Claude Juncker 12. září 2018 přednesl svůj poslední projev o stavu Unie. Čtvrtý projev ovšem neměl čistě bilanční charakter, jak by se dalo očekávat zejména kvůli blížícím se volbám. Od předchozích se nijak zvlášť nelišil a Juncker stejně jako v předchozích letech představil nové iniciativy a shrnul vývoj za uplynulé období.

Juncker svůj projev začal odkazem na rok 1913, kdy byli Evropané přesvědčeni, že budou trvale žít v míru. A přesto byla následující rok rozpoutána válka. „Neměli bychom brát mír jako danost a neměli bychom s ním počítat, ale měli bychom si ho vážit.“

První část zprávy hodnotila dosavadní výsledky a nesla název „Naše práce přináší výsledky“. Předseda shrnul pozitivní trendy v zaměstnanosti, výsledky Junckerova investičního plánu, který přesáhl stanovený cíl 315 mld. eur, a mělo by se v něm pokračovat minimálně do roku 2020.

Silnější ve světě

Celou řečí se prolínala myšlenka větší suverenity EU na mezinárodním poli. Tyto myšlenky se odrazily i v názvu celého projevu – Čas evropské suverenity. Podle předsedy Komise „nastal čas, aby Evropa rozvinula svou schopnost hrát jakožto Unie roli při utváření globálních záležitostí“. Obecně by měla zvýšit svoje postavení na mezinárodním poli a jednat společným a jedním hlasem. Z důvodu snahy o společný hlas v zahraniční politice Komise opět navrhla přejít ve vybraných oblastech zahraničních vztahů k hlasování kvalifikovanou většinou – ne ovšem ve všech oblastech, ale v oblastech přesně daných, mimo jiné v oblasti lidských práv či civilních misí. Rozhodovat kvalifikovanou většinou by mělo být podle Junckera možné i v některých daňových záležitostech.

Jean-Claude Juncker v Evropském parlamentu při projevu o stavu Unie v roce 2018. Zdroj: čtk

Rozšíření EU o západní Balkán?

V části týkající se globální odpovědnosti EU Juncker zmínil potřebu „nalézt definitivní podobu postoje vůči západnímu Balkánu. V opačném případě budou bezprostřední sousedy ovlivňovat jiní.“ Tím prakticky otevřel cestu k možnému rozšíření Unie nebo k navázání užších vztahů.

Dle Junckera je přetrvávajícím problémem a výzvou rozdělení Evropy. Evropa (respektive Unie) není dle jeho slov jednotná a stále se potýká na dělení mezi východem a západem a severem a jihem. Představa předsedy Komise je, že se do „evropských voleb musí ukázat, že Evropa dokáže překonat rozdíly mezi severem a jihem, východem a západem, levicí a pravicí.“ Jak by chtěl konkrétněji postupovat a zda je reálné tohoto cíle dosáhnout během 8 měsíců, ovšem nezmínil.

Třetina aktů nebyla zatím schválena

Stejně jako v předchozích letech byla zhodnocena legislativní aktivita Komise a dalších orgánů EU. Letošní hodnocení je nejdůležitější, neboť Komisi zbývá čas pouze do voleb, resp. do summitu v Sibiu, který se uskuteční 9. května. Všechny návrhy a iniciativy, které Komise v roce 2014 oznámila, tak předložila. Polovinu z nich Parlament a Rada schválily, 20 % je v závěrečné fázi legislativního procesu a o jedné třetině se stále jedná, přičemž tato jednání jsou komplikovaná.

