Martina Martinovičová, Jiří Němeček, Euro, 15. 9. 2008
Vstup do eurozóny předpokládá, že daná země s ní bude mít předem po určitou dobu sladěné měnově-politické podmínky, tedy inflaci a úrokové sazby. „Jinak může její ekonomika reagovat šokem. Právě toho se obávám,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová.
(…)
Jak jsou na tom podle vás čeští podnikatelé s praktickou ekonomií?
Já do mikroekonomie až tolik nevidím, ale vezměme si třeba volání části podnikatelů po rychlém přijetí eura. Myslímsi, že řada z nich nedohlíží na možné konečné důsledky, které by to pro ně mohlo mít. Vstup do eurozóny by se jim okamžitě promítl do hospodaření a v některých případech negativně.
Jak konkrétně?
My dnes máme nejnižší úrokové sazby v Evropské unii. Pokud bychom v tento moment vstoupili do eurozóny, naše základní úroková sazba by se okamžitě zvedla o 75 bazických bodů. To znamená, že komerční úrokové sazby by se zvýšily ještě více. Zdražily by provozní i investiční úvěry. A to by podnikatelům silně a okamžitě promluvilo do nákladů.
A dlouhodobě?
Nejvíc se obávám vzestupu inflace. To by byla další věc, která by se podnikatelům promítla do hospodaření, a to zřejmě výrazně. Přes mzdové náklady – zvýšil by se tlak na růst mezd – i přes ceny vstupů, tedy materiálů a surovin.
Silný kurz nese přece i úspory…
Jistě, například mírní vliv růstu cen ropy. Pohonné hmoty a energie jsou, myslím, důležitou nákladovou položkou každého podnikatele. A je jistě schopen si spočítat, kolik díky nižší ceně ušetří. Kurz koruny není jednostrannou záležitostí.
SLOVENSKO PRO NÁS BUDE VELKOU ZKUŠENOSTÍ
Pomůže podle vás českým exportérům stěžujícím si na rychle se zhodnocující korunu brzké přijetí eura? Byla byste pro?
Mým hlavním úkolem daným ústavou jako členky bankovní rady centrální banky je hlídat dlouhodobou cenovou stabilitu. Pokud budu mít pochybnosti o tom, že nebude vstupem do eurozóny ohrožena, nemohu s ním souhlasit. A tyto pochybnosti pro nejbližší budoucnost mám. Teprve v okamžiku, kdy budeme mít relativně vysokou pravděpodobnost, podloženou našimi analýzami, že přijetím eura nevystavujeme ekonomiku příliš vysokému riziku budoucího cenového vývoje, bude ten správný čas.
A pokud bychom čistě teoreticky zítra přijali euro namísto koruny?
Proces konvergence české ekonomiky bude pokračovat. A pokud poroste naše ekonomická úroveň – tedy hrubý domácí produkt měřený paritou kupní síly na jednoho obyvatele – začne se cenová hladina naší ekonomiky přibližovat cenovým hladinám vyspělých zemí už ne přes dva kanály – kurz a ceny, ale přes jeden – ten cenový.
Domníváte se, že už vstup české koruny do ERMII by vyvolal větší tlaky na růst cen?
Na to není jednoznačná odpověď. Jde o to, do jakých měnových podmínek bychom„vpluli“. Například na Slovensku, které v lednu přijme euro, je nyní základní sazba na stejné úrovni jako v eurozóně, na 4,25 procentech. Ovšem my ji máme v současné době nastavenu na 3,50 procentech. Na měnově-politických zasedáních detailně řešíme každou změnu o čtvrt procentního bodu a najednou bychom poskočili „uměle“ téměř o procento… Vstup do eurozóny podle mě předpokládá, že daná země bude mít předem po určitou dobu sladěné měnově politické podmínky na ose inflační cíl – sazby – inflace. Jinak může ekonomika reagovat šokem, a toho se obávám.
Slovensko mělo ještě velmi nedávno poměrně vysokou inflaci i sazby. Nynější úroveň je podle mého názoru spíš výsledkem politického zadání než vývoje ekonomiky.
Slovensko skutečně „nabíhalo“ do podmínek eurozóny hodně rychle, během několika málo let. Přitom udržitelnost ambiciózně stanoveného inflačního cíle na úrovni dvou procent nemá centrální banka nijak otestovánu. Jeho aktuální červencová inflace činila 4,4 procenta. V dlouhodobějším pohledu nelze vyloučit, že sazby eurozóny budou pro tuto ekonomiku příliš nízké, a proto se obávám, že zde tlaky na růst cen mohou dlouhodobě přetrvávat.
