Evropský parlament je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie. Podílí se na schvalování legislativy a přijímání rozpočtu EU. Česká republika v něm má 21 svých zástupců a drží také post jednoho z místopředsedů Evropského parlamentu.
Poslance Evropského parlamentu vybírají občané států EU. Volby se konají každých 5 let a každá členská země při nich používá vlastní volební systém podle svých tradic a ústavních pravidel.
V České republice je při volbách do Evropského parlamentu ustaven jeden celorepublikový volební obvod a každá politická strana tak podává pouze jedinou kandidátní listinu. Volí se podle zásad poměrného volebního systému. Mandáty jsou rozděleny mezi strany, které získají alespoň 5 % hlasů.
Jakou váhu mají Češi v Evropském parlamentu?
Češi obsazují v parlamentu celkem 21 křesel. Tento počet bude zachován i po vystoupení Británie z Evropské unie, kdy se celkový počet křesel parlamentu sníží ze 751 na 705. Z hlediska počtu mandátů tak patří Česká republika mezi středně silné země – celkem 14 členských států má v parlamentu menší zastoupení než ČR. Nejmenší státy, jako je Lucembursko, Malta a Kypr, mají pouze 6 křesel.
Počet mandátů jednak zohledňuje počet obyvatel dané země, ale zároveň bere v potaz snahu o rovné zastoupení všech členských států. Výsledný kompromis přináší výhodu zemím s menší populací oproti velkým státům jako je Německo či Francie. (Jde o takzvanou degresivní proporcionalitu.) Například Německo má zhruba osmkrát větší počet obyvatel než Česká republika, v Evropském parlamentu má ale pouze 4,5 krát více zástupců.
Češi v nejvyšších funkcích parlamentu
Poslanci Evropského parlamentu si volí svého předsedu a 14 místopředsedů – jedním z nich se stal v lednu 2017 český europoslanec Pavel Telička. V minulosti měla Česká republika již tři místopředsedy, a to Miroslava Ouzkého (ODS), Libora Roučka (ČSSD) a Oldřicha Vlasáka (ODS).
Předsedou parlamentu je od ledna 2017 Ital Antonio Tajani. Členové předsednictva jsou voleni vždy na období dvou a půl roku.
Čeští europoslanci
Poslanci Evropského parlamentu tvoří skupiny podle politické, nikoli státní příslušnosti. V Evropském parlamentu je v současnosti 8 politických skupin. Poslanci mohou také fungovat mimo tyto skupiny jako nezařazení. Po posledních volbách, které proběhly v roce 2014, jsou čeští europoslanci členy šesti různých politických skupin.
Název skupiny |
Počet českých europoslanců |
Poslanci |
Evropská lidová strana |
7 |
Luděk Niedermayer (TOP 09 a Starostové) |
Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) |
||
Jiří Pospíšil (TOP 09 a Starostové) |
||
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) |
||
Jaromír Štětina (TOP 09 a Starostové) |
||
Pavel Svoboda (KDU-ČSL) |
||
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) |
||
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu |
4 |
Dita Charanzová (ANO 2011) |
Martina Dlabajová (ANO 2011) |
||
Petr Ježek (nezávislý) |
||
Pavel Telička (nezávislý) |
||
Progresivní aliance socialistů a demokratů |
4 |
Jan Keller (ČSSD) |
Pavel Poc (ČSSD) |
||
Miroslav Poche (ČSSD) |
||
Olga Sehnalová (ČSSD) |
||
Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice |
3 |
Jaromír Kohlíček (KSČM) |
Kateřina Konečná (KSČM) |
||
Jiří Maštálka (KSČM) |
||
Evropští konzervativci a reformisté |
2 |
Evžen Tošenovský (ODS) |
Jan Zahradil (ODS) |
||
Evropa Svobody a Přímé Demokracie |
1 |
Jiří Payne (Strana svobodných občanů) |
Zelení/Evropská svobodná aliance |
0 |
|
Evropa národů a svobody |
0 |
|
Zdroj: Evropský parlament
Poslanci jsou rozděleni do 20 stálých výborů a dvou podvýborů, které se zabývají různými oblastmi politiky. Každý má svého předsedu, předsednictvo a sekretariát. Výbory vypracovávají legislativní návrhy a zprávy z vlastního podnětu, předkládají k nim pozměňovací návrhy a hlasují o nich. Projednávají také návrhy Evropské komise a Rady Evropské unie.
Kromě stálých výborů může parlament zřizovat dočasné výbory, které se zabývají konkrétními otázkami, nebo vyšetřovací výbory, které zkoumají porušování nebo špatné uplatňování právních předpisů EU.
Česká republika má v současnosti 7 místopředsedů stálých parlamentních výborů a 1 předsedu. V čele dočasného Výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky stojí český europoslanec Petr Ježek.
Poslanec |
Funkce |
Výbor |
Pavel Svoboda |
předseda |
Výbor pro právní záležitosti |
Martina Dlabajová |
místopředsedkyně |
Výbor pro rozpočtovou kontrolu |
Dita Charanzová |
místopředsedkyně |
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů |
Jaromír Kohlíček |
místopředseda |
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku |
Luděk Niedermayer |
místopředseda |
Hospodářský a měnový výbor |
Pavel Poc |
místopředseda |
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin |
Jaromír Štětina |
místopředseda |
Podvýbor pro bezpečnost a obranu |
Jan Zahradil |
místopředseda |
Výbor pro mezinárodní obchod |
Petr Ježek |
předseda |
Výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (dočasný výbor) |
Zdroj: Evropský parlament
Legislativa, kterou výbory projednávají, se schvaluje na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Zasedání se obvykle konají každý měsíc ve Štrasburku a trvají čtyři dny. V některých případech se organizují i další zasedání v Bruselu, kde se také výbory běžně scházejí. Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku.
Evropský parlament rozvíjí také vztahy s parlamenty zemí mimo EU, regionů nebo organizací. Každý poslanec je členem parlamentní delegace, která zajišťuje výměnu informací a podporuje vztahy s některým ze zahraničních parlamentů. V současné době má Evropský parlament 44 stálých delegací.
I zde Češi obsadili několik významných postů – Petr Ježek stojí v čele delegace pro vztahy s Japonskem, Jiří Maštálka je místopředsedou delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko a Olga Sehnalová vykonává místopředsednickou funkci v delegaci pro vztahy s Izraelem.
Infografika
Autor: Tereza Chlebounová, Kristina Kvapilová, Euroskop