Bezpečnost a migrace

Se všemi předchozími Junckerovými hodnotícími zprávami se úzce pojila problematika migrace. V té poslední zdůraznil potřebu dokončení bezpečnostní unie. Z tohoto důvodu navrhl společně s Komisí nová opatření k přeshraničnímu boji proti praní špinavých peněz a nová pravidla k ochraně demokratických procesů před manipulací ze strany třetích zemí či soukromých zájmů. Komise také navrhla posílit Evropskou pohraniční a pobřežní stráž.  Počet příslušníků financovaných z evropského rozpočtu by měl být navýšen do roku 2020 na 10 000. Juncker také připomněl, že je třeba „otevřít cesty pro legální migraci do EU, protože Unie potřebuje kvalifikované migranty.“

Spolupráce s Afrikou

Velká část projevu se týkala Afriky. Ta se pojí jednak s otázkami migrace a jednak se snahou o větší suverenitu EU. Afrika dle Junckera „nepotřebuje charitu, potřebuje vyvážené a skutečné partnerství“. Komise přišla s návrhem aliance mezi Afrikou a Evropou, „aliance pro udržitelné investice a zaměstnanost“. Aliance by měla v příštích pěti letech v Africe přispět k vytvoření až 10 milionů pracovních míst. Množství dohod mezi Afrikou a Evropskou unií chce Komise postupně přetavit v jednu mezikontinentální dohodu o volném obchodu, která by zajistila rovné ekonomické partnerství.

Brexit

Předseda neopomenul zmínit také brexit a prohlásil, že „Spojené království pro nás i po 29. březnu 2019 nikdy nebude jen běžnou třetí zemí“. Čas na dohodu se ovšem krátí a krokům, které by to měly zajistit, se předseda Komise nevěnoval. K problematice Irska a Severního Irska zaznělo, že „chceme nalézt nápadité řešení, jak předejít vytvoření tvrdé hranice v Severním Irsku“. Potřeba je zmínit, že se jedná o jeden ze základních problémů, který by měl být vyřešen předtím, než se budou stanovovat budoucí vztahy mezi EU a Velkou Británií.   

Článek 7

Komise by se měla věnovat tomu, že stále častěji dochází k prudkým slovním přestřelkám mezi vládami a institucemi EU. Obecně musíme dle Junckera znovu objevit umění kompromisu. Jak ovšem postupovat, neuvedl. Konkrétní nebyl ani v případě, kdy zmínil, že Komise je „znepokojena směrem, jakým se ubírají debaty v některých členských státech“. Je ovšem patrné, že měl na mysli přinejmenším situaci v Polsku a Maďarsku.

Budoucnost v Sibiu?

V rumunském Sibiu proběhne 9. května 2019 summit, který se bude konat šest týdnů po brexitu a jen dva týdny před volbami do Evropského parlamentu. K tomuto datu se upíná řada konkrétních cílů. Před summitem v Sibiu se musí EU v zásadě dohodnout na rozpočtu po roce 2020, musí ratifikovat dohodu o partnerství mezi Evropskou unií a Japonskem, posílit mezinárodní úlohu eura, posílit zahraniční politiku atd. Na závěr předseda Komise zmínil, že by si přál, aby se ve volbách v příštím roce opět představili vedoucí kandidáti (Spitzenkandidaten). Ve vzdálenější budoucnosti by si přál, aby byly zavedeny nadnárodní kandidátky, a to nejpozději pro další evropské volby v roce 2024. To vychází i z nedávno schváleného aktu, který upravuje volby do Evropského parlamentu.

V rámci poslední zprávy o stavu Unie se Juncker rozloučil slovy „ten, kdo miluje Evropu, musí milovat národy, které ji tvoří, a ten, kdo miluje svůj národ, musí milovat Evropu; vlastenectví je ctnost, omezený nacionalismus je proradná lež a zhoubný jed“ a doporučením „zasaďme dnes stromy, v jejichž stínu budou moci vyrůstat a v míru žít naši pravnuci, ať již pocházejí z východu, západu, severu nebo jihu“.

Komentář: Čeho bychom si měli v SOTEU všimnout?

