22.09.2008
Euroskop
„Události v Gruzii podtrhly strategickou důležitost rozšíření EU,“ řekl v rozhovoru pro Euroskop finský komisař pro rozšíření Evropské unie Olli Rehn. Komisař Rehn včera navštívil Prahu, kde se setkal s místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou a 1. náměstkem ministra zahraničních věcí Tomášem Pojarem.
Na schůzce v Černínském paláci spolu politici diskutovali o agendě českého předsednictví v první polovině roku 2009. Jednou z priorit českého předsednictví je posilování evropské perspektivy zemí regionu západního Balkánu. Při naplňování této priority budou čeští politici spolupracovat právě s komisařem Rehnem. Na tiskové konferenci komisař Rehn nazval rok 2009 „rokem západního Balkánu a východního partnerství“.
Jak události v Gruzii ovlivní proces dalšího rozšiřování EU, konkrétně možnost přistoupení Ukrajiny k Evropské unii, jelikož tato země je klíčovou pro celý region východní Evropy?
Události v Gruzii podtrhly strategickou důležitost rozšíření EU. Navíc zdůraznily důležitost zesílení východního partnerství se zeměmi jako Ukrajina. To je to, na čem v současnosti pracujeme. Chceme postoupit co nejdále ve vztahu s Ukrajinou, zesílit hospodářské, politické i mezilidské vztahy. Je důležité, že zatímco se zaměřujeme na východní dimenzi, nepovažujeme historii západního Balkánu za skončenou. Naopak pokračujeme s přesvědčením napomáhat stabilitě a bezpečnosti v regionu.
Jaké jsou nyní šance zemí západního Balkánu na vstup do EU?
Země západního Balkánu mají velmi reálnou evropskou perspektivu, jejíž konečným cílem je členství v EU. Datum vstupu záleží na tom, kdy splní požadované podmínky. Je důležité, jak rychle jejich vlády a následně občané provedou nezbytné reformy. Předpokládám, že většina zbývajících kapitol jednání s Chorvatskem bude otevřena tento podzim. Nejsložitější kapitoly však mohou zůstat pro české předsednictví. Mělo by být možné uzavřít vysoký počet kapitol během jara, aby mohla být technická část jednání uzavřena do konce příštího roku. Srbsko se může stát kandidátskou zemí v příštím roce. Evropská integrace je klíčovou prioritou pro novou srbskou vládu, která si stanovila náročnou reformní agendu. Uvěznění Radovana Karadžiče ukázalo, že srbská vláda je rozhodnuta plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu. EU podporuje také postup Kosova k EU. Evropská unie se zavázala pomoci zajistit mír a stabilitu v Kosovu a podpořit jeho hospodářský rozvoj. Kosovo zůstane ústředním bodem v průběhu českého předsednictví.
Postup Ruska v Gruzii se někteří komentátoři snaží srovnávat s postupem mezinárodního společenství a EU v případě Kosova. Mohl byste se k tomuto vyjádřit?
Kosovo je případ sui generis. Nemůže být použit jako precedens pro další případy jako Abcházie a Jižní Osetie. Kořeny konfliktu v Kosovu byly protizákonné a protiústavní zrušení autonomie Kosova Miloševičovým režimem a etnické čistky. Konflikt, který následoval vedl k humanitární intervenci Západu. Navíc Kosovo bylo deset let pod správou OSN na základě rezoluce Rady bezpečnosti. Žádná z těchto charakteristik nebyla přítomná v Abcházii a Jižní Osetii.
Je rozšíření Evropské unie možné i bez Lisabonské smlouvy?
Irské „ne“ Lisabonské smlouvě přineslo otázky o budoucnosti rozšiřování Evropské unie. Nemělo by však ovlivnit proces dalšího rozšiřování. Rozšiřování nehrálo úlohu v irské debatě. Proto by nemělo být použito jako obětní beránek za výsledek referenda. Potřebujeme Lisabonskou smlouvu, aby Evropská unie fungovala lépe. Nemůžeme si ale udělat dovolenou od práce na míru a prosperitě, která slouží zásadním zájmům Evropské unie a jejích občanů.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop