Petr Pospíšil, Euroskop, 20.10.2021
REPORTÁŽ – Co se lidem líbí a nelíbí na Evropské unii a jaké dopady má členství v evropské sedmadvacítce na osobnosti z Vysočiny? Na tyto a mnohé další otázky se zaměřila debata konaná v rámci Konference o budoucnosti Evropy v úterý 19. října 2021 v Jihlavě.
Debata se nesla ve slavnostním duchu, neboť hned na jejím začátku došlo k symbolickému otevření informačního střediska Europe Direct v Jihlavě. Dějištěm debaty byla Městská knihovna Jihlava.
Diskutovat s veřejností přišli redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska, herec Horáckého divadla v Jihlavě Zdeněk Stejskal a vedoucí oddělení strategického plánování magistrátu města Jihlava Anika Chalupská. Role moderátora se ujal Jan Kabrda, informační pracovník střediska Europe Direct Jihlava.
Způsob poválečného mírového sjednocení Evropy je fascinující
Ačkoli se těžiště debaty odvíjelo okolo současné situace a budoucích vyhlídek evropské sedmadvacítky, Chalupská v úvodu připomněla způsob, jakým se sjednocená Evropa zrodila. Považuje za fascinující, že po druhé světové válce Francie našla v Německu partnera a přičinění osobností jako Robert Schuman a Konrad Adenauer předešlo opakování války.
Přestřihávání pásky při příležitosti symbolického zahájení činnosti informačního střediska Europe Direct v Jihlavě.
Z hlediska své osobní zkušenosti Chalupská uvedla, že jakožto představitelka neziskového sektoru měla možnost jednat se zástupci unijních institucí. Ocenila, že instituce EU k neziskovým organizacím přistupovaly jako k rovnocenným partnerům pro dialog.
Přínosy členství v EU? Jako kyslík pro lidský organismus
Zdeněk Stejskal vnímá členství v Evropské unii jako absolutně přirozené. „Rozebírat přínosy EU je jako rozebírat přínosy kyslíku pro lidský organismus,“ uvedl doslova. Jakožto milovník fantasy literatury si přeje, aby pozemská civilizace jednou v budoucnu představovala jednolité společenství, v němž nepůjde jen o to, kdo komu co dá.
Ondřej Houska apeloval na to, abychom si uvědomili, že EU není vzdálený, oddělený „Brusel“, nýbrž jsme to my všichni. Ačkoli uznává oprávněnou kritiku Unie, je podle něj třeba mít na paměti, že nebýt EU, byly by vztahy mezi členskými zeměmi neskonale horší.
Díky Unii má Česko větší vliv, než kdyby bylo mimo
A výhodnost členství v evropském bloku je nepochybná i z pohledu České republiky. Poukazuje-li se na to, že ČR má údajně uvnitř EU malý vliv, je podle Housky namístě položit si otázku, jaký vliv bychom měli mimo Unii. Takto jsme vlivnější než kupříkladu Norsko stojící vně EU.
„Často zaznívá, že máme v EU malý vliv. Ale kdybychom byli mimo EU, náš vliv by byl mnohem menší.“ – @OndrejHouska, redaktor Hospodářských novin na debatě v Jihlavě #FutureOfEurope #TheFutureIsYours #EU pic.twitter.com/aIZwprJI2M
— Euroskop.cz (@euroskop) October 19, 2021
S všeobecně pozitivním hodnocením Evropské unie a českého členství v ní souhlasila i většina publika. Jedna z divaček uvedla, že lidé mají tendenci neuvědomovat si hodnotu toho, co funguje. Na sjednocené Evropě oceňuje snadnější cestování, volný pohyb a více příležitostí navazovat přátelské kontakty po celém kontinentu.
Státy vně EU si přejí být součástí Unie
Že Evropská unie představuje lákavou destinaci a je za ní i považována v ostatních zemích, dokládá osobní zkušenost Zdeňka Stejskala. Ten působil v Bosně a zaznamenal výroky místních obyvatel, kteří říkali, že by bylo nejlepší, kdyby se Bosna mohla do Evropské unie přidat. Otázkou podle něj zůstává, jak změnit myšlení lidí, aby si uvědomili, že jsou nejen Čechy, ale i Evropany.
Návod, jak lidi nejefektivněji přesvědčit o pozitivním přínosu členství v Unii, poskytl Houska. Citoval při tom průzkum ústavu STEM, dle něhož za fungující praktiky nelze pokládat akcentování volného pohybu či zrušení roamingových poplatků při pobytu v zahraničí. Dopady těchto výhod jsou totiž omezeny na užší skupinu zpravidla lépe situovaných a vzdělanějších občanů, kteří již o pozitivním efektu členství v EU nepochybují.
Jak komunikovat o EU: Zdůrazňovat evropanství a standardy
Doporučit naopak lze zdůrazňování evropské příslušnosti a směřování Česka, neboť většina Čechů si přeje být orientována na Západ. Kladně veřejnost vnímá i sjednocování standardů, například co se týče léků.
Debata se konala v rámci Konference o budoucnosti Evropy.
Jaké jsou podle řečníků slabé stránky Evropské unie? Houska kriticky hodnotil pokusy o federalizaci EU, které označil za utopické vize, jež byly výrazné ještě před dvaceti lety, nicméně nyní jsou na ústupu. Unie je často adresátem nerealistických očekávání, avšak ta často vyvolávají domácí politici. Stejskal za jeden z hlavních problémů EU považuje přebyrokratizovanost.
Zelená dohoda: Přijata demokraticky, obsah výzvou i příležitostí
Za kontroverzní podle hlasů z publika lze považovat rovněž Zelenou dohodu pro Evropu. Bez ohledu na jeho obsah však je podle Housky skutečností, že plán byl jednomyslně přijat Evropskou radou a podpořila jej i Česká republika, tedy proces přijetí Zelené dohody (v originále „Green Deal“) nepochybně demokratický byl. Chalupská v Zelené dohodě spatřuje příležitost.
Houska se vyjádřil rovněž k otázce, co by se mělo učinit pro to, aby byl český hlas v Evropě konstruktivnější. Základ k tomu dle jeho slov musí položit politici a širší elity. Česká republika podle Housky často naráží na problém, že diskuze o Evropské unii je přespříliš polarizovaná a nejvíce jsou v ní slyšet euroskeptické osobnosti, jejichž výroky část veřejnosti přejímá.
Pandemie byla testem pro EU i občanskou společnost
Jaká je podle diskutujících lekce, kterou si Česko i Evropa odnáší z pandemie koronaviru? Podle Stejskala jsme všichni poznali, že v našich životech je někdy možné zpomalit a nemusí to být na škodu. Houska připomněl, že EU nám pomohla s distribucí vakcín a zdravotnických pomůcek. „Pandemie byla testem občanské společnosti, ve kterém jsme obstáli,“ zhodnotila Chalupská. A co by řečníci přáli Evropské unii do budoucna? „Aby EU byla,“ odpověděli unisono.
Další debata s veřejností v rámci cyklu debat s občany při příležitosti Konference o budoucnosti Evropy se koná již příští týden, v úterý 26. října v Liberci. Více informací o akci je k dispozici zde. Podrobnosti o Konferenci jsou k dispozici v této sekci portálu Euroskop.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