Ve stručnosti lze Junckerovo sdělení hodnotit jako standardní SOTEU. Komise pracuje dle stanoveného plánu a její iniciativy mají plnit na počátku vymezené základní priority a vize do dalších let. Poměrně překvapivé bylo to, že Juncker zmínil možnost dalšího rozšíření. Stávající Komise s ním totiž na začátku svého mandátu nepočítala a tuto možnost takřka vyloučila. Státům na Balkáně se nyní otevřela nová možná perspektiva budoucího rozšíření Unie. Byť není známo kdy a jak.

V duchu posledních dní Juncker upozornil také na to, že bychom měli „odmítnout přehnaný nacionalismus, který svaluje vinu na druhé a nenávidí je“. Varoval tak před novou vlnou nacionalismu, která se zvedá napříč Evropu. V projevu se vracel k historickým paralelám, které by si měli Evropané uvědomit, a neopakovat chyby z minulosti.

V předešlých letech se EU potýkala se závažnými krizemi – doznívající ekonomická krize, problémy Řecka, teroristické útoky, migrace a v neposlední řadě brexit. Druhá polovina roku 2017 a první polovina roku 2018 se jeví jako klidnější. Veřejnou evropskou debatou sice stále rezonovala otázka migračních kvót a nedořešené otázky týkající se brexitu, ale všechny tyto problémy měly svůj původ již dříve.

Snaha o zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do dalších politik, jak dovolují smlouvy, zaznívá v projevech opakovaně. Nelze ovšem předpokládat, že by k tomu byly členské svolné před volbami v květnu 2019.

Pro členské státy, jež stojí mimo eurozónu a mezi které patří i Česká republika, je jednoznačně pozitivní, že jednání o budoucnosti a změnách v rámci hospodářské a měnové unie se vrátila do tradičního formátu EU-28, resp. EU-27. Obavy z toho, že členské státy neplatící eurem budou stát na periferii, se tedy nepotvrdily. ČR se totiž diskuze o eurozóně týká, i když eurem zatím platit nehodláme. Změny, které se ve skupině států platících eurem odehrávají, musíme bedlivě sledovat, stejně jako možné vyhlídky do budoucnosti.

Brexit zůstává nedořešenou otázkou a s ubývajícím časem se stává stále větším problémem pro obě strany. Juncker sice řekl, že Spojené království nikdy nebude pouze další třetí zemí, ale proto, aby tomu tak nebylo, je zapotřebí vzájemná dohoda. Jednání mezi oběma stranami někdy vypadá (zejména na britské straně) jako zákopová válka, kdy není vidět ochota změnit své postoje a snažit se hledat kompromis. Pokud obě strany částečně neustoupí ze svých deklarovaných pozic, může dojít k tomu, že dohoda o brexitu vyjednána nebude, což oběma stranám způsobí zásadní problémy. Alarmující je to, že se obě strany místo toho, aby zintenzivnily jednání, začaly soustředit na popis scénářů tzv. tvrdého brexitu, odchodu Spojeného Království bez jasně vyjednaných podmínek. V červenci 2018 Komise vydala sdělení stanovující možné scénáře po brexitu. A jednou ze dvou možností je právě brexit bez dohody, kdy dohoda o vystoupení do 30. 3. 2019 ratifikována nebude, tím pádem žádné přechodné období nenastane a právo EU v Británii přestane platit od 30. 3. 2019.

Stejně jako v minulých letech, ani tentokrát neměl předseda Komise potřebu upozorňovat na členské státy, které se potýkají s problémy, např. Polsko a Maďarsko. Zmínky o jednotlivých členských státech byly méně četné než v loňském roce, ale přesto se snažil vyzdvihnout některé události týkající se konkrétních zemí. Za zmínku stojí pomoc polských hasičů při požárech ve Švédsku. Tímto krokem mohl Juncker usilovat o zlepšení vztahu mezi Poláky a Evropskou unii.

Za (možná) částečně skrytou narážku lze považovat zmínku o potřebě solidarity mezi členskými státy. Juncker sice nebyl konkrétní, ale lze předpokládat, že se kriticky vyjadřoval ke státům, jež odmítají migrační kvóty a nejsou ochotny přijímat žadatele o azyl. Lze očekávat, že toto téma bude nadále rezonovat a bude se o něm mezi členskými státy a Komisí diskutovat.

