Rodině Íránky Mahsy Amíní bylo v Íránu zabráněno v odletu do Francie, kde měla jménem zesnulé kurdské ženy převzít Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament. Rodina měla potřebná víza, úředníci na letišti jim ale zabavili pasy. Agentuře AFP to sdělila francouzská advokátka rodiny Chirinne Ardakani a informovala o tom i na síti X. Shodou okolností dnes do Norska přicestovali příbuzní další íránské aktivistky Narges Mohammadí, držitelky letošní Nobelovy ceny za mír. V Oslu oznámili, že vězněná Mohammadí v neděli v den předání ocenění zahájí protestní hladovku, píše AFP.
Rodinu Mahsy Amíní zadrželi a vyslýchali agenti íránské islámské republiky. Bratr Amíní se s agenty střetl a byl zraněn. Rodina nakonec bez pasů odjela domů a do Francie odcestoval jen jejich íránský právník Saleh Nikbacht, uvedl web IranWire, na který právnička Ardakani odkazuje.
„Vzhledem k tomu, že se ve stejnou dobu koná udílení Nobelovy ceny, íránské úřady ještě nikdy nebyly tak mobilizovány, aby zabránily rodinám obětí promluvit k mezinárodnímu společenství. Je cítit, že úřady jsou nervózní z jakéhokoli vyjádření podpory ze strany mezinárodního společenství,“ řekla Ardakani.
Narges Mohammadí, která vede kampaň proti povinnému nošení hidžábu a trestu smrti v Íránu, bude držet hladovku „ze solidarity s náboženskou menšinou“ bahá’í, uvedli její bratr a manžel na tiskové konferenci v norském hlavním městě v předvečer udílení Nobelovy ceny za mír. Bahajistická komunita, největší íránská náboženská menšina, je podle svých představitelů terčem diskriminace v mnoha oblastech. Dva její čelní představitelé právě teď drží hladovku.
„Začnu držet hladovku v den, kdy mi bude udělena cena, a možná se o tom ve světě bude víc mluvit,“ vzkázala Mohammadí po svém manželovi. Cenu by spolu s ním měly v neděli přebírat i jejich děti.
Mahsá Amíní (1999-2022) byla íránská Kurdka, která se stala symbolem odporu proti potlačování práv žen v Íránu. Loni 16. září zemřela ve svých 22 letech po zadržení íránskou mravnostní policií. Její smrt vyvolala rozsáhlé protesty po celé zemi, nejprve za práva žen a poté proti celému režimu. Evropský parlament jí letos v říjnu posmrtně udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
Jednapadesátiletá aktivistka Narges Mohammadí už více než dvacet let bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv. Od roku 2021 je vězněná, v listopadu držela protestní hladovku. Bojovala tak proti nedostatečné lékařské péči během svého zadržování a proti požadavku, aby ženy v její zemi musely nosit hidžáb.
Víra bahá’í má ve světě podle odhadů sedm milionů stoupenců, z nichž 300.000 žije v Íránu, kde byla v 19. století založena. Své hlavní duchovní centrum zřídilo monoteistické hnutí na hoře Karmel v Izraeli. Poblíž Haify je pochován zakladatel hnutí Baháulláh. Baháismus vychází z islámu, odmítá ale vše, co může vést ke konfliktu. Neschvaluje tedy svatou válku, považuje za rovnoprávná všechna náboženství a sekty a jeho ideálem je pokora, tolerance a radost. Baháisté se za muslimy nepovažují.
Zdroj: ČTK
Foto: Unsplash
