Národní konvent o EU dnes uspořádal kulatý stůl na téma Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU
V pátek 5. února 2016 se v rámci platformy pro diskuzi o evropských otázkách uskutečnil kulatý stůl pro zástupce státní správy, institucí EU, neziskových organizací, byznysu, dále pro sociální partnery a akademickou sféru. Jednání se mimo jiné zúčastnil předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg, předsedkyně Podvýboru pro migraci a azylovou politiku VEZ Helena Langšádlová nebo předseda senátního Výboru pro záležitosti EU Václav Hampl.
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy se oblast bezpečnosti mění a potřebuje komplexní evropský přístup: „V posledních letech se výrazně zhoršila bezpečnostní situace v okolí Evropy, směrem na východ i jih roste počet konfliktů a zvyšuje se i riziko teroristických útoků. Proto musí být Evropská unie jako celek důraznější a pro prosazování svých cílů musí využívat všechny nástroje, které má k dispozici – zahraničněpolitické, rozvojové i ty obchodní. Důležitá je i role jednotlivých států. Česká vláda proto začala v minulém roce navyšovat výdaje na obranu, posiluje i bezpečnostní služby, zvyšuje počet vojáků v zahraničních misích nebo vysílá policisty do zemí, jež se momentálně vypořádávají s přímým přílivem migrantů. Nyní je na řadě podpořit přijetí nové Globální strategie EU, které se dnes věnoval kulatý stůl Národního konventu.“
V diskuzi se řečníci dotkli těchto základních bodů:
- Evropská bezpečnostní strategie z roku 2003 je nevyhovující, EU jako globální hráč potřebuje strategii novou, a to proaktivní. Unie disponuje řadou nejrůznějších nástrojů, které musejí být lépe koordinovány, aby mohla být strategie řádně implementována. V tomto ohledu je klíčová především Společná bezpečnostní a obranná politika a Společná zahraniční a bezpečnostní politika.
- NATO je garantem evropské bezpečnosti a Unie s ním musí lépe kooperovat. Přestože pouze 21 z 28 členských států je zároveň členy NATO, v současnosti žádná lepší varianta neexistuje, pokud se Unie nehodlá blíže zabývat myšlenkou společné evropské armády.
- S ohledem na geografické priority nové strategie se rýsuje určitý konsenzus, který určuje, že hlavní zájmy EU leží v oblasti tzv. širšího sousedství EU. Hlavním strategickým partnerem jsou pro EU Spojené státy, které sdílejí nejen podobné globální zájmy, ale také hodnoty (např. liberální demokracie, normativně ukotvený mezinárodní pořádek, aj.)
- Česká republika a případně další středoevropské a východoevropské členské státy EU mají zájem na tom, aby se nová strategie věnovala zejména oblastem Východního partnerství a Západního Balkánu, jakožto našim nejbližším neunijním partnerům, a také aby definovala vztah k Rusku, které svoji politikou v posledních letech (Gruzie 2008, Ukrajina 2014) často zasahuje do zmíněných oblastí.
- Vícekrát byla zdůrazňována nutnost řádné implementace strategie. EU musí být schopná reagovat v reálném čase a „nezaspat“.