Zmínky o nutnosti zlepšit spolupráci s Afrikou se nepojí pouze s otázkami migrace a solidarity. Pro Unii je podstatné také to, že v Africe je v posledních desetiletích silně přítomna Čína a využívá její přírodní zdroje. Evropa by měla také proto v tomto regionu více intervenovat a mít ho částečně pod kontrolou.

Předseda Komise dal poněkud velký důraz na možný konec střídání letního a zimního času.  Juncker tento návrh představil jako prioritu pro následující období.

Předseda Komise sice zmínil možné rozšíření o státy Balkánu, snahu navázat užší vztahy s Afrikou, ale nezahrnul tzv. východní dimenzi. V projevu Juncker nezmínil problémy Ukrajiny a Ruska. Na tato témata by se v mezinárodní diskurzu nemělo zapomínat, protože jejich absence může legitimizovat chování ruské strany.

Junckerův projev podle očekávání europoslance rozdělil, kritika zněla hlavně od konzervativců. Jeho návrhy příštích úkolů a změn naopak vyvolaly chválu u představitelů klíčových parlamentních skupin. Například liberál Guy Verhofstadt ocenil Junckerovu snahu ukončit jednomyslné rozhodování, protože je podle něj zdrojem problémů.
 

Shrnutí

Jean-Claude Juncker v polovině září 2018 přednesl svoji čtvrtou a poslední zprávu o stavu Unie. Stejně jako v minulých letech navrhl Juncker nové iniciativy a plány na následující rok. Tentokrát bude mít EU ovšem pouze 8 měsíců na to, aby byly tyto plány naplněny. Řada z nich je ambiciózní a lze předpokládat, že některé z nich převezme Komise, jež bude složena na podzim 2019.

Jednalo se o poslední projev současného předsedy Komise. Jak bude vypadat projev o stavu Unie v příštích letech, je otázkou. Hlavní roli bude hrát nový předseda Komise a styl práce, který nastaví.
 

Přehled iniciativ

Společně s projevem bylo Komisí připraveno tzv. prohlášení o záměru adresované předsedovi Antoniu Tajanimu a rakouskému kancléřovi Sebastianu Kurzovi (toho času předsedovi Rady). Níže stanovené iniciativy vycházejí z deseti základních cílů Komise.

Priorita č. 1: Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Principiální dohoda – do summitu v Sibiu dne 9. května 2019 – o komplexním návrhu budoucího víceletého finančního rámce na období po roce 2020, jakož i dosažení co největšího pokroku a pokud možno i dohody Evropského parlamentu a Rady v oblasti návrhů týkajících se příští generace programů.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy z balíčku právních předpisů o oběhovém hospodářství, které se týkají omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, opětovného využívání odpadních vod a pitné vody.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrh týkající se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (Evropský akt přístupnosti).

Nové iniciativy:

• Sdělení o investičním plánu pro Evropu: hodnocení a další kroky.
• Sdělení aktualizující strategii biohospodářství z roku 2012.

Priorita č. 2: Propojený jednotný digitální trh

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Evropský parlament a Rada přijmou zbývající legislativní návrhy, jejichž cílem je dokončení jednotného digitálního trhu, včetně: balíčku právních předpisů o autorském právu, návrhů týkajících se kybernetické bezpečnosti včetně posílení Agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), návrhu týkajícího se soukromí a elektronických komunikací, návrhu týkajícího se internetových platforem, jež v digitálním hospodářství zabezpečí spravedlivé, předvídatelné, udržitelné a důvěryhodné podnikatelské prostředí, návrhů týkajících se smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku a smluv o poskytování digitálního obsahu, návrhů týkajících se zřízení společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, opakovaného použití informací veřejného sektoru a provádění a fungování jména domény nejvyšší úrovně .eu.
• Evropský parlament a Rada přijmou nově předložený návrh, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost.

