Marie Bydžovská, EUROSKOP, 27. května 2010
O postavení Číny v globální aréně a dopadech dění v Číně na západní svět hovořil Euroskop se sinologem z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Rudolfem Fürstem.
Neznamená „velký byznys“ Západu s Čínou, která ve „vyšším zájmu“ běžně porušuje pravidla a principy volného trhu, ve skutečnosti dotování čínského systému státního kapitalismu na úkor Západu? Nepodřezává si Západ sám pod sebou v tomto ohledu větev?
V otázce zaznívá apriori odsudek, že Čína je neseriózní partner se společenským systémem, který je v jistém smyslu pod úrovní naší západní liberální demokracie. Západ a Čína se ale navzájem ekonomicky doplňují a potřebují, v čemž není nic ideologického. Obchodováním s Čínou nemůžeme přímo ovlivnit společenský pořádek, který v zemi panuje. Ten je navíc, troufnu si říci, podporován většinou lidí. Překvapivě silně i vzdělanou elitou.
Je možné s Čínou obchodovat na základě pravidel volného obchodu?
Je to možné. Každopádně Čína je asertivní partner a je třeba na pravidlech, na kterých se obě strany shodly, neustále trvat.
Nebude nárůst nejen ekonomické síly Číny znamenat bezpečnostní hrozbu pro Evropu?
Určitě ne. Jiná je situace Spojených států, které mají na Dálném východě své zájmy a které tam hrají aktivní roli. Evropa již dlouho není geostrategickým aktérem na Dálném východě.
Zatímco čínská střední vrstva zatím z autoritářského režimu profituje, chudé venkovské oblasti jsou sužovány zkorumpovanou čínskou byrokracií. Na snímku rodina z Xiahe před svým „obydlím“. Foto čtk
Co znamená pro postavení Západu, že komunistická Čína je největším věřitelem Spojených států?
Záleží, zda se na problém budeme dívat z čistě ekonomického nebo z politického hlediska. Na vztahu věřitel-dlužník není apriori nic ideologického ani politického. Pro Západ je výhodné, že si má kde půjčit a pro Čínu je výhodné, že může investovat peníze spolehlivěji, než kdyby investovala například do vlastních cenných papírů. Americké vládní obligace jsou pro čínské subjekty spolehlivější než třeba čínské akcie. Je to věc důvěry a ekonomického prospěchu. Aktivní ekonomické vazby spíše pomáhají čínské společnosti se rozvíjet a reformovat na vyšší úroveň. Například ekonomické sankce podmíněné mravními důvody nemusí být efektivní.
Je podle vás čínský model kombinace kapitalismu a komunistického systému z dlouhodobější perspektivy udržitelný, např. s ohledem na rostoucí čínskou střední třídu?
Paradoxně je udržitelný proto, že roste střední třída. Střední a vyšší třída si zatím přeje udržení autoritativního systému. Zdráhal bych se nazývat ho komunistickým. Pouze z hlediska setrvačnosti vládne strana, která se dříve jmenovala komunistická. Ten název může mást. Je to v podstatě systém byrokratického kapitalismu se silnou rolí státu, kde je autoritativní politický režim vlády jedné strany.
Nemůže se stát to, co v naší historii? Tedy, že rostoucí střední vrstva bude požadovat demokratizaci?
To v Číně neplatí. Čína je zajímavá v tom, že její střední vrstva je autoritářská. V podpoře autoritativního systému je návaznost na režim Kuomintangu. Zdá se, že čínské elity se chovají konstantně. Podporují vládu autoritativního režimu, i když jej vidí kriticky. Nepřejí si jeho proměnu, protože zatím pro ně za něj neexistuje alternativa. Nechtějí změnit pořádek, který je problematický a který vzdělaní lidé vnímají kriticky. Ale místo něj by přišel jen rozvrat, chaos a zvůle. Lepší je pro ně nějaký režim, který zajistí fungování alespoň základních funkcí státu, než nic. Dlouhodobě to však může vést k další evoluci systému, který bude autoritativní, ale bude postupně v některých jednotlivých aspektech tolerantnější. To se projevuje již nyní. Kdybychom srovnali dnešní režim se stavem v 80. letech, tak došlo ke značné proměně. Režim je však samozřejmě nedemokratický.
Kdybyste Čínu srovnal s Indií, kde demokratický řád koexistuje s tradiční indickou společností. Jaký je v tomto ohledu podle vás možný vývoj těchto dvou nejlidnatějších zemí?
Čína je jiná – etnicky i kulturně homogennější a více inklinuje k autoritářství. Nebyla kolonií a nevytvořila se tam tradice západní koloniální správy. Číně více bude vyhovovat autoritářský systém. Právě v kontrastu s indických demokratickým spíše „nepořádkem“ budou čínští intelektuálové loajální k režimu hledat další a další argumenty.
V posledních letech se mluví o rostoucím tlaku Číny především na řídce obydlené rozlehlé prostory Sibiře. Jak v tomto ohledu vidíte rusko-čínské vztahy?
Rusko překvapivě zatím nejeví známky, že by pro ně čínská migrace do neobydlených oblastí Sibiře představovala bezpečnostní problém. Nejedná se však o teritoriální expanzi. Navíc rusko-čínské vztahy jsou v poslední době velmi dobré. Pokud ne na historickém maximu, tak na jedné z nejlepších úrovni. Nemají zájem čínskou migraci na Sibiř politizovat. Čínští migranti se nejčastěji živí obchodem a prodávají zboží, o které je v Rusku zájem. Těžko bude Rusko tyto aktivity regulovat. Může to však vést k rostoucímu extremismu. Rusové by mohli v cizincích z Kavkazu a v překupnících a obchodnících z Číny začít hledat nepřítele.
Může rostoucí tlak Číny na Rusko být důvodem k orientaci politiky Kremlu směrem na Západ?
Rusko má své vlastní potřeby a vazby na Západ. A Čína taktéž. Paralelně potřebují své dobré vztahy se Západem. Rusko-čínské spojenectví se navíc neosvědčilo. Není výhodné ani pro jednu stranu. Obě země si chtějí nechat otevřené dveře pro dobré vztahy se Západem. Navzájem se velmi dobře znají a jsou vůči sobě velmi ostražití. Určitá rivalita mezi nimi může být, ale příliš se neprojevuje. Není základ pro vzájemné silné vztahy a obě země spíše potřebují budovat vztahy na Západ. Čas od času je pro ně však pragmaticky výhodné se spojit a posílit svou pozici při vyjednávání vůči Západu.
Co si myslíte o názoru, že se ve světě prosazuje skupina G2, tedy dvě velmoci- Čína a USA?
Prominentní postavení Číny, jak se objevuje v médiích, je dáno tím, že se síla Číny objevila najednou a velice rychle. Předtím se s Čínou příliš nepočítalo a najednou je zde tato země již jako velmoc. A svět na to není zvyklý. Ale Čína má sama svých vlastních vnitřních problémů hodně a mluvit o ní jako o někom, kdo je ekonomicky a politicky na srovnatelné úrovni se Spojenými státy, je předčasné.
Jak odhadujete vývoj čínské měnové politiky? Ustoupí Čína nátlaku Západu a upraví směnný kurz čínského jüanu, který doposavad zlevňuje čínské vývozy?
Pokud to bude v rozporu s jejím zájmem, tak to neudělá. Maximálně velice symbolicky. Neustoupí snadno a rychle.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop