19.02.2021
Úřad vlády, Euroskop
Velvyslanectví Portugalska v Praze ve spolupráci s institutem Europeum, Ústavem pro mezinárodní vztahy, Zastoupením Evropské komise v ČR a Evropskou investiční bankou (EIB) zorganizovalo dne 16. února 2021 online setkání v rámci cyklu konferencí „Evropa po pandemii v kontextu portugalského předsednictví Evropské unie“.
Na úvod portugalský ambasador v České republice Luís de Almeida Sampaio přivítal účastníky a zdůraznil závažnost přijímaných „společných a kolektivních“ rozhodnutí, která mají za cíl následně spojit všechny státy EU a být tak společnými „decision makers“. Hlavními řečníky, kteří sdíleli v rámci konference své názory a postoje, byli ministři životního prostředí obou zemí, pánové Richard Brabec a jeho protějšek João Pedro Matos Fernandes.
Obrovská výzva pro Česko
Oba ministři okomentovali svůj postoj k Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) a co pro ně znamená „zelená Evropa“ do budoucna. Ministr Brabec popsal předpokládaný vývoj a směřování České republiky do blízké i daleké budoucnosti. Zdůraznil, že ČR si uvědomuje, že je součástí cílů EU, cílů definovaných v rámci Zelené dohody pro Evropu. Mezi velké výzvy do budoucna, které ČR čekají, zařadil kromě jiných nezbytnost investic a transformace ekonomiky.
Ministr Brabec popsal výzvy České republiky. Jasným cílem je dekarbonizace, zmínil i problémy při přípravě změn v uhelných regionech. Nelze podle něj mít jednotný metr a přístup pro každý členský stát EU. Je nutné vnímat historii země, její vývoj a současné a budoucí kroky. Vše do budoucna bude znamenat náročné financování, obrovské sumy prostředků. Zmínil, že naše země byla a je závislá na těžbě uhlí, takto funguje náš národní průmysl, plánované změny jsou proto pro nás skutečně obrovské výzvy do budoucna.
Portugalsko chce jít příkladem
Portugalský ministr životního prostředí uvedl, že Portugalsko jde příkladem, co se týká změn v oblasti životního prostředí. Tato témata mají i důležité místo v prioritách portugalského předsednictví Rady EU (PT PRES). Zdůraznil, že za úspěšné plnění cílů v zemi se cítí být osobně zodpovědný. Obnova země po pandemii covid-19 jde směrem k plnění cílů EU, tedy Zelené dohody, včetně stanovených cílů až do roku 2050.
Jako důležitý vidí portugalský ministr i celkový geopolitický dopad. Prioritou je pro něj užití přírodních zdrojů energie, jako je voda, vítr, slunce. Ostatní ekonomiky podle něj musí provést více změn. Některé země jako např. Polsko využívají stále maximálně svou těžbu uhlí, a to se musí podle něj změnit. Portugalsko chce jít příkladem a ukázat, jak se změny dotknou například oblasti nových typů zaměstnání, nových pracovních míst s přidanou hodnotou. Současně vidí důležitou roli pro budoucí klimatické změny u dvou velkých hráčů – EU a USA.
Portugalsko bude upřednostňovat provádění Zelené dohody pro Evropu s ohledem na udržitelnost ekonomického oživení. Bude vynakládat veškeré úsilí k tomu, aby se z Evropy stal první uhlíkově neutrální kontinent do roku 2050. V této souvislosti je zásadní zajistit snížení emisí CO2 minimálně o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Portugalsko bude podporovat využívání finančních nástrojů, stejně jako aktivity a využívání pomoci od EIB. Portugalsko chce využít iniciativy, které zajistí, že budou náležitě zohledněny environmentální a sociální aspekty při rozhodování o soukromých investicích.
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Klimatické výzvy a průmyslová a energetická transformace
Na konferenci vystoupila také Lilyana Pavlova, viceprezidentka EIB, jež shrnula přístup k současné době a dlouhodobým zeleným cílům EU a zdůraznila důležitost tématu budování konkurenceschopnosti. Kladně hodnotila i portugalský přístup v době probíhajícího předsednictví. Důležité je dávat důraz na digitalizaci a pokrok v této oblasti. Podle EIB budou roky 2021 – 2030 kritickou dekádou. Toto období bude náročné pro zdárnou implementaci všech nově představených nástrojů, bude nutné se urychleně vyrovnat s postcovidovou krizí.
Viceprezidentka EIB vyzdvihla pozitivní přístup EU. Připravované kroky a rozhodnutí vedou k „rychlým penězům“ na obnovu a zároveň zelenou budoucnost. Stejně uvažuje i EIB a vždy připravuje projekty, které vedou k dlouhodobě udržitelným cílům, které jsou i v souladu s principy EIB, tj. s EIB s „logem“ climate bank. Banka chce efektivně přispět k přípravě a realizaci dobrých projektů. Má připravené kvalitnínástroje financování včetně poradenství (Digital Hubs), a další pomocné služby pro klienty a příjemce. Vše, jak několikrát Lilyana Pavlova zopakovala, má přispět k naplnění cílů Pařížské dohody o klimatu.
EIB participuje u připravovaného druhého a třetího pilíře Mechanismu spravedlivé transformace (Just Transition Mechanism). Hlavní myšlenkou je, a do budoucna bude, stálá aktivní spolupráce privátního a veřejného sektoru.
V rámci konference promluvila i paní Nathalie Binet, ředitelka pražské kanceláře EIB, představila pobočku, její aktivity, projekty, screening klimaticky zaměřených připravovaných projektů a zmínila přípravy pomocných vodítek pro klienty. Projekty musí být realizovány již absolutně s vyloučením využívání uhlí, témata musí být postavená na nových technologiích, bez emisí. EIB pak nabízí širokou škálu nástrojů k financování a nabízí své poradenství.
Důležitá je příprava kvalitní legislativy
Za Evropskou komisi se konference účastnila Elena Višnar Malinovská z Generálního ředitelství pro klima (DG Clima). Uvedla, že od Evropské komise byly nastaveny jasné zelené cíle, termíny plnění, je definované, co bude nutné realizovat s pomocí všech evropských zemí.
V rámci následných diskuzních panelů pak vystoupila celá řada významných a zajímavých hostů, jak českých ekonomů, vědců, zástupců akademické sféry či zástupců ministerstev. Na druhé straně to byli zástupci ze zahraničí (OECD, zahraniční agentury). Ekonomové hovořili o důležitosti příprav relevantní legislativy na národní i evropské úrovni, kvalitních směrnic a nařízení EU. Jako zásadní a problematické vidí v oblasti digitalizace dopady na trh práce, téma sociální agendy či sociální koheze.
Závěrem vyjádřil portugalský ambasador všem účastníkům velké poděkování, zmínil, že v dnešních debatovaných tématech vidí jasné přínosy pro ekonomiky států EU. Mechanismus pro spravedlivou transformaci představuje perspektivní formát implementace a financování, bude hrát důležitou roli též v rámci restrukturalizace postižených oblastí.
Autor: Světlana Máčalová, Úřad vlády