Nové iniciativy:

• Koordinovaný plán vývoje umělé inteligence v Evropě.
• Akční plán v oblasti dezinformací.
• Doporučení Komise týkající se vytvoření formátu pro evropskou výměnu elektronických zdravotních záznamů.

Priorita č. 3: Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy Komise na realizaci energetické unie a politiky v oblasti změny klimatu, včetně: zbývajících návrhů v rámci balíčku právních předpisů „Čistá energie pro všechny Evropany“, návrhu týkajícího se společných pravidel pro plynovody vstupující na evropský trh s plynem, balíčků právních předpisů „Evropa v pohybu“ a balíčku právních předpisů týkajících se mobility a změny klimatu.

Nové iniciativy:

• Strategie dlouhodobého snižování emisí skleníkových plynů EU v souladu s Pařížskou dohodou
• 4. zpráva o stavu energetické Unie.
• Zpráva o strategickém akčním plánu pro baterie.
• Návrh, kterým se přizpůsobují odkazy na cíle EU v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 EU s 27 členy (právní předpisy týkající se připravenosti na brexit).

Další iniciativy, jež mají Unii zajistit perspektivu do budoucna:

• Diskusní dokument „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, v návaznosti na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, včetně Pařížské dohody o změně klimatu“.
• Směřování k novému institucionálnímu rámci pro naši politiku v oblasti energetiky a klimatu do roku 2025: možnosti pro intenzivnější využívání hlasování kvalifikovanou většinou a pro případnou reformu Smlouvy o Euratomu.

Priorita č. 4: Integrovanější a spravedlivější vnitřní trh se silnější průmyslovou základnou

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy zabývající se sociálním rozměrem Evropské unie, zejména návrhy týkající se: Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, modernizace pravidel upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ochrany zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (druhá a třetí revize), návrhů na zlepšení transparentnosti a právní předvídatelnosti pracovních smluv (revize směrnice o písemném prohlášení), rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a změny nařízení, jimiž se zřizují tripartitní agentury (Eurofound, EU-OSHA a Cedefop).
• Přijetí návrhů týkajících se spravedlivého zdanění v digitální ekonomice, společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a vytvoření konečného režimu jednotné daně z přidané hodnoty v EU;
• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy v oblasti unie kapitálových trhů, zejména návrhy týkající se: celoevropského osobního penzijního produktu, změn nařízení o infrastruktuře evropských trhů, revize a posílení úkolů, správy a financování evropských orgánů dohledu, udržitelnosti financí a doporučení Evropské centrální banky týkající se změny článku 22 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
• Evropský parlament a Rada přijmou (nově předložený) návrh týkající se změn tří nařízení, jimiž se zřizují evropské orgány dohledu, pokud jde o boj proti praní peněz.
• Evropský parlament a Rada přijmou zbývající návrhy v rámci strategie pro jednotný trh, zejména balíček právních předpisů o službách a zboží a návrh, kterým se mění nařízení o dodatkových ochranných osvědčeních.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrh týkající se platební neschopnosti podniků, restrukturalizace a druhé šance.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy týkající se umístění sídla Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské agentury pro léčivé přípravky (právní předpisy týkající se připravenosti na brexit).
• Evropský parlament a Rada přijmou návrh týkající se právních předpisů o EU schválení typu pro motorová vozidla (právní předpisy týkající se připravenosti na brexit).
• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy, kterými se vytváří nová námořní trasa spojující Irsko s kontinentální částí severomořsko-středomořského koridoru transevropské dopravní sítě a převádí sponzorství pravidelného posuzování subjektů pověřených inspekcemi a prohlídkami lodí uznaných na úrovni Unie Komisí ze Spojeného království na některý členský stát EU-27 (právní předpisy týkající se připravenosti na brexit).

Nové iniciativy:

• Sdělení o jednotném trhu s posouzením zbývajících překážek a možných opatřeních k odstranění těchto překážek (listopad 2018).
• Sdělení o komplexním rámci Evropské unie pro endokrinní disruptory.