Říkáte tedy, že Slovensko vstupuje do eurozóny předčasně? Ekonomika na to ještě není zcela připravena?¨
Pokud ekonomice vnutíme podmínky, které jí neodpovídají, tedy například jinou úroveň sazeb, hrozí jí i to, že se zastaví proces její konvergence s ostatními zeměmi Unie. Tedy že se zastaví proces ekonomického dohánění jak v oblasti makroekonomické – tedy především výše hrubého domácího produktu, tak životní úrovně. Česká republika má díky charakteru a pružnosti své ekonomiky šanci v dlouhodobém horizontu dvaceti třiceti let dostat se na sto procent úrovně Rakouska či Německa. Pokud bychom tento proces uměle zbrzdili či zastavili, dopustili bychom se pro budoucí generace velké chyby. V každém případě pro nás bude slovenská zkušenost za dva tři roky mimořádně důležitá a cenná. Slovenská ekonomika má mnoho rysů podobných naší makroekonomické scéně.¨
DEJME KORUNĚ DOŽÍT SE STA LET
Na jednom významném semináři o Euru kromě jiného zaznělo: Dejme koruně dožít se sta let. Považujete vy rok 2019 za rozumný pro náš vstup do Eurolandu?
Pokud bude česká ekonomika pokračovat plynule ve svém dalším vývoji tak, jak probíhal v posledních letech, tak ano.
Pokud bychom zůstali ve střední Evropě jako poslední země s vlastní měnou, neobáváte se nějakého silného útoku spekulantů na ni? Na všech ekonomických fórech na téma euro a Česko tento argument zaznívá. Je zcela lichý?
Myslím si, že pokud bude naše makroekonomické prostředí stabilní, pak je riziko spekulačního útoku nízké. Útoky by přišly v případě, kdyby makroekonomika, a pak především český finanční sektor, byly nestabilní. A makroekonomická i finanční stabilita české ekonomiky jsou zatím na velmi dobré úrovni.
Podle aktuální prognózy centrální banky má tempo růstu ekonomiky letos a příští rok zhruba o třetinu zpomalit. Neobáváte se příliš velkého utlumení růstu?
Zpomalení očekáváme a bude dáno několika faktory. Oslabí se poptávka po našem exportu ze strany hlavních obchodních partnerů. Poklesne poptávka domácností, zčásti kvůli tomu, že se předzásobily – například v oblasti nákupu nemovitostí, aut, vybavení bytů, zčásti kvůli vyššímu letošnímu růstu cen danému administrativními zásahy.
SILNÁ KORUNA BY TLAČILA NA INFLACI
Na svém posledním měnovém zasedání rozhodla bankovní rada snížit základní sazbu ze 3,75 na 3,50 procenta. Podle většiny analytiků v jejím rozhodování silná koruna a zpomalující ekonomika převážily nad obavami z inflačních očekávání…
Vývoj kurzu a inflaci od sebe nelze oddělit. Kurz ovlivňuje dovozní ceny surovin a zboží a ty zase domácí inflaci. Pro rozhodování bankovní rady byly podkladem výhledy vývoje na dvanáct až osmnáct měsíců dopředu, což je doba, než začne dané měnové opatření působit na ekonomiku. A dnešní kurz by promluvil do inflace takovým způsobem, že by inflační cíl mohl být podstřelen.
Jak poslední změna sazeb, tak předchozí slovní intervence zastavily prudké zhodnocování koruny vůči euru a dolaru. Považujete tyto zásahy za dostatečné?
Jsme rádi, že centrální banka má nástroj, kterým může ovlivňovat celkové makroekonomické prostředí u nás. Korekce koruny je v rozumné výši a postupuje tempem, které jsme předpokládali.
(…)
EVA ZAMRAZILOVÁ Dnes jediná žena v sedmičlenné bankovní radě České národní banky nastoupila svůj šestiletý mandát 1. března letošního roku. Vystudovala Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické, kde po studiu zůstala a vyučovala teorii statistiky a ekonomickou statistiku a pracovala jako vědecký pracovník v Ústavu prognózování. Působila také v Ekonomickém ústavu ČSAV a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Před nástupem do ČNB pracovala jako makroekonomická analytička Komerční banky
Text publikujeme ve zkrácené podobě
Autor: Martina Martinovičová, Jiří Němeček