Další iniciativy, jež mají Unii zajistit perspektivu do budoucna:

• Účinnější tvorba právních předpisů v oblasti daní: označení oblastí umožňujících přechod k hlasování kvalifikovanou většinou (leden/únor 2019).
• Účinnější tvorba právních předpisů v oblasti sociální politiky: označení oblastí umožňujících intenzivnější využívání hlasování kvalifikovanou většinou (leden/únor 2019).

Priorita 5: Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy doplňující bankovní unii, zejména návrhy, jejichž cílem je snížit rizika, balíček právních předpisů zaměřený na snížení úvěrů v selhání a evropský systém pojištění vkladů.
• Přijetí návrhů v rámci balíčku právních předpisů o hospodářské a měnové unii, zejména těch, které se týkají postupné transformace Evropského mechanismu stability v Evropský měnový fond; vytvoření rozpočtové položky pro eurozónu v rámci rozpočtu EU zajišťující 1) pomoc se strukturálními reformami v rámci programu na podporu strukturálních reforem prováděného Komisí, 2) stabilizační funkci, 3) pojistku pro bankovní unii a 4) konvergenční nástroj, který má členským státům, na které se vztahuje výjimka, poskytnout předvstupní pomoc na cestě k přijetí jednotné měny.
• Přijetí návrhu na postupné vytvoření jednotného zastoupení eurozóny v Mezinárodním měnovém fondu.

Další iniciativy, jež mají Unii zajistit perspektivu do budoucna:

• Sdělení o posílení mezinárodní úlohy eura (před koncem roku).

Priorita 6: Obchod: vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Uzavření dohody o hospodářském partnerství s Japonskem.
• Podpis a uzavření dohody o volném obchodu a dohody o ochraně investic se Singapurem.
• Podpis a uzavření modernizované globální dohody s Mexikem.
• Podpis dohody o volném obchodu a dohody o ochraně investic s Vietnamem.
• Dokončení jednání o dohodě o přidružení s Mercosurem a o modernizované dohodě o přidružení s Chile.
• Rychlý pokrok v jednáních s Austrálií a Novým Zélandem.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrh na prověřování přímých zahraničních investic v EU a pozměněný návrh týkající se nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrh na rozdělení celních kvót uvedených v listině Světové obchodní organizace pro Unii (právní předpisy týkající se připravenosti na brexit).

Priorita 7: Prostor spravedlnosti a základních práv založený na vzájemné důvěře

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy nutné k realizaci Evropského programu pro bezpečnost, zejména návrhy týkající se interoperability mezi informačními systémy EU pro bezpečnost, správy hranic a řízení migrace, přeshraničního přístupu donucovacích orgánů k elektronickým důkazům, uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání, usnadnění přeshraničního přístupu donucovacích orgánů k finančním údajům a jejich používání a boje proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků.
• Evropský parlament a Rada přijmou (nově předložený) návrh nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online.
• Evropská rada přijme (nově předložený) návrh na prodloužení mandátu Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud jde o přeshraniční terorismus.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy týkající se Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS).
• Evropský parlament a Rada přijmou balíček právních předpisů týkajících se nové politiky pro spotřebitele, jenž má za cíl usnadnit koordinaci a účinná opatření ze strany vnitrostátních orgánů pro ochranu spotřebitelů na úrovni EU a posílit veřejná opatření za účelem prosazování práva a lepší ochranu práv spotřebitelů.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrh o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie („návrh na ochranu oznamovatelů“).
• Evropský parlament a Rada přijmou návrh mechanismu civilní ochrany Evropské unie (RescEU).
• Evropský parlament a Rada přijmou (nově předložený) návrh nařízení, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, pokud jde o postup ověřování týkající se porušení ochrany osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, který doprovází (nově předložené) doporučení Komise o sítích pro volební spolupráci, o transparentnosti na internetu a o ochraně před kybernetickobezpečnostními incidenty v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, (nově předložené) sdělení o svobodných a spravedlivých volbách do Evropského parlamentu a (nově předložené) pokyny pro uplatňování práva Unie v oblasti ochrany údajů v souvislosti s volbami.

Další iniciativy, jež mají Unii zajistit perspektivu do budoucna:

• Další upevnění postupu pro posílení právního státu z roku 2014.

Priorita 8: Na cestě k nové migrační politice

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Evropský parlament a Rada přijmou reformu dublinského systému a nařízení o azylovém řízení, což by zároveň mělo umožnit uzavření souvisejících dokumentů (u nichž bylo dosaženo politické dohody v rámci trialogů) týkajících se konkrétně: zřízení nové agentury pro azyl, reformy systému Eurodac, přezkumu směrnice o podmínkách přijímání, nařízení o podmínkách přiznání azylu a rámce EU pro znovuusídlování.
• Evropský parlament a Rada přijmou (nově předložený) návrh na další posílení kapacit Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, jež by jí dalo možnost zřídit stálý sbor 10 000 příslušníků pohraniční stráže EU do roku 2020, posílilo by její pravomoci v oblasti návratů a umožnilo jí působit i v partnerských zemích mimo EU.
• Evropský parlament a Rada přijmou (nově předložený) návrh na další posílení Agentury Evropské unie pro azyl
• Evropský parlament a Rada přijmou (nově předložený) návrh na další posílení a zlepšení soudržnosti a účinnosti naší návratové politiky, zajištění urychleného navracení osob, které nemají nárok na mezinárodní ochranu, a snížení motivace k nelegální migraci.
• Evropský parlament a Rada přijmou (nově předložený) návrh týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci („návrh o modré kartě“) se zohledněním sdělení o legálních způsobech migrace. – Evropský parlament a Rada přijmou návrhy na revizi kodexu Společenství o vízech, Vízového informačního systému a nařízení o styčných úřednících pro přistěhovalectví.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrh na aktualizaci Schengenského hraničního kodexu.

Nové iniciativy:

• Sdělení o vízové vzájemnosti.
• Návrh na umístění Spojeného království na seznam třetích zemí s vízovou povinností nebo na seznam zemí bez vízové povinnosti (právní předpisy týkající se připravenosti na brexit).

Priorita 9: Silnější pozice na mezinárodní scéně

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Reakce Evropské rady, Evropského parlamentu a Rady na iniciativu Komise požadující účinnější rozhodovací proces pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (nově předložena).
• Sdělení o nové africko-evropské alianci pro udržitelné investice a pracovní místa (nově předloženo).
• Sdělení „Na cestě k účinnější architektuře pro investice mimo Evropskou unii“ (nově předloženo).

Nové iniciativy

• Strategie EU pro propojení Evropy a Asie (před asijsko-evropským summitem).

Priorita 10: Unie demokratické změny

Iniciativy, které je třeba přijmout před volbami do Evropského parlamentu:

• Evropský parlament a Rada přijmou reformu nařízení o evropské občanské iniciativě.
• Evropský parlament a Rada přijmou navrhovanou reformu nařízení o postupu projednávání ve výborech.
• Subsidiarita: Evropský parlament a Rada přijmou (nově předložený) návrh na reformu směrnice o letním čase za účelem zrušení požadavku EU na změnu času dvakrát za rok s ohledem na pravomoc členských států zvolit si časové pásmo a v koordinaci mezi sousedními členskými státy.
• Evropský parlament a Rada přijmou návrhy na uvedení stávajících právních předpisů, které stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, do souladu s články 290 (akty v přenesené pravomoci) a 291 (prováděcí akty) SFEU.

Další iniciativy, jež mají Unii zajistit perspektivu do budoucna:

• Komunikace o Evropě (sdělení o tom, jak dosáhnout jednotnější, silnější a demokratičtější Unie z hlediska komunikace).

 Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop